Tenet

Na tomto filme nie je čo nechápať. Jasné, keď sa začnú miešať tie rôzne časové prúdy, tak je to mätúce a človek má občas problém sa v tom zorientovať (najmä v poslednej polhodine), ale to je len technická vec, ktorá sa dá lúštiť pri opakovaných pozretiach - ja osobne si jedno / dve určite dám, keď budem mať film doma na modrej placke. Ale inak je to tradičná, rozkošne béčková sci-fi bondovka so všetkým, čo k tomu patrí. Striedanie atraktívnych lokácií, zloduch túžiaci zničiť svet, vymaznané akčné bombardovanie a famózna hudba, ktorá tomu dáva drvivé tempo. Takže klasika, akurát vytunená namakaným macguffinom. Vraj je to nolanovsky studené, ale tu by som dosť nesúhlasil - komplikovaný vzťah zloducha (výborný Branagh, vôbec sa mi nezdal prepálený) a jeho ženy, ktorý je pre zápletku zásadný, sa mi zdal na tento žáner dostatočne presvedčivý. Takisto je tam humor (napr. zlatá tehla). No a najdôležitejšia vec, prečo ma to celé ohromne bavilo - Patizón. Absolútne si to celé kradne pre seba, postupne sa stáva hlavným hrdinom a keď na plátne nie je dlhšie ako 10 minút, citeľne chýba. Nie som nejaký jeho fanúšik, ale je mi sympatický a po tomto filme súhlasím s názorom, že je to nový Leo DiCaprio - charizmatický fešák, čo všetkým posmeškárom ešte vytrie zrak, lebo si bude vyberať dobré filmy, vyrastie z neho kvalitný herec a jedného dňa sa možno dočká aj nejakej tej nominácie. Na jeho Batmana sa fakt teším (teda, ak tam všetci nepokapú a naozaj sa im to podarí nejako dotočiť). (05.09.2020)

Co se (ne)stalo, .ydžv es enats(en) Počátek koketující s Lipského Happy Endem, Moffatovou ságou o River Song, třetím Potterem a Bratry zpátečníky. Ano, je to nepopiratelně nejblíže "jakože palindromickému Počátku". Sice s rozdílně pojatým narušením reality i času, ale je to opět po filmařské stránce nehorázně vymazlený blockbuster "s lidmi v oblecích v jakože bondovce", který zároveň nenechá běžet mozek na volnoběh. A je to ryze nolanovsky chladné, odtažité, odosobněné, sofistikované, precizní a bezmála až procedurální. Což, byť to tak mnozí ne(u)vidí, není protentokrát nevýhoda, ale přednost. Největší rozdíl, krom až překvapivě časté a měřítkem i nápady dechberoucí akce založené na praktických efektech a kaskadérech, je oproti Počátku nepodání vysvětlující obezličky divákovi. Tam kde Počátek postupně procházel o osvětloval pravidla, tam do nich Tenet skáče (především v závěrečné třetině) po hlavě. Zdroj "mindfuckovitosti" není však ani tak v nepochopitelnosti/neuchopitelnosti onoho konceptu jako spíše v udržení si přehledu v tom všem dění. A že v závěru se ve vražedném tempu (tam pomalu již ani sofistikované audiovizuální obezličky pomáhající divákovi nestíhají) jede v tolika rovinách a plánech, že to až zahlcuje smysly, to na celkové pochopitelnosti pranic nemění. PS: Nolan prostě musí zadaptovat Sweterlitschův "The Gone World", to mi nikdo nevymluví. (26.08.2020)

Je to skvělý pocit, když člověk vyjde z kina ošálený filmem a připadá si, jako by se vrátil z jiné reality, nebo možná jen zpátky do minulosti, kdy dojem kontaktu s něčím fascinujícím, pohlcujícím byl čerstvý a relativně častý. Nolan je poslední velký fantasta dnešního věku, který dokáže ještě zamotat hlavy svou okázalou horskou dráhou. Jeho filmy jsou vskutku výtvory pro kino, a to nejen mamutím sound designem a opulentní vizualitou, ale také podmaněním si diváka. Ten se musí zříct své kontroly nad filmem, kterou mu dává dálkový ovladač, a nechat se unášet přednastaveným časem, který režisér-protagonista pečlivě zkonstruoval. Je možné, že po druhém zhlédnutí, nebo absorbování všech vysvětlujících analýz a videoesejů, se iluze rozplyne. Ale teď v tuto chvíli je dokonalá a stejně jako postavy ve filmu si chci užívat blažené nevědomí - být znovu náctiletým fanouškem, který vychází z kina okouzlen, nebo alespoň závistivě pohlížet proti proudu času na toho mladého naivu z pohledu okoralého veterána a přát mu jeho ryzí nadšení. (02.10.2020)

// Konečně známe odpověď na otázku, jak by to vypadalo, kdyby Nolan natočil Bonda. Takhle. Protože je to ale Nolan, pochopitelně nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, a jakmile začnou kulky létat pozpátku, musíte zatnout zuby i pěsti a snažit se držet krok. Není to vždy jednoduché, trpělivost ovšem přináší růže a film se vám odmění nejen spektakulárními akčními kousky, ale v závěru i pomyslným cvaknutím, kdy to do sebe všechno hezky zaklapne. Další zhlédnutí je nicméně takřka povinnost, což asi nepotěší každého. Po Dunkerku se ovšem Nolan vrací do formy, v jaké mě baví nejvíc. 8/10 P.S. Pattinson je srdíčkem filmu, ten jeho Batman bude boží. P.P.S. Snad jen ten Zimmer by se mohl příště vrátit, uřvaný elektronický Göransson mě moc nebavil. (24.08.2020)

Nolan spřádá nitky času, obrací entropie a stává se definitivně vlastním žánrovým etalonem, který už nepotřebuje nikomu nic dokazovat a hraje s divákem podnětnou hru, která je v jádru naprosto opodstatněně jednoduchá, protože její kouzlo spočívá právě v precizní vypravěčské skladbě, která nutně žádá plnou pozornost a více zhlédnutí. Napoprvé jsem to vzdal a kompozice časových linií spolu s hřmotnou hudbou mě uvrhla do letargie. Teprve napodruhé jsem si vychutnal tu vymazleně složitou strukturu, která nutí k přemýšlení a nedává nic zadarmo. Ve všech směrech fascinující a pohlcující zážitek, který vykazuje tak unikátní produkční hodnoty, až jej nelze téměř k ničemu přirovnat. Čtení Q & A rozborek k tomuhle filmu beru jako důkaz, že divák je vlastně pouze malým soukolím velké hry jednoho Principu. (01.11.2021)