Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Viděl jsem pouze tři díly: V jednom zatýkali nějakého úchylného vraha dětí. Rodiče obětí ho chtěli lynčovat a páni detektivové vybalili takové ty klasické humanistické kidy jakože má právo na soud a bude vězněn blá blá, nemůžete nikomu vzít život blá blá. Další díl byl to samé v bleděmodrém - úchylný magor si zasloužil být souzen a žít. Ve třetím díle chytali muže, který se po návratu z vězení mstil všem, díky kterým byl nespravedlivě zatčen a odsouzen. A zrovna tohohle muže vám oni ti kréteni zastřelili. To byl můj třetí a poslední shlédnutý díl této humanistické sračky. (26.01.2008)

Dej plynie z bodu A do bodu B po vopred očakávanej trase s malou odbočkou do bodu C. Predvídateľnosť je slabou stránkou, čím to značne zaostáva za nepredvídateľným hypnotizérom alebo aj staršími kúskami od Agathy Christie. Pozerateľné, ale neoplatí sa. (15.01.2013)

Důkaz, tak trochu samozřejmý, že i Američané dovedou natočit seriál, kde by se to nehemžilo "týpky" hýřícími výroky "to si piš" "kam jdeš kámo" apod., to všechno donekonečna stále stejněji a bezbarvěji. ÚTVAR svou šablonu vypilovává k dokonalosti, která rozmnožuje rozmanitost detektivního žánru tak, jak je u nás poměrně lehce dostupná: školu českou, německou, francouzskou, italskou, anglickoskotskou doplňuje americká a kanadská, případně australská. Netopíme se tu v gejzírech kečupové krve, nehyneme nudou v stále stupidnějších scénách nekonečných honiček a setřelovaček či přestřelek. Záznam policejního vyšetřování se v mnoha ohledech přes nutná zjednodušení blíží skutečnosti a kupodivu v jeho telegrafickém rytmu zbývá místo i pro lidské charakteristiky nejen členů týmu, ale i pro průhledy do světa amerického nálezového práva a často i duševních dramat obětí a jejich blízkých. Není to evropský rytmus; o tom není pochyb; Spojené státy však také o sobě nikdy netvrdily, že jsou součástí Evropy. Seriál tak nabízí svědectví a pohledy, které jsou namnoze za hranicemi žánrů a nabízených obsahů. Už teď se pohybuje na hranici příležitostnosti a nadčasovosti. Bude zajímavé sledovat z tohoto hlediska další vývoj jeho návštěvnosti a na ní založené křivky popularity. (29.06.2008)

Nejraději mám Zločinné úmysly(samozřejmě pro geniální výkon D'Onofria).To však neznamená, že Úpzo by byl horší.Netradiční případy, výborný vyšetřovací tým a rozlousknutí každého případu jako třešnička na dortu.Veškeré odpornosti co se dají v NY najít.Žádné dokonalé zločiny, ale uvěřitelné a o to hrůznější činy.Všechno od sériových vrahů, sodomistů, deviantů, prznitelů malých dětí, rasismu.Říkáte si, že toho už bylo trochu dost, ovšem další díl vás vyvede z omylu, že takových lidí neubývá...Někdy se objeví slabší část.Ve srovnání s okolní tvorbou by to však stále byl silný nadprůměr. Z hereckého ansámblu bych se taky zmínil o B.D.Wongovi - psychologovi, vysvětlující detektivům, koho vlastně hledají. (11.02.2006)

Musím říct, že ze všech CSI a kriminálek mne tento seriál baví i zajímá nejvíce. Není tak přetechnizovaný, vědecký a za každou cenu líbivý. Propojení pracovních a osobních životů policistů je věrohodné, nepadají trapné vtípky, případy jsou skoro vždy hodně zajímavé. Občas dojde na moralizování , ale není to tak prvoplánové a trapné jako u miamského Carusa a jeho hlubokomyslných monologů, utrápených pohledů do dáli spojených s nasazováním všudypřítomných černých brýlí:-) (06.03.2008)