Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je květen 1945 a Německo leží v troskách, poražené po bezpodmínečné kapitulaci před Spojenci. Hitler spáchal sebevraždu v berlínském bunkru a celý svět volá po spravedlnosti. Pokusu o vyrovnání se s nacistickými zločiny se ujal americký soudce Robert Jackson, který sestavil Mezinárodní válečný tribunál v Norimberku. Právní základ mu dala tzv. Londýnská charta Spojenců, podle níž má tribunál právo "obviněného, který byl prohlášen vinným, odsoudit k smrti nebo k jinému trestu, který by považoval za spravedlivý". Úkolem tribunálu bylo soudit a potrestat zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Souzeno bylo 22 hlavních válečných zločinců, členů vlády a vrchního velení německé nacistické armády a 7 organizací. Celý proces od příprav soudní síně a stohů materiálů jako podkladů k obžalobám v rozstříleném Norimberku v létě a na podzim roku 1945 až po závěrečný ortel v říjnu 1946 ukazuje film očima hlavního amerického žalobce Roberta Jacksona a říšského maršála Hermanna Göringa. Ten se nejprve pokouší ovládnout průběh soudu, ale pod tíhou svědectví obětí, které přežily, nakonec i pod tíhou faktických čísel a především po zhlédnutí dokumentárních záběrů z koncentračních táborů, které usvědčují nacistické pohlaváry z hyenismu, postupně ztrácí kredit i mezi svými souputníky. Mění se i původní postoj soudce Jacksona, který v rozporu s názorem ruského žalobce Nikitičenka zpočátku odmítá popravy. Po více než 300 dnech jednání, s 5500 dokumenty a 200.000 místopřísežnými prohlášeními, vynese Norimberský tribunál 1. října 1946 dvanáct rozsudků smrti, sedm trestů odnětí svobody a tři zproštění viny. Sám Göring 16. října 1946 několik hodin před popravou spáchá ve své cele sebevraždu. Dvoudílný kanadský film Norimberský proces převzal řadu dialogů přímo ze zápisu soudního jednání a je nejen fascinující rekonstrukcí nejvýznamnějšího a bezprecedentního soudního procesu 20. století, ale nahlíží i do zákulisí politických a osobních zájmů, z nichž už tehdy - těsně po světové katastrofě - bylo patrné budoucí dělení světa na dva protilehlé tábory. Původní záběry z koncentračních táborů jsou zcela autentické a ani po více než půl století neztratily nic ze své otřesnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (119)

Šakal 

všechny recenze uživatele

Musím přiznat, že jsem čekal ještě o něco málo silnější zážitek ( vzhledem k tématu a očekávání, které u mě vyvolalo zdejší hodnocení ). Snímku nelze upřít autentičnost. Yves Simoneau to pojal až dokumentární formou, což rozhodně není na škodu. Jsou tu velmi silné momenty, jako je hned zahajovací řeč v podání Aleca Baldwina, dále rozhovor se židovkou, která přežila holocaust ( při její výpovědi, že jednoho dne došel plyn a proto házeli malé děti do pecí živé, tuhne krev v žilách). Silným momentem byla výpověď velitele Osvětimi Rudolfa Hesse ( v podání Colma Feoreho ). Denně jsme zlikvidovali až 2000 židů. To byl špičkový výkon, ale mé podřízené vyčerpával. V průměru jsme tedy zlikvidovali 1400 lidí.......... domnívá se snad krysař, že hubení krys není správné?! Nejsilnějším momentem celého snímku jsou ale bezesporu autentické záběry z koncentračních táborů! To člověku běhá mráz po celém těle a člověk prožívá opravdu skličující pocity. Nicméně v dosti momentech bylo patrné, že se jedná o televizní film. Místami to tempo bylo silně rozvláčné. Co drží tento snímek, jsou ale bezesporu herecké výkony a to zejména Briana Coxe jako říšského maršála Hermana Göringa. 1* navíc už pouze za ten fakt, že někdo něco takového natočil. Jinak by jsme se také o pár desítek let později mohli " dozvědět " , že holocaust byl vlastně mýtus..... ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Zcela průměrná neinvenční podívaná. Nechápu, proč si tvůrci jako hlavního protihráče na myšlenkovém poli zvolili právě Göringa. Ještě se mi líbí, jak jsou nakonec málem jako svině zobrazeni Rusové, kteří odmítají zmírňovat tresty nebohým nacistům. Yves Simoneau je zcela obyčejný patlal, který možná zvládne konvenční TV seriál, ale na větší projekty nemá. ()

Reklama

Daddko 

všechny recenze uživatele

X dokumentárnych a hraných filmov na túto tému. Len by ma zaujímalo prečo tam neboli odsúdení takí potentáti ako Miklos Horthy, Ante Pavelic, Stepan Bandera a im podobní spojenci nacistov, ktorí verne kopírovali vyhladzovanie židov, antifašistov, rómov, mentálne postihnutých atď. Horthy si to v pohode dožil v luxuse v Portugalsku, v 1993 pochovaný za veľkej slávy v Maďarsku. Toho Mosad nenaháňal. Ante Pavelič zmizol na Vatikánsky pas do Argentíny kde bol naňho spáchaný atentát s ťažkým zranením. Presunul sa do Španielska kde strávil 2,5 roka  pod ochranou gen Franca a zomrel v nemocnici v Madride. Tam je aj pochovaný na najprestížnejšom cintoríne. Je kuriózne že mu Titova tajná služba/partizáni nevykrútili krk. Atentát naňho spáchal síce Srb ale ten bol len majiteľ hotela kde ho zbadal. Bandera skončil pod USA krídlami v Západnom Nemecku voľný ako vták. Možno by bolo lepšie sedieť v base pre privilegovaných. 15.10. 1959 bol zavraždený agentom KGB kyanidom. Dobrá práca. Na Ukrajine je hrdina, stavajú sa pomníky, premenúvajú sa ulice. Odesa je považovaná za Jeruzalem pri Čiernom mori. Ktovie či aj tam má pomník alebo Banderovú ploščaď. ()

VaHo 

všechny recenze uživatele

Slušná filmová rekonstrukce jednoho mimořádného procesu. Tvůrcům se podařilo zestručnit a zároveň zatraktivnit mimořádně složitý soud. I když se většina děje odehrává v soudní síni a věznici tak, divák ani při dlouhé stopáži neusíná a s napětím sleduje slovní přestřelky, mezi prokurátorem a Göringem. Nejpůsobivějším momentem je výslech velitele Osvětimi, vzhledem k tomu, že jsem měl možnost tohle místo navštívit, tak je to dost zneklidňují scéna. Je vidět snaha některé scény a situace udělat dramaticky efektní než jak ve skutečnosti proběhly. Tomu se ale těžko šlo vyhnout. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Myslím, že zlo je absence empatie." Průlom v historii justice, do té doby nebyl žádný čin spáchaný za války kvalifikovan jako zločin. Zde se láme chleba a ukazuje se soudnost uživatelů čsfd: Hanebný pancharti od Tarantina mají 53 227 hodnocení, 3 485 fanoušků, jsou 26. nejoblíbenějším filmem a jsou 216. místě mezi nejlépe hodnocenými filmy. Norimberk má k dnešnímu dni 1572 hodnocení a 6 fanoušků. Tristní. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

  • Ve filmu dávají Spojenci jasně najevo, že obhajoba ve stylu: „Já jsem jen plnil rozkazy,“ neobstojí. Bohužel kromě výše postavených nacistů právě taková obhajoba většinu německých vojáků (kteří páchali zvěrstva běžně) zachránila, neboť se naučili říkat, že by byli za nesplnění rozkazu ke zvěrstvům popraveni. Bohužel až o řadu let později se ukázalo, že těch pár německých vojáků, kteří odmítli páchat zvěrstva, potrestáno buď vůbec nebylo nebo byli jen přeloženi. Tato poválečná německá lež je známá jako Befehlsnotstand a v Německu se dodnes jedná o formální právní termín používaný pro obhajobu zločinců, kteří byli údajně či skutečně ke spáchání zločinu donuceni pod hrozbou smrti či násilí. (vojtaruzek)

Reklama

Reklama