Čas dluhů

Vstupní konflikt Chýlková Roden je zahraný – nejspíš pod vlivem pokynů paní režisérky jako šmíra první třídy (jinak jsou to totiž herci, takže je do téhle trapárny musel někdo dotlačit). Narvání do TV je prostě směšné – paní Pavlásková nikdy neslyšela, co je imploze klasické skleněné obrazovky? Tomáš Vorel – cameo jako bič - se rtěnkou a transvestit , OMG, co to bylo? Že by předzvěst Jak ulovit milionáře? Paralela mezi těmito tituly je dost silná. “ To bylo dobrý, kdo to byl?”, odchrčené Danou Hlaváčovou, taky síla. Sexuolog Petr Weiss v dalším cameu, ten se nenechal zesměšnit, mluví jako člověk. Kromě něho snad jen Vladimír Dlouhý je snesitelný a Táňa Vilhelmová se taky Ireně Pavláskové ubránila. Ostatní podlehli. Holubová absolutně trapná (jako většinou), jak ji Chýlková otlouká o zárubně a pak pustí na dveřích, OMG ??? Poslední role Renaty Becerrové (tedy pak ještě jakýsi studentský film), škoda, tady je I ona nevýrazná, snad kromě založení fanklubu. I další dialogy jsou děsivé (“Srdce mi odumřelo” “Jste pašík. Ale Tatínku, pašák!” HA HA HA “Já nepotřebuju štrůdl, já potřebuju zpěvačku.” HA HA HA “Nemůžu vypudit komunisty, africký filmy netáhnou ?!?) ), přehrávání směšné až trapné, místy je to prostě vyložené panoptikum – porada lékařů na psychiatrii. Absolutní režijní nemohoucnost pokud jde o vedení herců I Lucie Bílé (ale kouká se na ní docela dobře, když si člověk vypne zvuk). Což doporučuji každému, postsynchrony se dělaly asi v poklusu. Návrat nevinného dítěte před vraždou manželky jakýmsi nesmyslným bodcem a pak ucvaknutí neucvaknutí na konci, odchod do světla – proboha proč si někdo napíše scénář, když to vůbec neumí? Ale to bych se musel ptát na totéž pokud jde o producentství a režii (nemluvě dotaz na matčinu dramaturgii podpořenou Martinem Bezouškou ???). (02.12.2012)

Pavlásková sehnala tým i herce z Času sluhů a prachy i na nesmyslné natáčení v cizině, napsala si scénář a opět režírovala. Výsledek? Neslýchaná hovadina. Parodie. Znesvěcení opravdu povedeného filmu demencí, které nemá nic společného s jedničkou ani výkony - ne, tohle nezachrání ani Roden s Chýlkovou. Tohle je jedna z největších zvratek, co porevoluční film zplodil. Dialogy příšerné, postavy mizerné. Plus příšerné postsynchrony, které navozují (trefný!) dojem telenovely! Po prvních dvou filmech mi bylo Pavláskové líto, že netočila víc - jestli ale tu tvůrčí pauzu využila k téhle splašce, tak je to asi i dobře. Jdu blít. (07.02.2011)

Další příspěvek do kvalitativně sestupné tvorby režisérky Pavláskové. Je to ještě křečovitější a prázdnější než Corpus Delicti, ale ne zase takový debakl jako Bestiář. S Časem sluhů film věru už nelze vůbec srovnávat. Potěší snad jen celkem přirozeně hrající Lucie Bílá ve své jinak povrchní postavě spasitelské psychiatričky, Chlumeckého dynamický hudební doprovod (který ovšem trpí až přílišnou studenou syntentizátorovitostí), místy slušně výpravná kamera, pár vtipných momentů a celková vzpomínka na vynikající režisérčin debut. Nepotěší herectví Chýlkové, Rodena, Holubové a Asterové, degradující své vyzkoušené role na pouhé karikatury, nepotěší ani přeceňovaná Vilhelmová v roli zbohatlické husičky ani tajtrlíkovský Lábus jako její otec, nepotěší příšerné postsynchrony, nepotěší samotný pokus z původního psychologického dramatu s groteskními prvky vytvořit lacinou komunální satiru a'la divoká devadesátá. (20.09.2010)

Jedna hvězda za Karla. Po vynikajícím Čase sluhů je tohle snad špatný vtip. Po celou dobu jsem měla pocit, že koukám na špatnou českou komedii (scény s padáním, umělé dialogy - herci přehrávají, ...). I Chýlková tu hrála, jakoby nebyla ve své kůži. Nechce se mi věřit, že jde o počin jedné a té samé paní režisérky. (02.01.2013)

Tak to byl trochu šok. Nevím, co se stalo paní Pavláskové, ale po 20 minutách sledování jsem měl pocit, že se zbláznila buď ona, nebo já. Něco tak trapného a nesmyslného nepřináší snad ani Sokupovy ´poldovské komedie´. Špatný scénář, kamera, režie, zkrátka všechno. Lucii Bílou mám rád, ale výraz ´toporná´ je v tomto případě nedostatečný eufemismus. (18.07.2009)