Halloween: H20

Po zhlédnutí dosavadních dílů série, jsem se na tento sedmý kousek opravdu těšil. Společně s prvním Halloween jde totiž o jeden ze dvou filmů, které jsem až do nedávna viděl a ještě jsem si z něj něco pamatoval. Hlavně to, že jde na rozdíl od předchozích pokračování o povedenou podívanou. A nemýlil jsem se. Společně s jedničkou a dvojkou považuji H20 za vůbec nejlepší z celé Halloweenské série. Samozřejmě za to mohl i návrat mé oblíbenkyně Jamie Lee Curtis, která mi v předchozích pokračováních neskutečně chyběla a faktu, že právě tento díl ignoruje všechny předchozí a „datuje se“ jako volné pokračování konce druhého dílu. Steve Miner i samotný scénář naprosto ignorovali nějaký nesmyslný kult, dokonce vynechali i jakoukoliv vzpomínku na Jamie (ta prostě neexistovala) a nehodlali nahradit ani vynikajícího Donalda Pleasence někým jiným. Jeho postava zemřela společně s tímto výjimečným hercem (nezapomněli však na něj, ve filmu se objeví alespoň jeho fotografie). A samotná Jamie Lee Curtis měla i vzhledem ke svému pokročilému věku stále neskutečné charisma a byla jasnou tahounkou celého filmu. Opět podala vynikající výkon. Navíc atmosféra začala houstnout hned od první minuty a to bylo jen a jen dobře. Michael Myers se vrátil v plné síle a konečně nevypadal jak nějaký trotl. Pomalu ale jistě si šel za svým cílem, zanechávajíc za sebou hromádku mrtvol. Jejich počet byl sice tentokrát docela malý, ale bohatě mi to stačilo. Jeho souboj s Laurie / Keri byl třešničkou na dortu. A v jejich setkání nechyběly ani emoce (zvláště pak před finálním stětím). Takže já prostě nemůžu jinak, než dát tomuto sedmému dílu nadprůměrné hodnocení. Bavil jsem se, nenudil a hlavně jsem si po pětce a šestce spravil chuť. Je jen obrovská škoda, že se tento díl nestal nakonec i tím finálním. Bylo by to opravdu důstojné rozloučení s Halloweenskou sérií i Michaelem Myersem. 70% (08.11.2018)

Halloween mě osobně něpřijde nijak skvělý. At už to byl první díl, u kterého jsem se nebá, nebo další pokračování. První díl vytvořil archeotyp hororu, v kterém "nesmrtelná" postava vraždí z různých důvodů snad kohokoliv. To mě již po milionté nepřijde nijak zábavné a byl bych rád, kdyby se zkusilo přijít s něčím jiným.... (13.05.2005)

Trošku překvapivě musím konstatovat, že se jednalo o velice solidní díl. Velmi mě potěšila i krátká účast dítěte Joseph Gordon-Levitta, který již v té době dovedl hrát. Příběh má taky cosi do sebe a vyloženě nenudí. Když se zrovna hlavní hrdinka neolizuje s jejím přítelem, tak se na to dá celkem i koukat. Michael řádí velice slušně a několik závěrečných minut je skutečně fantastických. Tísnivá atmosféra snímek taky často neopouští. Ačkoli jsem to podle velmi odpudivého plakátu opravdu nečekal, tak tohle se velmi povedlo. Jestlipak to vlastně nebyl nejlepší díl celé série?! (01.08.2015)

Druhý nejlepší díl série a celkově jeden z nejlepších Slasherů všech dob. Série si nemohla nadělit lepší dárek a tak 20 výročí se slaví stylově a úmyslně se zapomíná na minulé 4 ne zrovna kvalitní díly. Režie byla svěřena do rukou Steveu Minerovi, mimochodem režisér 2. a 3. Pátku 13th. Co by to bylo za oslavu narozenin, aby do hlavní role nebyla ukecána hlavní postava, takže na scénu se vrací Jamie Lee Curtis. Koncept dílu pracuje s dlouhým vyčkáváním. Michael sice hned na začátku vyřadí 3 kousky, aby si pak dával náležitě na čas a až teprve po 60 minutách dochází k sourozeneckému setkání. 75% (13.08.2007)

Kupodivu maximálně fungující hororová vyražďovačka, jejíž tempo je ještě vražednější než to chlapců z dálniční policie. Je to efektivní, je to zábavné, je to blbé. Scénka v přepravním výtahu je opravdu nechutná, Josh roztomile mírně-přehrávající a minimálně od Fakulty - kde si také střihnul roli - jsem se na začátku milénia tak nepobavil. Čistých 80%. (21.08.2009)