Amerika

Upřímně čekal jsem víc od adaptace Kafkova románu. Je sice hezké, a příjemně mě to překvapilo, že animace se drží přímo Kafkových kreseb, ale s románem nemá film mnoho společného. Pokud si pan Michálek myslel, že když přeskládá scény, některé (poměrně klíčové) plně vypustí, a postavu Topiče, která se objevuje jen v první kapitole (což původně ještě před vznikem románu byla samostatná povídka) roztáhne na celou druhou polovinu filmu, bude jeho film dávat stejný smysl jako předloha, tak se hodně spletl. Kafkův román byl absurdní až jsem se musel, stejně jako u všech jeho děl, i nahlas zasmát, přesto ve filmu, ač jsem pátral, jsem takový moment nenalezl. Panuje jen nejistota, jak už nejistota hlavního hrdiny (který neví kudy chodí a proč), tak zřejmě i režiséra(který je na tom podobně), pro nějž byla tato látka náročnější než se mu mohlo v prvním plánu zdát.. (04.07.2010)

Film těžce předběhl svou dobu. Co se v devadesátkách jevilo jako studené depresivní divadlo beze smyslu, se dnes ve světle rozvinutého kapitalismu jeví jako výtečné existencionální drama. Film o zásadním životním rozhodnutí, volbou mezi chudou svobodou mezi lidmi anebo bohatým otroctvím samoty. Dokonalé figurky Schmitzera, Kaisera, Landovského, Vorla či Lábuse samotného ještě podtrhují absurdnost Ameriky, země neomezených možností, kde jsou všichni vlastně omezení nejvíc. A je-li úniku, pak jedině prostřednictvím lásky. A to je ta Oklahoma....90% (25.05.2014)

Existenciální, hutná a herecky skvěle zvládnutá partie. Nade vše vyniká Jiří Lábus. Hltal jsem každé jeho slovo. Jiří Schmitzer je těsně na druhém místě, co se týče hereckého výkonu. Vše se točí kolem kolem psychologických témat jako je naděje, šance, prohra a oběť. Vždy je něco za něco. Nemohu také opomenout výborný soundtrack. Ten Ameriku zvěčnil a udržel jí dodnes v povědomí lidí. 74%. (27.05.2010)

Samozřejmě, že je Michálkova variace na Kafkova Nezvěstného čtením tohoto románu jinošskýma očima, a není důvod mu to vyčítat. Kafku (ba cokoliv jiného) je možné číst různým způsobem a on zvolil tento, korunovav jej Terezinou láskou, „Luciinou“ hudbou a závěrečným panoramatem zastupujícím dojatý úsměv diváka, zapomínajícího, že poušť se rozrůstá vertikálně i horizontálně. Michálek vyzdvihl příběh sebenalezení mladého muže v panoptikálním Novém světě, spojiv v něm groteskní absurdity, kořenící ve starosvětských traumatech, s euforickým okouzlením vábivé novosvětské mnohotvářnosti. Myslím, že uspěl. Nedostal se sice až na myšlenkovou hloubku, ale přinejmenším v psychologické kresbě hrdinů nebyl mělký. Zbytečně (intelektuály) podceňovaný a přirozeně (davem) nedoceněný film, který snad nejednoho jinocha může povzbudit k četbě toho souchotinářského mladíka, který otřásl tímto světem. (28.10.2010)

Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?... (12.11.2005)