Reklama

Reklama

Epizody(10)

Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)

(více)

Recenze (248)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Neodolatelné dvojici Horníček & Sovák trvalo přesně 20 minut, než mě přesvědčili, že se dívám na jeden z nejlepších českých seriálů. Jsem si jistý, že by se to nikomu nepovedlo rychleji, a velmi pochybuji, že by se to někomu jinému vůbec povedlo. Chemie mezi nimi je neuvěřitelná, a oba se pro své role snad narodili. Chápu že si je mohli pozohýbat jak potřebovali, jenže to je ve výsledku jen dalším důkazem jejich mistrovství. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších seriálů vůbec. Pomalý francouzský venkov, hlavní hrdinové - studovaní a moudří pánové v nejlepších letech, jako kontrast k nim prostí venkované, co mají v hlavách jen to, s čím se narodili. Oba hrdinové létají v oblacích, přitom se fyzicky pohybují ve velmi omezených až stísněných prostorech, jak nádherný obraz doby vzniku filmu. Vlídný a laskavý humor, moudrost servírovaná mezi řádky, zkrátka skvost české normalizační tvorby. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden z vrcholů československé seriálové tvorby paradoxně vznikl na počátku jednoho z našich celonárodních nejtěžších období, období normalizace, kdy cenzura pracovala na plné obrátky a nesmělo se psát a točit skoro o ničem... A možná právě proto sáhl Jaroslav Dietl k adaptaci neškodné knížečky Gustave Flauberta a vznikl tak seriál, jehož moudrost, laskavost, humor, herecké kreace a jakási poučenost životem mu dávají skutečnou nadčasovou platnost. Hovory obou ústředních postav i přes svou zdánlivou pošetilost v sobě koncentrují životní moudro a ústa pana Sováka a pana Horníčka dávají vnímavému divákovi návod, jak prožít šťastný a spokojený život. Jen více takových ,,pošetilých" písařů... ()

Arkanoid 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

V prvej, mestskej epizóde postavy a ich trampoty zaujmú, no v ďalších epizódach sú ich príhody už dosť ošúchané, vzťah hlavnej dvojice sa nevyvíja, až na jedno sebauvedomenie. Väčšina času je venovaná nepotrebným dialógom dvojice hlavných hrdinov, ktoré väčšinou nie sú vtipné a niekedy sú zbytočné. Na kvalitné scény sa čaká veľmi dlho a z dnešného pohľadu trebárs pre fanúšika South Parku už tento seriál veľa nepovie. ()

Charon11 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Dietl, Miroslav Horníček a Jiří Sovák, to je záruka dobré zábavy. Celé je to postavené na dialogu pana Bouvarda a Pécucheta. Hodně mi to připomíná rozhovory Werich x Voskovec nebo Werich x Horníček. Jaroslav Dietl napsal výborný scenář, který jistě pánové Horníček a Sovák vylepšili svým komediálním talentem a improvizací. Mám tenhle seriál prostě rád. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (38)

  • Pánové Miroslav Horníček (Pécuchet) a Jiří Sovák (Bouvard) do dialogů nenápadně zabudovávali jména hereckých kolegů, tvůrců seriálu i svá. V epizodě Dědictví (1972) po odchodu z kanceláře notáře Tardivala (Soběslav Sejk) říká Pécuchet: "Koukal jako vejr." Bouvard: "Já bych řekl spíš jako Sejk." (u DVD v podtitulcích chybně "jako srnka"). V epizodě Divadlo (1972) při ranní diskuzi u snídaně o díle Alexandra Dumase říká Pécuchet: "Prosil bych taky čálek šaje, ano?" (Miloš Čálek - vedoucí výrobního štábu). V epizodě Tělocvik (1972) při radě o způsobu hubnutí doporučuje Pécuchet: "Naopak jíst! Ovšem tedy velice střídmě, do polosyta, jak říká profesor Schmitzer (skutečné jméno Jiřího Sováka), odborník na dietu." (myslitull)
  • V 7. díle (Divadlo), kdy si chce Rozálie (Klára Jerneková) půjčit román, Heřmanka (Věra Tichánková) jí říká, že páni jsou jen v nočních košilích, což působí jako nepřekonatelný problém. Rozálie ale pány v košilích už viděla, pana Pecucheta (Miroslav Horníček) dokonce velmi dlouho a zblízka, a to na konci 5. dílu (Likér). (vevi14)
  • Přítomnost grafika Vratislava Hlavatého v posledním díle nebyla náhodná, byl totiž vzduchoplavec, respektive držitel první balonové licence pro létání v Československu. A protože díl končí tím, že balon unáší oba písaře do neznáma, byl to on, kdo let řídil. (sator)

Související novinky

Věra Tichánková 1920 - 2014

Věra Tichánková 1920 - 2014

09.01.2014

Ve věku 93 let zemřela herečka Věra Tichánková. Manželka herce Jana Skopečka a dlouholetá členka Divadla S. K. Neumanna v Praze (1951 - 1982) studovala vysokou školu chemicko-technologickou, následně… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno