1917

Pamatujete na scénu vylodění v Normandii v Zachraňte vojína Ryana... No tak to roztáhněte do dvou hodin a přidejte ještě pár naprosto srdcezastavujících scén (běh vedle zákopu, hra světel ve vesnici). Vizuální a hlavně technická stránka nemá obdoby, muselo to být šílený natáčení, a je tam tolik kamerových vychytávek, že se vyloženě těším, až to vyjde na blůčku a bude tam komentář Deakinse. Jedenkrát v kině to vidět nestačí, aspoň tak 5x! (01.01.2020)

V Zachraňte poručíka Blejka aneb Na západní frontě až narkoleptický klid omrdala forma obsah do prdele. A tak sledujeme novátorsky natočené, kulisně absolutně vypiplané, dynamicky pokamerované a čvachtavě ozvučené dvouhodinové brodění bahnem někde mezi Merdeville a Haute Chattelieur. Prostě taková virtuální, krok za krokem procházka šrapnely rozjebanou krajinkou Lotrinska, omotanou ostnáčem a plnou roztomile hnijících mrtvol. Kdyby to hobití putování z Prdelína do Horních Pičovic sem tam okořenili nějakou pořádnou zákopovou sekanou a hudbu nechali na Lemmym, mohl to být film rocku. Takhle se jedná jen o autentickou a sugestivní skoroprudu s nádherným Mendézovým fakáčem v podobě kůl kamea chcíplého Válečného koně. 3,4989254785. (21.01.2020)

O 1917 se bude mluvit jako o tom válečném filmu, který byl natočený na jeden záběr. Což reálně není, ale všichni to víme a nemám pocit, že by to někomu mělo vadit. Byla by ovšem velká chyba na něj koukat jen jako na technicky dokonalý snímek, v němž se Mendes a Deakins vyblbli s kamerou. Ta je samozřejmě úžasná, 1917 vypadá jako počítačová hra, při níž kamera zvládá hrdiny během dialogů objíždět, plazí se spolu s nimi bojištěm a kameraman hledá ty nejšílenější, ale stále funkční úhly, z nichž by mohl všechno snímat. Jenže hlavní hvězdou tu pořád zůstává Mendes jako vyprávěč, jenž se v tom „jednom jediném záběru“ zvládá dostat pod kůži jak hrdinům, tak i divákům. Zatímco zpočátku je chladný a odtažitý a podobně jako jeden z vojáků bere celou misi jen jako rozkaz, který se musí splnit. A doufá, že to přežije. Postupně si však začíná připouštět důležitost celého úkolu a na povrch se nenápadně, ale nakonec i velmi intenzivně derou hodně silné a emocionální scény. A třeba celá pasáž v hořící vesnici nebo samotný závěr jsou neskutečně silné momenty. 1917 je audiovizuálně (práce s hudbou je naprosto výtečná) dech beroucí podívaná, v níž se skrývá velmi silný, krutý, dojemný a působivý příběh. Ten film nejen že skvěle vypadá. Je skvělý celý. (18.02.2020)

Progresivnější divák, kterého otravuje průměrnost a nezanícenost pro věc, by za normálních okolností jistě ocenil režisérovu snahu o ohýbání žánrových konvencí, avšak v případě Mendesova 1917 rozhodně nemůžeme hovořit o promyšlené inovaci. Jakožto zdejší hororový expert si netroufám fušovat do řemesla odborníkům na válečný film, ale přesto si dovolím tvrdit, že 1917 jako válečný film jednoduše neobstojí. Úkolem režiséra bylo, aby se pokusil o evokaci válečného traumatu a přenesl na nás náladu panující na frontě a vojenského života vůbec. Když však sleduji Deakinsovu poetickou kameru založenou na širokoúhlém záběrování a ladném proplouvání bitevním prostorem, tak si říkám, co vlastně bylo Mendesovým skutečným cílem? Proč se snaží navodit dojem, že se celý snímek odvíjí v jediném nepřetržitém záběru kamery, když tuto iluzi každý zkušenější divák nepochybně prohlédne během několika minut? Mám pocit, že Mendesovi nezáleželo na objektivní kvalitě snímku, ale především na tom, aby zapůsobil na akademiky, kteří budou rozhodovat o přiklepnutí Oscara, a vzhledem k tomu nemám jinou možnost, než této vykalkulované exhibici udělit odpad. (04.01.2020)

Kolega gudaulin použil termín zážitková kinematografie, což je naprosto výstižný termín. Dokonce jde o tak zážitkový film, že sledování filmu není pocitově bezpečné... - jdete totiž s oběma vojáčky přes výmoly, hromady mrtvol, přes opuštěné zákopy, přes opuštěný statek i rozbombardované město, cítíte únavu, obavy, smrad rozkládajících se kdysilidí, prostě zážitek skoro jako ve skutečnosti. Fenomenálně natočeno. Případnou nereálnost situací či historickou nevěrohodnost ponechávám orgánům činným v historickém bádání. Moje vědomosti o 1SV se rovnají středně pozornému studentovi střední školy, kterého sice děják baví, ale snaží se hasit zapalující se lejtka... každopádně jméno George MacKay si poznamenávám do notýsku, protože tomuhle herci věštím slibnou budoucnost. Jeho výkon byl přesně podle mého gusta, nepřehrával, ale vdechnul své postavě správné emoce. Závěrečný song v lese mě přikurtoval do sedačky. A shledání s bratrem kamaráda bylo emočně silné. Jestli má film předat divákovi nějaké poselství skrze obraz a zvuk, tady se to povedlo na výbornou a nějaké logické (asi)díry mě nechávají zcela klidným. (30.03.2021)