Hříšní lidé města pražského

Seriál mého dětství, kdy jsem už jako dítě začínal koukat na tyto dnes "mírné" detektivky vzhledem k současné kriminalitě. Pamatuji se z toho prvního sledování na několik detailů a vzpomínek. Jednak jsem na to tehdy koukal ještě na staré čb lampové TV Athos, který jsem po létech, kdy se naše tehdejší kdysi asi vyhodila, koupil v aukci a čeká až budu mít čas a znovu ji vdechnu život. Myslím, že pokud se stane, tak tento seriál bude tím prvním pravým pro retrosledování :-) ... Za druhé si pamatuji na Liškovu hudbu a znělku jsem vyklepával ještě dlouho potom občas nějakým klíčem na litinový mlýnek na maso :-) už nevím jak úspěšně, ale vím, že mne ta znělka už tak v 7 letech strašně vzala... Pak ještě vzpomínám na některé díly a momenty v nich. Třeba jsem se vždy podíval, zda nemám zubní pastu černou :-) (ne že bych to čekal od nějaké Lady Macbeth navíc jako dítě, ale nějak mne napadlo, že se může třeba i zkazit :-) a pak i bez Lady zabíjet :-) To víte dětská fantazie. Jak jsem se u černých rukavic krásné bál občas se mi zdálo o hajz(l)boňákovi :-) z příběhu Hra nebo to Svědomí, to mne také tížilo :-) a bálo :-) Docela si těch pár dětských pocitů vybavuji... A viděl jsem seriál už nesčetněkrát a vždy se rád podívám. Výborné zpracování zajímavých případů, herecké výkony starých bardů, již zmíněná hudba Zdeňka Lišky vždy perfektě dokreslující dobu a příběh. Ty jeho křídlovky, ta ponurost... zavřu oči a už vidím a cítím tu dobu ikdyž jsem v ní nežil. To je pro mě lahůdka. (07.01.2021)

Všehoschopná Vlková :-) Schopná obelstít nejen pány inšpektóry, ale i samotného nejvyššího fikanou přísahou. Jako kdyby se případné přitížení její dcéři dalo reklamovat u nejvyššího s tím, že to bylo vyřčeno "na postel" :-) ten konec mne prostě vzal fakt nejvíc. (07.01.2021)

Můj asi neoblíbenější díl. Prostě na něco vyzrát a navíc na nějakou velkou věc, to je moje :-) .... a jméno Pecháček jak v díle řečeno "letělo světem" i v reálu letělo pak krátce než jsem narodil. Koho to zajímá (a dle mého to zajímavé je), najde si... "Utíkal přes železnou oponu ve stylu Jamese Bonda". Útěk Zdeňka Pecháčka je příběhem neuvěřitelné smůly a zároveň neuvěřitelného štěstí. Dvakrát přejel přes celou republiku a několikrát unikl jistému zadržení. Historik, se kterým jsem o případu hovořil, ho hodnotí jako neuvěřitelnou souhru okolností a sympatické drzosti... tak to je ale jiný příběh. Vrátím-li se k dílu seriálu, tak Jiří Sovák, no paráda. A jméno Tumpach pro Satoranského stojícího jako tumpachovej, také paráda. (28.01.2021)