Vtip

5* Sice se jedná o nenápadný televizní film, který by tu mohl zapadnout, ale rozhodně si to nezaslouží. Jedná se o komorní záležitost - skoro one woman show, kterou bych si dokázal představit i na divadelních prknech. Sice je to film o umírání, ale vůbec na mě nepůsobil depresivně. Tolik sarkasmu jsem opravdu už dlouho nezažil, ale přitom vše působilo tak lidsky a rozumně. Scénář je napsaný na jedničku s hvězdičkou a Emma svou roli zvládla bravurně, stejně jako ostatní herečtí partneři. Není to však film pro každého a myslím že si ho užijou hlavně Ti, kteří už přišli do kontaktu s těžce nemocnými lidmi nebo smrtí. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (15.02.2017)

Sto minut pomalého umírání. Vtip rozhodně není patetický film nebo laciný doják -- režie spíš místy musela ubírat plyn, aby byly scény bolesti a nemocniční samoty ukoukatelné i v neděli večer bez psychické újmy. Trochu mi ale scházelo nějaké další poselství a názor filmu -- dojal jsem se nad příběhem, otřásl se nad myšlenkou chemoterapie - to ano. Ale obecné téma smrti příběh věru nerozehrál; za což tedy ony "pouhé" 4*. (04.10.2009)

Pokud by existovaly takové učebnice, které by naše děcka učily vzorně umírat, scénář Witu by bezesporu obsadil jejich první stránky. Cynický humor mísený s čirým zoufalstvím, do toho soforický klavír s obligátním "How are you doing" na každém kroku (zpropadené britské zvyklosti, eh?) a silný kulturní zážitek i emocionální prožitek jsou zkrátka zaručeny. (01.08.2014)

Mimořádný film! Mám pocit, že Vtip nekončí titulky, ba si dokonce myslím, že tím teprve začíná. Když se mi to všechno začalo vzdalovat, rozevřela se mi v hlavě ohromná myšlenka. Tu neprozradím, ale když vnímáte a chcete, pak to všechno přijde samo. Došlo mi, že ten film odkrývá tabu a mě (odpůrce kýče) rozlomil v půl a nechutným způsobem připravil o řeč. Ta rozprava, kterou vede po celou stopáž Hrdinka (záměrně píši s velkým H) je neuvěřitelná. Není to vata! Má to hlavu a patu, žádná nutnost diváka nudit. Málokdy se slyší úchvatnější texty, než ty od Johna Donnea, které působí bolest, ale nejsou tak markantní, abyste prořvali noc. Emma Thompson odtrhla tu nemožnou bariéru "herec a postava" a vytvořila nový pojem: bytost. Profesorka literatury, dříve tvrdá a neústupná, nyní životem zkoušená, je opakem všech těch rádoby lidských postav, které jsem doposud viděl. Má sílu, humor a hlavně Rozum. Pěl bych ódy hodiny, ale kdo by to četl? Hodnocení je snad dost výmluvné :) (04.10.2010)

neviem, či niekto zvíťazil nad rakovinou vaječníkov. Je to choroba ktorá sa zahryzne a už nepustí, pomáha zvíťaziť smrti nad človekom. Emma to zahrala veľmi dobre. Aj scenár veľmi umne zakomponovali spolu s literaturou a basnikom 16. storočia Donnom. Film traumatizujúci, s atmosferou neodkladnej smrti na konci. Zkroť pýchu, Smrti! Ač tě mnozí zvou mocnou a strašnou, tak se nám jen zdáš: když všichni ti, jež za mrtvé už máš, nezemřou, na mnes krátká s kosou svou. Klid se spánkem, jenž je tvou podobou, přináší slast - a ty jí více dáš. Nejlepší nejdřív k sobě povoláš, tělu jsi klidem, duší úlevou. Zoufalcům, králům, štěstí posluhuješ, nemocí žiješ, jedem, válkami; nás uspat opiem lze, čarami líp než tvou ranou: Proč se naparuješ? Na věčnost procitneme ze zdřímnutí a nebude už smrt: Ty zemřeš, Smrti! (14.04.2015)