Jen žena

Veľmi dobrá kombinácia dokumentárna a normálneho filmu s rozprávaním osoby, ktorá už prehovoriť žiaľ nemôže. Každopádne, ak niekto hovorí, že konzervativizmus je návrat do stredoveku, tak by sa mal progresívne pozrieť na to, čo za mentalitu púšťa v rámci tej skvelej liberálnej vyspelosti do svojej krajiny. Európski lídri sú tak zmagorení slniečkárstvom, že nevidia, že pre niektorých ľudí je 7. storočie a jedna kniha plus tradície staré tiež tisíce rokov viac než nejaká túžba po demokracii a slobode. A kto chce byť aspoň trochu slobodný, dopadne v tejto komunite tak, ako vidíme práve v tomto filme. (29.06.2022)

Filmařsky suverénně zvládnutá ne úplně běžná forma vyprávění, kde hlavní hrdinka, o které se hned na začátku dozvíme, že byla zavražděná, opakovaně vstupuje do příběhu svými posmrtnými komentáři. Dalším ozvláštněním jsou v decentní míře užívané dokumentaristické prvky v podobě fotografií a krátkých videoukázek z reálného případu. Bylo by to za hodně silné čtyři hvězdičky, ale je tady ještě to hlavní, a tím je poselství. K tomu jen stručně: tenhle film by mělo vidět co nejvíc lidí; věřím, že spoustě naivních propagátorů multikulturalismu za každou cenu by mohl otevřít oči. (14.05.2021)

Kdybych se narodila do ortodoxní muslimské rodiny, tak bych asi dopadla stejně jako hlavní hrdinka tohoto drsného příběhu. Nevyznávám žádné náboženství, všechna zcela jistě mají své klady i zápory, ovšem rovnost pohlaví by snad měla být samozřejmostí. U muslimů tomu tak evidentně není, což jsem věděla už dávno, ale teprve snímek Jen žena mi opravdu otevřel oči. Jde o neotřele pojaté drama, které jsem sledovala doslova jedním dechem. Moje dojetí nad smutným osudem Hatun Aynur Sürücüové se však dostavilo až v samotném závěru vyprávění. Tvůrci po emocionální stránce nijak netlačí na pilu a stejně to s vámi zamává. Takhle nějak si představuji, že by měl vypadat povedený film natočený podle skutečných událostí. (85%) (15.04.2021)

"Moji rodiče odešli z Turecka v polovině 70. let a starý svět nechali za sebou." Kdepak, nenechali, vzali si ho s sebou. Hodnotový žebříček si člověk utváří už v rané fázi věku a představa, že běžný imigrant se jen třese na to přijmout evropské hodnoty (které si intelektuální elity stejně vykládají výrazně odlišně od plebsu z ulice), je naprosto mylná. Kulturní návyky jsou něco, co se jen velmi obtížně mění a překonává. Pokud větší množství imigrantů vytvoří diasporu, proces integrace do nové společnosti se ještě více zkomplikuje, protože příslušníci diaspory ztrácí zájem investovat čas a energii pro přizpůsobení se okolí, když můžou žít po svém. Jen malá poznámka: vraždy ze cti nejsou žádnou specialitou islámu a vlastně s náboženstvím ani nesouvisí. Je to jev, který se vyskytuje v konzervativní kmenové a klanové společnosti, která si neprošla fází modernizace, a vyskytuje se i u části asijských a afrických křesťanů, ultraortodoxních židů nebo třeba jezídů. Pokud jde o film samotný, je to slušná práce tíhnoucí částečně k dokumentárnímu pojetí. Představitelka hlavní role je charismatická a svůj part utáhne bez sebemenších problémů. Celkový dojem: 75 %. (24.08.2021)

Film ako taký bol zaujímavo podaný, v chytľavom štýle rozprávača v podobe samotnej Aynur, ktorá sa stala obeťou tzv. "vraždy zo cti" - o čom nás informuje už v samotnom úvode, a ihneď je každému jasné, že tento film bude bez happy endu. Spracovanie rozhodne nadpriemerné, herecké obsadenie taktiež, akurát škoda, že to nebolo v turečtine - tá nemčina mi k tým postavám pochopiteľne vôbec nepasovala. Čo sa týka tejto radikálnej témy, takéto niečo je bez diskusie odsúdeniahodné, akurát sa mi nepáči, že sa takéto extrémy prostredníctvom súčasnej európskej kinematografie prezentujú akoby to bolo v moslimskom svete úplne bežné - a to nie je pravda... (za túto štylizáciu hviezda dole) (21.04.2021)