Třetí princ

Třetí princ patří k těm ponuřejším pohádkám, které mě v dětství naháněly hrůzu. Dramatické scény ve skalách za doprovodu hromující hudby mě vždycky fascinovaly. Antonín Moskalyk mohl šáhnout na jakékoliv téma a vždycky z toho vykřesal bezvadnej výsledek. Třetího prince mám rád od malička a pokaždé když ho vidím, cítím temnotu a mrazivou atmosféru. Hudba Ivana Kurze je opravdu hrůzostrašná a hodně tomu dodává to zlo. Na Herzovu Pannu a netvora to sice nedosáhne, avšak svým obsahem a kvalitou zapůsobí rovněž. (25.12.2020)

Tak tuhle pohádku jsem snad ještě nikdy neviděla úplně celou v kuse. Ale něco na ní je. Např. příjemné prostředí Adršpašských skal a scény, které občas hraničí s hororem. Navíc opět skvělá Libuška Šafránková a tehdy ještě charismatický Pavel Trávníček dodali pohádce třešinku na dortu. Ovšem od Antonína Moskalyka znám i lepší počiny. (25.12.2008)

"Tvůj druhý bratr, srdce moje, je krásný jako ty, jen ještě žije." Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek (ano, právě proto, že je temná a depresivní). Je to také oficiálně pohádka, u které jsem se rozbrečela v čekárně u doktora, a musela jsem zdravotního bratra, který měl o mě starost, přesvědčovat, že mi nic není, že mě jen dojala věta Jany Hlaváčové: "Jsou bohatější než my, mají děti." Mám také ráda, jak se daří kombinovat živočišnost postav a přesto i nadále zůstávat pohádkovsky vznešený a chladný. Nejmagičtější je potom práce s Adršpašskými skálami, kde opravdu jednomu srdce tluče nějak jinak než obvykle. (24.12.2007)

Sice pochmurná, ale další z mých oblíbených českých pohádek, tentokrát od pana Moskalyka, který vsadil na již ověřenou dvojci Trávníček + Šafránková. Je pravdou, že jim to opravdu svědčí a když se na scéně objeví Jiří Bartoška jako princ Jindřich po boku princezny z diamantových skal - dost to tam skřípe. (23.02.2008)

Hodně podivná a zvláštní pohádka, která rozhodně svou atmosférou nenavazuje např. na Tři oříšky, ale spíše na psychedelické pohádky typu Radúzy a Mahuleny. Solidní záběry lokací a hezké kostými ubíjí točící se kamara v horách, totálně depresivní hudba a spousta naprosto nesmyslných scén. Stále jsem si kladl otázky typu: Jaktože to ví? Co to tam dělá? Jak je toto možné? Jasně, dítě si s tím problémy dělat nebude, ale pro dospělého je toto dílo plné spíše otázek než příjemných překvapení. Hodně slabé a hlavně divné. Hudba: Ivan Kurz (10.06.2011)