Coco

Že je Coco animák o rodinných hodnotách, to asi nikoho nepřekvapí. Zpracování tématu ale už určitě ano. Nemluvím ani tak o originální inspiraci mexickým svátkem mrtvých a výletu do záhrobí, které je vizuálně překrásné. Jde o neinfantilní poselství o rodinné dynamice, vzpomínkách na mrtvé a fakt, že vzpomínky na mrtvé nemusejí nutně vést k pláči. Právě kvůli poslednímu bodu bych film doporučila spíš dětem starším devíti let, které ho už budou schopné pobrat. Coco je pro mě jeden z nejpovedenějších animáků za poslední roky a třebaže je těžké nebýt na konci filmů citově pohnutý, Coco nikdy nesklouzne do takové té brutální formy citového vydírání. (27.01.2018)

Když to vezmu spravedlivě, tak je Coco asi nejlepším animovaným filmem tohohle roku. Je to krásně barevné, má to drive, postavy jsou sympatické, je to zábavné a příběh je opět (na Pixar) velmi slušný. Emoce jsou skvěle zvládnuté a v samotném závěru jsem se málem neubránil nějaké té slze. Co se negativ týká, tak je to místy hodně předvídatelné (kdo je Hector?), někdy lehce neuvěřitelné (opravdu může rodina až takhle důsledně zakazovat hudbu?) a první polovina filmu je mnohem méně zajímavá, než ta druhá. Při závěrečném hodnocení jsem si to srovnával především s loňským Kubem a Knihou života z roku 2014 (protože ten námět k tomu prostě svádí) a o výsledku mám nakonec jasno - 8,4/10. (09.12.2017)

Další Pixarovský film který je dokonalý. Nová pixarovka odehrávající se v Mexiku a její posmrtné verzi má dokonalý scénář což znamená, že každé pravidlo posmrtného světa dává smysl. Je to hodně emotivní film o rodině a naších blízkých a o tom, že i když nám někdo blízký odejde v naších pamětích pořád zůstává. Jak je u Pixaru zvykem každá hlavní postava má dokonale vykreslený charakter. Miguel je naprosto sympatický klučina, jeho pes Dante je výborná komická odložka a i každý člen rodiny je perfektní vybarven. Především je ale vidět, že je Coco od Pixaru kvůli tomu, že má naprosto dokonalou animaci která dokonce někdy vypadá... jako, že nenacházíme v animovaném filmu. Například vrásky Miguelovy prababičky Coco vypadají tak reálně a nebo záběr na dvě skleničky které vypadají jako pravé skleničky. A jede se i na emoce. Uvažoval jsem nad tím a už delší dobu (Opomeňme Posledního z Jediů a jeho dvě emotivní scény) mě nikdy nic tak nedojalo a posledních 5 minut jsem si myslel, že jsou ty chlapi z Pixaru snad opravdu z jiný planety. Pixar prostě opět nešlápl vedle a stačí doufat, že jim to ještě dlouhou dobu vydrží. Tuhle pohádku uchovat do trezoru a pouštět jí dětem i za 1000 let! (31.12.2017)

Skutečně nádherný design, který je tím působivější, že ačkoliv jde o CGI animaci, takže by byl možný jakýkoliv pohyb kamery, jakýkoliv úhel pohledu, se plně drží pravidel hraného filmu - čímž evokuje, že ty úchvatné věci jsou hmatatelnou součástí našeho prostoru. Jakkoliv většinou lituju toho, že se animáky moc vážou pravidly fyzické kamery, taky je ten princip využitý na maximum. Byla opravdová radost ten film sledovat. Dokonce i příběh je dobrý a konečné momenty patřily k tomu nejemociálnějšímu u Pixaru - škoda, že v několika momentech se až moc spoléhá na klišé (rodina nesmyslně urputně odmítající hrdinův sen, a co mělo být to přiznání záporáka před kamerami?). Rozhodně nejlepší pixarovka pod Disneym a jedna z nejlepších vůbec. (05.03.2018)

Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. (11.11.2018)