Osvícení

Jelikož byl Stephen King léta v rozepři se Stanley Kubrickem, kvůli jeho zpracování Osvícení, tak došlo i na remake, kterému dal Kubrick zelenou, jen pod podmínkou, že bude King mlčet o jeho nespokojenosti s jeho filmem. A tak se stalo. Mick Garris se opět ujal převedení Kinga na plátno, opět v podobě minisérie a přestože, to nedopadlo tak slibně jako Svědectví, tak je to vcelku povedený snímek, který je maximálně věrný předloze, tudíž uspokojí nejen Kinga zklamaného původní adaptací, ale též jeho fanoušky. Vyhýbám se srovnávání Kubricka a Garrise, protože je to něco nesmyslného a to už jen proto, že je to dohadování se mezi odlišnými břehy. Minisérie statečně drží hororovou atmosféru, i když ne vždy tak intenzivně, jak mohlo být a zejména ke konci, kdy mohla být atmosféra o mnoho tísnivější. Každopádně opět musím uznat, že na TV adaptaci si vede dobře a to zejména v případě Stevena Webera, u kterého je velmi znatelná proměna z hodného na zlého. 4*. Doplnění 5.1.2012: Tak jsem si po skoro pěti letech pustil tuto TV minisérii znovu. Od té doby jsem přečetl knihu a Kubrickovu verzi viděl spoustukrát. Zatímco Kubrickova verze na mě při každém dalším shlédnutí působí stejným naprosto intenzivním atmosferickým dojmem a i nadále je vůbec jedním z mých nejoblíbenějších filmů, po druhém shlédnutí TV minisérie jsem na toto dílo výrazně změnil nápor. Je to právě tím, že jsem si přečetl knihu. Mnozí by čekali, že se tím změní můj názor právě na Kubrickův film, ale nikoliv. Beru knihy a jejich filmové adaptace jako samostatná díla. Co je hlavní, že obě dvě díla (kniha a původní film) mají naprosto jedinečnou specifickou atmosféru, což se o TV remaku říct nedá. Největším kladem Garrisovi verze je určitě Steven Webber, jak už jsem psal tenkrát a naopak jako největší zápor bych viděl právě Garrisovu režii a přílišné držení se předlohy, přestože Kingův záměr chápu, takto až přehnaně knihu kopírující přepis, podle mě není zrovna správná volba. Jako dokonalý příklad bych uvedl Gilberta Adaira a jeho adaptaci knihy Snílci, ke které psal taktéž scénář a pojal obě díla jako naprosto samostatná, takže se ve výsledku navzájem doplňují a zároveň fungují každé samo pro sebe. To jen na okraj, jako důkaz toho, že když autor předlohy píše sám scénář, nemusí záměrně jít o naprostý přepis původního literárního díla. Celá TV minisérie pak působí docela křečovitě, postrádá atmosféru a věrohodnost. Jsou zde scény, které jsou dobré (Když Jack zlomí Dannymu ruku, pokoj 217, večírek, flashbacky z minulosti hotelu), ale vzápětí příjde průměrný až podprůměrný zbytek společně s mnohdy nezdařenými efekty (zvířata z keřů) a ony nadějné scény zazdí. Na podruhé tedy velké zklamání. Každopádně je určitě škoda, že se Webber nedostal od televizáků dál. (24.09.2008)

A tak šel čas. Mistr King se tvrdě naštval na Kubricka, že nechal umřít černocha a že zničil jeho odkaz. Tady vlastně však přichází důležitá otázka: zničil? A odpověď je zcela jednoduchá. Ne. Kolik lidí miluje Osvícení? Kolika lidem se líbil tento film? Kolik lidí si přečetlo knihu jen díky prvnímu jmenovanému filmu. Alespoň tyto případy byly moje. A myslím, že určitě nejsem jediný. Po přečtení knihy jsem se utvrdil v tom, že literatura je důležitá, první film kultem a tento film reparát pro autora a milovníky knihy. Samo o sobě v tom mluví to, že autor si sám ještě napsal scénář. A tady to je další kapitola. Jelikož mám knihu ještě čerstvě v hlavě, vím, že King se snažil velmi dost, aby se adaptoval jak jen to jde. Ale jsou tu až momenty k neuvěření, že některé záležitosti působí až komicky, ale tím špatným způsobem jako by chtěli film shodit. Proměna Webera z normálního na maniaka zafungovala skvěle, ale moc tomu neodpovídají herecké výkony, které odpovídají na zmatené béčko. Poté je tu samotná Overlook, který vypadá asi stejně strašidelně jako babičky v negližé a je odříznutý od světa asi jako Island od moře. Obecně je problémem i atmosféra. Ta totiž pokulhává ve stylu devadesátiletého artritidy. V moment kdy se máte bát, tak se sice asi bojíte, ale pak přijde moment odlehčení, kdy si říkáte jak vás tohle celé má vlastně děsit. Asi je tedy zbytečné hádat, kdo v tomto boji vyhrál. Kubrick dokázal totiž udělat i blbý let v letadle udělat v podstatě k posrání. Trochu to docela připomíná zpracování i To, které muselo na kvalitnější zpracování chvíli čekat. Suma sumárum, kdo chce vidět kvalitní filmový zážitek ať se ohlédne do historie. Kdo chce poklonu knížce, které ale béčková jako úroveň tvé mámy v angličtině, tak jen směle do toho. (01.04.2019)

Jak zde již spousta uživatelů psala, nemá smysl srovnávat tuto televizní minisérii s jedinečným Kubrickovým uměleckým dílem. Každý film je na úplně jiné úrovni. Převážnou část děje této filmové adaptace jsem zhlédla na Universal Channelu, doba vysílání byla určena mezi devátou večerní a třetí ranní. Sledovala jsem do jedné hodiny, neboť bych zřejmě další den nebyla schopna fungovat, pokud bych zůstala až do konce. Velmi velká škoda, protože právě v té chvíli mi připadalo, že se začala odehrávat nejlepší část příběhu. I přes svou délku jsem v něm nenašla příliš mnoho nudných pasáží, pár bych jich sice zkrátila, jinak mi však stopáž nijak nevadila. Osvícení se docela přesně drží Kingovy předlohy, místy však možná až trochu i křečovitě. Chyběla mi však nějaká atmosféra a napětí. Vše se, i přes spoustu dobrých míst, drží ve stojatých, průměrných vodách. Co se týče i scénáře a dialogů. Z obsazení jasně vyniká Steven Weber a Courtland Mead (ten kluk má ale ksichtík:). Rebecca De Mornay je možná hezká žena, ale pro mě charakterově i herecky naprosto nevýrazná. Velmi jsem byla potěšena podmanivou hudební stránkou a líbivou melodií In The Mood od Glenna Millera, která také zazněla v jiné minisérii podle Kinga, Dům v růžích. Zde jsem ji slyšela prvně a strašně se mi zalíbila. (07.10.2010)

Nejvíc mě na tomto zpracování Shining zaujal Jack Torrance, který je jiný než v Kubrickovské verzi, což bylo hlavním důvodem sporu mezi Kubrickem a Kingem. Stephenovi se právě nelíbil skvělý Jack Nicholson, a to z jediného důvodu, protože už od začátku měl jakoby na čele napsané "pozor, bude ze mě šílený, vraždící maniak!!!" Srovnávat tyhle dvě verze opravdu mnohých věcech nejde. Garrisův Shining je taky dobrý a jako seriál si drží slušnou úrověň a ke konci graduje zhoustlou atmosférou (i když mohla být ještě určitě o něco hustší). Tím, že tohle Osvícení zůstává věrné své předloze (určitě potěší nejednoho čtenáře pana Kinga) je asi největší plus tohoto seriálu. (21.02.2007)

Druhá, tentoraz televízna adaptácia slávneho románu Stephena Kinga je veľmi verná literárnej predlohe. Horšie je to však s budovaním hororovej atmosféry a hereckými výkonmi. Pokiaľ patríte medzi Kingových oddaných fanúšikov tak ako ja, tak si tento trojdielny televízák pozrite, ale osoby neznalé predlohy sa tu budú nudiť. (05.05.2016)