Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Pink Floyd: The Wall
Režie:
Alan ParkerScénář:
Roger WatersKamera:
Peter BiziouHudba:
Roger WatersHrají:
Bob Geldof, Bob Hoskins, Joanne Whalley, Kevin McKeon, Phil Davis, Roger Waters, Jenny Wright, Alex McAvoy, Nell Campbell, Eddie Tagoe, Vincent Wong (více)Obsahy(2)
Je zamčený v pokoji jakéhosi losangelského hotelu a hlavou mu táhnou klíčové okamžiky jeho života. Rocková hvězda Pink, na jehož koncert se už možná kdesi venku scházejí tisíce fanoušků. Sedí tu a utápí se v děsivých představách a vizích. Scény represí a lidské agresivity se střídají s frustrujícími vzpomínkami na dětství bez otce, zato s přehnaně ochranitelskou matkou, na školu, pokoušející se všechny semlít do jedné beztvaré, nemyslící masy, na ženu, která jej zradila. Sedí tu, obehnán pomyslnou ochrannou zdí, kterou si kolem sebe kdysi vybudoval, a neví jak dál.
Kultovní snímek "Pink Floyd: The Wall" je jedním z mála filmových děl, experimentujících s ryze hudební látkou. Po úspěchu jevištního zpracování dvojalba populární skupiny Pink Floyd se režie celovečerního filmu ujal Alan Parker (Sláva, Hořící Mississippi, Evita atd.), který se tu poetice hudebního tvaru přiblížil v kinematografických dějinách zcela ojedinělým způsobem. Podle scénáře vůdčího ducha skupiny Rogera Waterse vznikl film, jenž je tříští symbolických obrazů a animovaných sekvencí, volně spojených písněmi a situací fiktivní hlavní postavy. Film, který je nadčasovým vyprávěním o osamělosti člověka i o nejrůznějších zdech, jež si kolem sebe stavíme.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (584)
The Wall je veľmi zvláštny filmársky počin. Samozrejme, že najviac si ho užijú fanúšikovia tejto skupiny, ku ktorým sa radím, ale aj poslucháči jemnejšej rockovej muziky celkovo. Film nieje muzikálom, nemá to ani súvislý dej a najviac asi pripomína dlhý videoklip zosrihaný z viacerých výborných skladieb. Výber skladieb je pekný a zaznie aj pár mojich srdcoviek. Alan Parker je skúsený režisér a tento kúsok teda namiešal fakt parádne a z filmu doslova sála magickosť. Bob Geldof zahral veľmi solídne a uživil by sa nielen ako muzikant. Ťažko film nejako žánrovo zaradiť, ale v tom čím vlastne je, je ojedinelým dielom a aj preto dávam plný počet. 90%. ()
Naprosto úžasná záležitost ve vemi ohromujícím a ochromujícím zpracování. Až na pár songů byla tahle skupina přede mnou totálně utajována. Mám tedy rozhodně co doposlouchávat, protože jejich hudba je skvělá. Akorát nemohu stále pochopit proč jsem téměř ve všech animacích viděl mužskou či ženskou chloubu, okrasu, ozdobu, neštěstí, či jak to vůbec nazýváte. To je ale taková odbočka. Já prostě nevím, co tomuhle filmu vytknout. Po zhlédnutí většíny filmů mám nápady, jak by se dal každý z filmů vylepšit tak, aby byl z mého pohledu bezchybný. U tohoto filmu mě však nic nenapadá. Z toho plyne, že bezchybný asi je. Nikdy dříve by mě nenapadlo, že sled videoklipů na mě dokáže takhle zapůsobit. Vlastně ani nevím proč nedávám plný počet. 4* jsou však povinností. ()
"We don't need no education. We don't need no though control. No dark sarcasm in the classroom. Hey, Teacher, leave those kids alone! All in all you're just another brick in the wall." Povinnost pro všechny filmaře, co se pokouší něco říct obrazem a hudbou. Kde jsou ty časy, kdy se ještě takoví tvůrci neutápěli v nudě a alegoriích o "majáku a díře"? ()
Moja absolútna top srdcovka! Úžasný „soundtrack“, Watersova lyrika(alebo scenár?), ktorá chytí za srdce a núti k zamysleniu, nezabudnuteľný výkon herca-amatéra Boba Geldofa, kultové animácie Geralda Scarfeho, brilantná réžia Alana Parkera-toto všetko dokopy tvorí fenomenálne dielo,ktoré je tak obsahovo bohaté, že snáď nie je možné zachytiť všetko na prvých pár pozretí. Videl som Stenu 16 krát a stále nachádzam niečo nové“all in all we are just another brick in the wall“ ()
Dielo, ktore dalo pojmu "film" uplne novy rozmer. Skutocne, zaradit ho do nejakeho konkretneho zanru je nemozne. Dramaticka zlozka filmu je dolezita, (proti)vojnovy podtext jasny, avsak termin "muzikal" je zavadzajuci a ti, ktory film nevideli by si moholi vytvorit chybnu predstavu. Hudobne (ci tanecne) vystupy v muzikaloch funguju viac menej ako samostatne prvky, ktore sa daju odelovat, porovnavat, samostatne hodnotit, muzikal je vlastne z takychto scien "poskladany". The Wall je uplne nieco ine. Hudba tu film nepodkresluje, ale priamo vyjadruje samotne dianie, v niektorych pasazach by sa dokonca dalo povedat, ze obraz podkresluje hudbu (podobne ako vo videoklipoch). The Wall je hudobno-obrazovy organizmus, kde obraz a zvuk funguju v dokonalej symbioze. Priam sa mi zda, ze samotne oznacenie "film", je nevyhovujuce/nedostacujuce. Prosty a vystizny nazov pre mna je - umelecke dielo. "Pohybliva" Mona Lisa. (10/10) ()
Galerie (57)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (43)
- Zfanatizovaný dav při koncertě tvořili skuteční neonacisté. Rozhodujícím kritériem pro jejich angažmá nebyla obliba hudby skupiny, nýbrž jejich vizáž. Štáb měl obavu, aby se natáčení nezvrhlo v násilnosti, ale dav se choval disciplinovaně. Na konci 80. let vzniklo neonacistické hnutí nazvané "Hammerskins" - za své logo si zvolilo zkřížená kladiva z filmu. (don corleone)
- Přímou inspirací pro Pinkovu metamorfózu ve fašistického diktátora byl Watersův zážitek z koncertu v Montrealu, kde plivnul jednomu z fanoušků do obličeje a uvědomil si, jakou má rocková hvězda moc nad davem. (markyzgero)
- Bob Geldof ve své autobiografii prozrazuje, že slzy ve skladbě "One of My Turn" jsou skutečné. (don corleone)
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)
Reklama