Babí léto

„Vážená paní soudkyně. Život s odpůrcem je hrozný. Nechodí na pohřby, nepíše kondolence a ze smrti si dělá legraci! A ze smutečních oznámení dělá vlaštovky!“ Pan herec, plachý tragéd i melancholický komik Vlastimil Brodský, svou životní rolí dal naději a ukázal způsob, jak se vzepřít depresi ze stáří a nemohoucnosti. V Babím létu se vydal koupit zámek, pak se s noblesou sobě vlastní uklonil a zamával do publika. O rok později si nejspíš smířlivě řekl: „Bylo to krásné a bylo toho dost“, sám dobrovolně odešel ze scény života a tiše za sebou zavřel dveře. Bylo vytištěno jeho vlastní parte a já jen doufám, že někdo jiný, nějaký jeho kamarád, známá z divadla či jeho dávná láska vzali to parte, udělali z něj vlaštovku a pustili ji po větru. Při tom zašeptali: Leť, Bróďo, leť, ještě naposledy a z té výšky si vyhlídni nějaký krásný zámek... (21.04.2014)

SMRT. STÁŘÍ. ČEKÁNÍ NA SMRT. To vše dohromady je velmi "ožehavé". Filmařsky ani tak ne, jako komerčně. Ovšem V.Michálek zvolil způsob pojetí, před kterým je třeba smeknout. Staří, lze prožít různě, ale pokud se toho dožiju (moc tomu díky usilovné péči šéfa, partnerky, tchýně a dětí nevěřím), tak tenhle film dává naprosto nádherný vzor, jak jej prožít... S noblesou, humorem a nadhledem! Bravo Pane Brodský! Bravo Pane Zindulko! Bravo Paní Stello! .......... slovy klasika:"raději chcípnout, jen neztratit GLANC!" .... Krásný, opravdu krásný film (25.11.2004)

"Stáří je smutný, Fando. Člověk by měl umřít mladej!" - Babí léto je o to smutnější, když vezme člověk v potaz, že se Brodský necelý rok po uvedení filmu do kin zastřelil. Jako by byl Michálkův film předzvěstí neodvratné budoucnosti. Babí léto těží zejména z titulní trojice Brodský-Zázvorková-Zindulka, kteří dali do svých postav opravdu srdce a nabídli uvěřitelné a civilní herecké výkony. Film smutným, ale milým způsobem zobrazuje, jakými způsoby se lze vypořádat se stárnutím a blížícím se koncem - člověk to může vzdát ještě před smrtí, nebo se na ni pomalu připravovat, nebo se tvářit, jako by skon nepřipadal v úvahu. Dojemný a lidský film! (20.03.2023)

Vlastimil Brodský září v roli sladce bláznivého důchodce Františka, který se svým nejlepším kamarádem podniká naivní klukoviny a snílkovská dobrodružství. I přes svůj věk (a možná právě pro něj) si užívají naplno volnosti a svobody,ovšem k nelibosti Františkovy pragmatické a starostlivé manželky...Zatímco ta se zlobí, že František nechodí na pohřby, nepíše kondolence, ze smutečních oznámení dělá vlaštovky a ona doteď neví, jestli chce spálit, a nebo pohřeb žehem, František po každém svém novém dobrodružství žehlí vše květinami a jako malý ušatý kluk slibuje, že se polepší. Vladimíru Michálkovi se navíc výborně daří vystihnout kouzelné osobnosti všech aktérů i jemné a křehké souznění hlavního páru. To, na nějž lidé po letech zapomínají. František s manželkou se tak i na sklonku svých životů stále učí jeden o druhém a jak spolu být. Snímek se naštěstí nezvrhává do nasládlé hollywoodské pohádky a přichází také střet s realitou - nemocí, smrtí, omezováním a rozdílnými představami rodiny. Což je samozřejmě jen ku prospěchu věci... Herecký koncert Brodského, Zázvorkové, Zindulky a mistrovské dílo Michálka, který si snímkem nasadil hodně velkou laťku. (06.04.2019)

Příběh dvou důchodců, kteří se rozhodli užít si podzim svého života. Babí léto je neskutečně sympatický a mile působící film o lidském stáří. Nenapravitelný snílek a šprýmař (Vlastimil Brodský) se svým kumpánem (Stanislav Zindulka) brouzdá ulicemi, přehrává s náhodnými chodci předem nacvičené etudy, hraje si na majitele zámku a velkoryse utrácí peníze pracně našetřené na vlastní kremaci. I přes zvolené téma, svádějící ke sladkobolnému dojáku o problémech dožívání, si film udržuje vysokou úroveň a ještě navíc působí docela optimisticky. K tomu všemu nádherně barevná kamera, jak jinak než skvělé herecké výkony obou výše zmíněných pánů a velká dávka optimismu, která musí každému zvednout náladu. (18.10.2008)