Miluj bližního svého

Díky svému konci šokující a až cynický thriller. Málokdy narazíte na "mainstreamový" film s tak záporným a bezchýchodným vyzněním jako je Miluj bližního svého....protože zkrátka takový konec, to se nevidí, klobouk dolů....I před ním je však film brilantně mrazivým komorním thrillerem s úžasnými hereckými výkony Jeffa Bridgese a zejména Tima Robbinse, který je ve své záporné roli démonický. Nitky, kterými postupně Jeff Bridges rozplétá minulost svého souseda a které ho přitom zavádí do hlavní role skoro až antické tragédie proplétají celý film postupně a budují ve vás napětí. Nemám zkrátka absolutně co vytknout a zase jsem po nějaké době viděl film, který mi vyrazil dech. Poklona uctivá. (24.02.2009)

Další z 90kových pecek, o které jsem nikdy neslyšel. Příběh je hezky vystavěný a vy do něj postupně pronikáte. Jeff Bridges hraje otce, který se spolu se svým synem srovnává s tragickou ztrátou ženy. Běžnou rutinu změní jeho nové sousedé. Začne se o ně zajímat a hned mu jsou podezřelí. Sám se konspiracemi zabývá, a tak mu to nedá spát. Čím víc toho ví, tím si je jistý svou teorií. Nikdo mu ale nevěří. Těžko o tom něco prozradit bez spoileru. Jaké tajemství tito sousedé skrývají? Tim Robbins tu má zvláštní roli a hraje to skvěle. Film má vynikající atmosféru. "Můžeš mi někoho proklepnout?" (04.03.2021)

Křečovitě se usmívající sousedé? Bacha na ně, můžou mít pestrou minulost a být i aktuální hrozbou. První polovina tohohle paranoidního kousku je velmi slušná. Jeff Bridges tu vysokoškolákům přednáší americkou historii, nicméně hodně elánu vkládá do faktů o americkém terorismu. Svou roli v tom nepochybně hraje fakt, že jeho manželka, agentka FBI, zemřela při útoku pravicového extrémisty. Nebezpečí posléze spatří právě v sousedech, kteří se nově přistěhovali a na jejichž vážně zraněného synka náhodně narazil. Citově vyprahlý muž je začne postupně podezřívat (drobné lži, až moc vymydlená rodinka, podivná korespondence, nesrovnalosti v minulosti otce), až mu z toho začne hrabat. Žádné popcornové atrakce se tady nehodí, tvůrci volí napětí a paranoidní atmosféru. Jenže scénárista třetího Vřískotu a několika dílů Transformerů se v některých pasážích moc nesnažil. A překvapivě ani herecké výkony nejsou zrovna vymazlené: emotivní Bridges místy solidně přehrává, Robbins se do role moc nehodí, ostatní jsou nevýrazní. Finále mi úplně nesedlo. (04.12.2016)

Film hodně nudí, hlavně začátek je takovej nemastnej, neslanej. Neví, jak se má tvářit... Ale pak se začne postupně splétat konspiračka a děj začné mít spád, Bridges to začne roztáčet ve velkém stylu a ten konec, ten pozvedne film o stupínek výše. Filmu by neškodily ještě trochu střihačovi nůžky, jinak ale zaručuju mrazení v zádech...4* (22.03.2013)

Byla jednou jedna Česko-Slovenská databáze, na které se uživatelka StarsFan dozvěděla o slušně hodnoceném filmu s názvem Arlington Road. Z těch několika vrchních, protekčních komentářů tato slečna vyčetla, že film není tak úžasný, ale má strhující konec. To jí však nevadilo, v zápasu s logaritmy, které se měly následujícího dne objevit v testu z matematiky, pro ni bylo Arlington Road jasnou volbou. Pustila si tedy film a první hodinu byla nadšená. Ona má všeobecně tato mysteriózní, paranoidní dramata s hutnou atmosférou a nejasným vyústěním moc ráda. Pořád uvažovala, jestli tedy sousedi hlavního hrdiny jsou, nebo nejsou teroristi, a vymýšlela geniální konce obou variant, které - jak se její tvůrčí duše (snad) po právu domnívala - by mohly ohromit zdejší komunitu. V druhé polovině filmu už měla o (ne)záporácích poměrně jasno a začalo jí připadat, že se scénárista najednou rozhodl odbočit do úplně jiného žánru. "Toto má být ten výborný závěr?" myslela si a doufala, že stovkami bodů oceněná smetánka ČSFD ze svého výsadního postavení ještě nezešílela. A pak procitla. Asi patnáct minut před koncem si vzpomněla na jeden konec své oblíbené knihy (Absolutní přátelé - John Le Carré) a řekla si, že pokud to scénárista v tomto případě zakončí podobně, bude to pěkně drsné. A on tak učinil, přesně jak s každou následující vteřinou očekávala. "Světe div se," říkala si, "oni ještě dnes na druhé straně Atlantiku dokáží vymýšlet smysluplné, zajímavé konce." Nevědět ale od spoilerujících komentátorů - mezi které právě se s vidinou: "Stejně to tam píšou všichni, tak už se nic nedá zkazit," právě také vstoupila - že má takový konec čekat, pohnulo by to s ní asi mnohem více. (15.03.2010)