Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Prvních 12. sérií zcela jednoznačně vytváří nejlepší detektivní partu v dějinách kriminálních seriálů. Žádné mantinely, žádná pravidla a opravdu hodně drsné případy, neskuteční vrazi a záporáci a perfektní scénář. Po odchodu Meloniho měl skončit i seriál, laťka šla bez něj až příliš dolů a neustálé střídání dabérů taky seriálu škodí. Ale jinak jasně moje srdcovka.100%. (06.11.2008)

Viděl jsem pouze tři díly: V jednom zatýkali nějakého úchylného vraha dětí. Rodiče obětí ho chtěli lynčovat a páni detektivové vybalili takové ty klasické humanistické kidy jakože má právo na soud a bude vězněn blá blá, nemůžete nikomu vzít život blá blá. Další díl byl to samé v bleděmodrém - úchylný magor si zasloužil být souzen a žít. Ve třetím díle chytali muže, který se po návratu z vězení mstil všem, díky kterým byl nespravedlivě zatčen a odsouzen. A zrovna tohohle muže vám oni ti kréteni zastřelili. To byl můj třetí a poslední shlédnutý díl této humanistické sračky. (26.01.2008)

Na tenhle seriál se dá dívat celé věky a nikdy se neomrzí. Nikdy jsem nebyla seriálový fanoušek, zoufale jsem se nudila už po několika dílech. Až do chvíle, než jsem asi před patnácti lety objevila Útvar pro zvláštní oběti a hlavně Marisku Hargitay. Role Liv Bensonové mě absolutně vzala za srdce tím, jak je v ní vyvážená láska, ochranitelství, pokroucená minulost i smysl pro spravedlnost, to vše zabalené do drsné slupky. Počet dílů, který by u každého jiného seriálu byl nervydrásající asi stejně jako Ordinace v růžové zahradě, je u Útvaru pro zvláštní oběti vyrovnaný tím, jak je každý díl originální a jak v každé sérii jsou dva nebo tři "ještě originálnější" díly, které se člověku vryjí pod kůži (namátkou 911, V utajení, Zebra, díl s Lesákem a samozřejmě únosy Bensonové Williamem Louisem) a vyrovnaností policejní a soudní složky, která kriminálce dodává oproti jiným šmrnc. Zapomenout nesmím ani na vztahovou rovinu, která je decentní a nepřehnaná, ale zároveň geniálně propojuje celé universum a veškeré díly. Oceňuju taky to, že detektivní metody nejsou přitažené za vlasy - žádné hologramy, kouzelné roztoky, které seberou DNA třeba i ze vzduchu, a zvětšení a zaostření fotky z kamerového systému s původní velikostí 2x3 pixely na 8K, odkud se pachateli dají spočítat i chlupy na bradě. Tyhle polosci-fi kriminálky vážně nesnáším a jen podporují důvody, proč mám tolik ráda Zákon a pořádek. Jsem zvědavá, jestli mě za dalších patnáct let přestane bavit, ale obávám se, že spíš asi ne. (15.05.2021)

Prvních deset sérií jsem viděla už před delší dobou, nicméně nikdy jsem vlastně neměla v oblibě detektiva Stablera (u hlavní postavy je to trochu problém), takže ani nemám moc potřebu se k nim vracet. Od dalších sérií už jsem byla spokojenější. Jistě, postupem času se zápletky opakují, ale ono té inovace v ději moc přinést nelze, pokud se má stále jednat o případy "běžných" zločinů, které mají být stále víceméně uvěřitelné. Nicméně se jedná o kvalitně natočený seriál, s uvěřitelnými postavami, sympatickými detektivy (Fin a Munch mě fakt baví, v pozdějších sériích táhne duo Rollins/Carisi) a občas velmi dobrými státními návladními (z tohoto pohledu nejlépe hodnotím série 14-19, ADA Barba byl jednoznačně nejlepším návladním, nejen díky provedení Raúla Esparzy, a později od 21. série). Musím uznat, že v posledních sériích mi přijde, že seriál chytil druhý dech. Sice se spektrum případů trochu posunulo, daleko více se zabředává do politiky, ale baví mě, že seriál odráží současné dění. A pravdou je, že některé náměty jsou docela odvážné. (27.12.2020)

Naprosto skvělý seriál, byť od osmé řady trochu stagnuje. je fakt, že ono co do tolika dílů cpát. Olívie je moje favoritka. Některé díly jsou dech beroucí, jiné méně. Každopádně u žádného se nenudím. Scénář, hudba i herecké výkony výborné. Jen jako matka se po shlédnutí některých epizod propracovávám k paranoie. Za každým stromem vidím úchyla. Tak dobře je to natočené. (20.08.2015)