Udělení milosti se zamítá

Zcela vyjímečný televizní produkt, krutý pohled na krutá 50. léta minulého století. Celkem vhodný je hudební doprovod Daniela Landy. Herci jsou až na jednu výjimku (představitelka Steinerovy bývalé přítelkyně - ta je příšerná) výborní, nejvíc se mi líbil Petr Motloch. Když měl film v televizi premiéru, uchvátil mě. Loni jsem ho viděl podruhé a mé nadšení poněkud ochablo - dost mi vadil styl mluvy Matěje Hádka coby vypravěče příběhu. Ale dávám plné hodnocení - za první dojem. (23.12.2007)

O klukovi, který neměl příliš štěstí, rodinné zázemí a který si života vůbec neužil. Vyrůstal v pasťácích, v kriminálech kde se "naučil co ještě neuměl". Jeho novou šancí se stala Magda, ale shodou nešťastných a nastražených okolností jeho životní svíčka byla zhasnuta příliš brzo než by si zasloužil a na co měl právo. V pouhých 22 letech byl na něm vykonán trest smrti... A vlastně proč? Takříkajíc omylem zabil svého nepřítele - policistu, který trpěl jeho stihomanem...Dá se říci, že to bylo něco trošku podobného jako snímek Bídníci. Film je velice kvalitně natočen v němž exceluje Jan Dolanský. Byl to podivný a mrazivý příběh,o to víc, že se zakládal na pravdivé události. (25.06.2009)

Podle hodnocení jeden z nej filmů české současné kinematografie a já jsem se o něm dozvěděl teprve před několika málo dny. No ostuda. Ale ke snímku jako takovému. Dlouho jsem nemohl přijít na chuť vyprávěčským sekvencím. Spíše mě rušily, než cokoliv jiného. Děj mě bavil a chápal jsem ho, ale ono vypravěčství, to mě vždy vykolejilo a nechalo zapřemýšlet. Do toho hudba, která se pořád točí dokola, jedna píseň, jedna sloka. Do toho myšlenky jako že všichni lidi jsou svině....skoro dvě hodiny jsem smutně fandil muži, který to neměl v životě lehké. A nakonec ukápla i slza. Tady se opravdu neusmějete. Tady není nic příjemného. Tady se hraje pěkně od začátku až do konce natvrdo. Pěkně natvrdo. Jana Dolanského mám rád. Šplhl si u mě už Perníkovou věží. A opravdu až dodnes jsem nevěděl, že Udělení milosti se zamítá vzniklo ve stejné době. Hudba: **; Režie: ****; Scénář: ****; Životní příběh: *****; Herci: **** (27.07.2015)

I já musím uznat, že tohle se povedlo. Hlavní hrdina byl pěkný hajzlík už od dětství, no ten fízl byl ještě mnohem větší zmrd, co ho nenechal vydechnout a dopadlo to, jak dopadlo. Pro oba špatně…Mělo to zajímavý scénář, dobrou atmosféru a solidní herecké výkony – co víc si divák může od českého televizního filmu přát. Jan Dolanský podal velmi dobrý výkon (snad nejlepší, co jsem ho zatím viděl hrát – taky si během natáčení našel svou životní a osudovou lásku (Lenka Vlasáková), Petr Motloch si toho hajzla (fízla) zahrál taky dobře. Bylo to v mnoha směrech drsné, ale dobře natočené, takže v tomto případě neváhám dát nadprůměrné ohodnocení. (19.11.2020)

I přes viditelně omezený rozpočet na tv produkci (navíc ostravskou) nestandartně dynamické a vypravěčsky rozmáchlé dílo. Náznakové reálie padesátých let fungují, postavy jsou velmi dobře vykreslené, příběh má gradaci a velmi uspokojivé vyvrcholení. Ještě nedávno dramaticky silné příběhy z moderních českých dějin zdobily nedělní vysílání veřejnoprávní televize (kromě tohoto počinu např. díla J. Polišenského, či nedostižné drama PF 77), když se dnes občas něco podobného dostane do vysílání, kvalitativně i co se týče zážitku jde o značný sestup dolů. Třeba nové vedení ČT opět pochopí, že velké příběhy nejsou jen pro filmové plátno a televizní intimita či sevřenost mohou být nesporným plusem - nakonec cyklus České století je tohoto prozření nadějným náznakem. Nezbývá než doufat, že i Jiří Svoboda ještě bude mít možnost natočit televizní drama působivostí vyznění podobné tomuto velmi svěžímu počinu. (29.03.2013)