Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Hogo Fogo, hlavní to záporák a psanec z jednoho nejmenovaného westernu by i vedle nejkladnější postavy z tohohle kusu strýčka Sama působil jako Matka Tereza. Je to tam prostě samý vrah a opilec, jenom támhle vzadu, to je výjimka jsou dva vrazi vedle sebe. Což divákovi pranic nevadí a svého oblíbeného hajzlíka(nebo dva) si brzy najde a celý film mu(nebo jim) nepokrytě fandí. Závěrečný kulometný balet je legendární a osud jihotexaské abstinenční ligy z úvodu filmu zase celkem zřetelně vypovídá o tom, že Peckinpah nebyl žádný abstinující Mirek Dušín, ale naopak pěkná houba. Jeden z nejlepších(nejen) westernů všech dob. Plus mínus dostavník. Jo, a nehraje tam John Wayne. Ani trošičku. ()
Sam Peckinpah publikuje divoký západ úplně jinak než všichni ostatní. Bylo by hloupé vám popisovat jak, proto se na to určitě podívejte sami, budete překvapení, že ti muži s koltem u pasu nebyli vždy tak dokonalí a né vždy ovládali svoje "umění" a ne vždy bylo podle mlýnů božích. William Holden v jedné ze svých nejlepších rolí (no co si budeme povídat, co druhá role, to klenot). Démonická hudba. Skvělá režie, nadčasová kamera. Srovnávat to s Tenkrát na západě se vůbec nehodí, protože tam je i vedlejší příběh, který je o cti, lásce a touze, tady je to pouze jedna velká mela. Přesto si myslím, že Divoká banda je jedním z nejlepších westernů, který si na nic nehraje a nic nepřikrášluje. ()
Zrejme nejbrutalnejsi western vsech dob, takze tim padem pro me jeden z nejlepsich, spolu s eastwoodovkama a nekterejma mayovkama. Pribeh mi prisel dost nadprumernej, zajimavej a nepredvidatelnej. Samozrejme se tu najdou nektere okamziky, ktere trosku nudi a zbytecne zdrzuji od deje, ale na druhou stranu, dve a pul hodiny prestrelek by taky nebylo to pravy. Clenove divoky bandy jsou opravdu vyborny, docela sympataci, i kdyz neni jasny jesli sou hodny nebo zly, po herecky strance vynikajici a i ostatni jsou perfektni. Ale to hlavni o co tu jde jsou prestrelky. Vetsi masakr jsem ve filmu tohohle typu jeste nevidel. Zadnej romantickej western, drsny hlasky, zpomaleny zabery, spousta krve a desitky mrtvol, az uz pistolniku nebo civilistu, to tu nikdo moc neresi. A zaverecna prestrelka je neco neskutecnyho, kdyby chtel nekdo videt jen cast filmu, urcite by to mela bejt prave ta prestrelka, cimz by ale prisel o ostatni paradni prestrelky a vynikajici prepadeni vlaku. Jeden z vrcholu zanru, kterej na me pusobil jako nejrealistictejci western. ()
2* neznamenajú, že mám averziu voči westernom, no tento zbytočne rozťahaný, prekombinovaný a nielen obsahovo, ale aj formou (pri päť sekundovej nepozornosti netuším, kto strieľa po kom) náročný western ma skoro priviedol do hrobu a oproti iným, omnoho lepším filmom, si miesto v TOP250 na IMDB rozhodne nezaslúži. Pritom prvá polhodinka vyzerala tak nádejne. ()
Konečně dobrý western. Je trochu netradiční, že je film zasazený do začátku 20. století. To ale vůbec nevadí, spíš naopak. William Holden vede partu odpadlíků, která si jako jeden ze svých úkolů zvolí přepadnout vlak plný zbraní. Vše se ale samozřejmě zkomplikuje. Ve filmu je dost drsná na intenzivní akce na svou dobu. Krví se nešetří. Akorát závěrečná scéna už mi přišla trochu přehnaná. Jsem zvědavý, pokud se bude točit remake. "Tihle chlapci už začínají páchnout." ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (57)
- Po zkušební projekci byl Sam Peckinpah vystaven tvrdé kritice ze strany studia, že ve filmu je až moc brutálního násilí. Režisér se ale nenechal zatlačit do kouta a obrnil se se slovy, že teď aspoň lidé vidí, co se pod vágním pojmem "násilí" skutečně skrývá. (ČSFD)
- Robert Ryan byl do role Deke Thorntona obsazen poté, co ho Peckinpah viděl ve filmu Tucet špinavců (1967). (džanik)
Reklama