Přátelé

S tímhle seriálem jsem se nikdy nedokázal ztotožnit, navíc mě ani jeden z charakterů nedokázal nijak zaujmout. Opravdu mi zatím nikdo nevysvětlil, čím se tenhle seriál liší od klasické americké sitcomově šroubované zábavy. Ale jeho jistou kvalitu mu tím ubírat nechci. Oceňuji výdrž, s jakou se scénáristům podařilo udržet laťku na stabilní úrovni, ale své sitcomové favority mám malinko jinde. (08.10.2005)

60% - Asi budu prohlášen za kacíře, ale Friends považuji pouze za Beverly Hills pro odrostlejší děti, s trochou neškodného humoru navíc. Nevyhledávám je, ale když už je někde vidím, většinou mi nevadí. Mé nižší hodnocení je možná dáno tím, že hodně zejména mladých lidí sice považuje Přátele za super sitcom, ale nadsazené vztahy mezi postavami (pěkně po americku) už berou jako vážně míněné. (25.04.2006)

Přátelé se mi dlouhou dobu vyhýbali a jejich "zlatá léta" v televizi jsem propásla. Pak jednou večer jsem se podívala na jednu epizodu a zalíbila se mi. A skončilo to tak, že na celý seriál se všemi deseti sériemi se dívám stále dokola:) Na stanici Smíchov seriál vysílají stále dokola a já se vždycky každý den těším na večer, protože zvláště po náročném dni jsou Přátelé jako pohlazení. Začala jsem tento seriál milovat, můžu jej vidět stále dokola a neustále žasnout nad fenomenálně vytvořenými charaktery, geniálním scénářem s těmi nejúžasnějšími dialogy a hláškami, jaké kdy kdo na komediálním poli vůbec mohl vymyslet, důmyslně vypointovanými scénami, gagy a dialogy. Snad ani jedna epizoda na chvíli neztrácí dech. Neuvěřitelné, jak se scénáristé dokázali vypořádat s tím množstvím všemožných scén, zápletek i vývojem samotných postav. Když se tak dívám na ostatní americké sitcomy, téměř všechny mi oproti Přátelům přijdou značně slabé a křečovité. Přátelé staví na inteligentním humoru, který neuráží, není vulgární, násilný, ani trapný či vlezlý. Kultovní záležitost, která se ke mně od doby svého vzniku dostala sice až o léta později, ale zato si mě získala. Všem tvůrcům a hercům patří můj obdiv za to, že přinesli na obrazovku tak skvěle vytvořené postavy a situace, které den co den zvedají náladu fanouškům tohoto seriálu. Každá postava má svou osobnost, své typické chování a každý divák se tak může s některou z nich ztotožnit. Všichni jsou geniální, ale na Chandlerův ironický, sarkastický humor se těším vždycky. Člověk může jen čekat, že někdy dost přestřelí. V trapasových situacích zase nejvíc vyniká Ross, záchvaty smíchu zaručeny:) Vždyť o každé postavě a jejím rozboru by se dal napsat referát na několik stran. Díky dokonalému dabingu se chvíle strávené ve společnosti Přátel stanou nezapomenutelnými. (24.10.2015)

Čím víc se na to teď koukám, tím víc si uvědomuju, jak mě štve ideologie seriálu. Nechutnej feminismus (ženský blahosklonně odpouštějící mužům vyprávějícím vtipy ponižující ženy, chlap nikdy nemá proti ženský pravdu apod.) a takřka oslavování omezenosti a nevzdělanosti (zvlášť u Rachel, kterou bych po deseti minutách asi vyhodil z toho jejich balgónu). Postavy se zhusta chovají tak debilně, že to zkrátka není vtipné, jen uboze směšné. Proč anpř. Phoebe nikdo neřekne, že nebude slavná, protože umí hovno. Oproti tomu vedlejší postavy, který jsou v seriálu považovaný za magory/inteligenty/muže co nenávidí ženy, mi přijdou vesměs normální. A ta nechutná podbízivost celebritám - "Jé, můj syn chodí do školy se Stingovým synem." Bléé. (18.08.2006)

Přátelé jsou jistě příjemný a pohodový sitcom, zrají však jako víno - novějším řadám bych nějakou tu hvězdičku přidal (desátá serie je už takřka dokonalá), na samé počátky tohoto seriálu už se dneska ale skoro nedá dívat - charaktery neutříděné, na dobrou pointu se musí často dlouho čekat... (podobné je to ale třeba i se Simpsonovými, to je však ale trochu jiná liga) (15.06.2007)