Emily in Paris

Na kulturních stereotypech založený seriál o nesympatických lidech s nesympatickými názory, pracujících v nesympatické branži a dělajících nesympatické věci. Navzdory tomu všemu se na to ale překvapivě dobře kouká, pro mě osobně i lépe než na podobně laděný The Devil Wears Prada. Guilty pleasure par excellence. 70% (17.05.2021)

Jsem na vážkách. Seriál jsem si pustila na jeden zátah, tak, jak je pro Netflix typické. A po několika dílech jsem ho brala jako své nové guilty pleasure (v podstatě výlučně díky Lucasu Bravovi), zpětně mne však přepadají rozpaky. Námět se dal zpracovat tolika možnými způsoby (jak už dříve tolikrát viděnými, tak i neokoukanými), zaměřit jsme se mohli na Emily jako na workoholika (ostatně hned v prvním díle uvádí, že práce ji baví a naplňuje), na francouzskou módu a eleganci (fakticky nemusíte být bůhvíjaký estét, aby vás z pohledu na takřka jakoukoliv "módní" kreaci Emily rozbolely oči), na vztahy (o sexu se mluví v podstatě v každém díle, ve většině z nich ho i postavy provozují, ale je bez náboje, invence, romantika působí "nedomrle"). Jakoby tvůrci chtěli obsáhnout všechno (což se jim nedaří) a vlastně jim bylo jedno, s jakým výsledkem. Vedlejší postavy působí často jako karikatury (s čestnou výjimkou Sylvie, jejíž představitelka je přesná v podstatě v každé scéně), příběh málokdy někam posouvají a krom základních charakteristik (gay, dobrosrdečný pošuk vyžívající se ve dvojsmyslech, stárnoucí seladon,...) se o nich v podstatě nic nedozvídáme. Emily působí skrz naskrz nesympaticky. Jednu či dvě charakterové vady bych jí odpustila, pokud by alespoň něco na její postavě dávalo smysl. Nebo ji její okolí podávalo konstruktivní zpětnou vazbu. Kdyby její motivace byly propracované. Kdyby. Zcela stranou ponechám fiasko Zlatých glóbů, přijetí seriálu širokou veřejností i kritiky. Copak je TAK těžké natočit prostoduchou lehkonohou komedii na večer po práci? (10.03.2021)

Začalo to tak příjemně. Miloučká Lily Collins, hadříky, Paříž, vztahy. V první sérii musí Američanka Emily zaujmout velkou šéfku, pěkného souseda a zavařit sociální sítě. Jiskry lítají, hezky se na to kouká a hezky k tomu hrají francouzské písničky, dokud... se v druhé sérii nepřidávají většinou bezvýznamné a co si budem nudné záležitosti vedlejších postav jako třeba zpěvačky Mindy. Na to, že by hlasem mohla likvidovat myši, zabírají její tklivé songy povážlivě dost prostoru. Začíná se taky častěji snímat kuchařská alchymie, což je jistě fajné, ale nutí to přemýšlet, kdo na seriál přispěl :). Ve třetí sérii se už notně tlačí na pilu, takže se lidi dávají dohromady rychlostí blesku a ještě rychleji rozcházejí a nové firmy se zakládají, aby se o díl dál opět rozpadly. Už to nějak nedrží a taky nebaví. Ani Emily, která se zdála zprvu být prima holka. Od 4 hvězd ke 2, to je průměr za 3*. (12.09.2023)

Moje guily pleasure jsou serialy pro holky a taky pouštění si těchto skvostů furt dokola. Proto jsem se těšila na tuto celkem slibně znějíci novinku. Škoda že byla hodně nemastná. Jak příběh, tak postavy, vtipy, a hodně na blití mi bylo z většiny Emily outfitů. Nedoporučím dál, a ani si nikdy nepustím znovu (leda jako špatný nápad po flašce roséčka) (07.10.2020)

I přesto, že je Emily in Paris prostou naivní romantickou komedií bez špetky invence, tak musím uznat, že mě seriál vcelku bavil a dokážu si představit, že pro něžnější povahy by mohl být seriál skvělou volbou na odreagování po pracovním dni. Nečekejte od Emily in Paris další Sex ve městě. Tento seriál rozhodně není série, kterou si s chutí pustíte zas a znova. Jako jednorázová záležitost je Emily in Paris až na pár zádrhelů ucházející romantikou, u jejíž dialogů je lepší nepřemýšlet. 5/10 Více v mé recenzi na Fandíme Seriálům. (31.10.2020)