Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
Vyvrcholení Menzelovy "české éry". Po momentkách z pivovaru a chatařské kolonie vykreslil Menzel na svou dobu hodně otevřený portrét "velkovesnice", který podobně jako předešlé filmy zdobí výborné vystižení atmosféry, nezapomenutelný humor a výborné herecké výkony. Přesto Vesničku řadím až za Postřižiny a Slavnosti sněženek, snad proto, že byla televizí příliš zprofanována, snad proto, že pro mne nemá kouzlo předchozích opusů. Snad proto, že spíš kritický podtext mám radši idylu Kerska a Nymburka... Velmi subjektivní. ()
Nádherná "česká poetika", excelující herecké výkony (János Bán, Marián Labuda, Rudolf Hrušínský etc.), perfektní a inteligentní humor či přiměřené a především nemoralizující zamyšlení nad některými mizernými vlastnostmi, které přežívají mezi lidmi bez ohledu na společenské zřízení či dobu. To vše a mnohem více dělá ze snímku VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ mou bezkonkurenčně nejoblíbenější českou komedii... a vlastně nejen českou. ()
Hrabalovský pábitelský romantismus, jeden z velkých přínosů šedesátých let, našel v Jiřím Menzelovi nejlepšího filmového ztělesnitele předlouhých i přerývaných souvětí a příběhů, které z nich jsou složeny. S jistou dávkou nadsázky se tu dá mluvit o romantismu chalupářského věku, o specifické podobě osvojování a splývání s přírodou v nezaměnitelném období privátního, až "ventilového" chalupářství a jeho splývání s "živou" vesnicí JZD. Podaří-li se to všechno s cimrmanovským přídavkem, který tak pronikavě a pozitivně vstoupil do našeho normalizačního hraného filmu, jsme náhle jakoby svědky renesance československé filmové vlny šedesátých let. Zjišťujeme s překvapením, že vlastně máme úžasné režiséry, skvělé scénáristy a až nepřeberně vynikajících herců obého pohlaví. Idyla se tu střídá s drsnou skutečností doby (nomenklaturní snaha zakoupit se za každou cenu na "vyvolené chalupě, osud vesnického, pudově reagujícího prosťáčka, milostné aféry jednoho až nadmíru přehledného lidského mraveniště), která jakoby chytala druhý dech (srovnání s CHALUPÁŘI). Bohumil Hrabal i Jiří Menzel jsou a zůstanou specifickými fenomény sedmdesátých a zejména osmdesátých let minulého století. Fenomény určitě nadčasovými. ()
Chytré, pohodové, zábavné, plné skvěle napsaných a zahraných postav, skvostných dialogů, nezapomenutelných scén a zlidovělých hlášek. Těch je tolik, že kdyby je člověk z filmu všechny vystříhal a znovu poskládal, měl by před sebou zase celý film. Dokonalé splynutí smutného s humorným, idealizované a přitom ze života, zkrátka zřejmě jedna z nejlepších českých komedií vůbec. Film, který neomrzí a z mého pohledu si všechy ty superlativy zaslouží. Zejména zájmena. ()
Poetický, leč mírně zkreslený pohled, na socialistickou vesničku. Pivo se zde pije ze sedmého schodu, chlapi lijí pivo oknem, večeru vládne obrazovka se zavražděným Bradleym, v kině dávají úžasné rumunské filmy a nevěra bují za každého režimu. Vesnička je zaplněna svéráznými obyvateli - zásobovač autoopraven Dr. Skružný se za jízdy stále kochá, momentálně zaostalý rohlíkožrout Otík obdivně splachuje záchod a funkce rostlináře Jaromíra není ohrožena ani s popáleným penisem. Vlastně proč by to tak nemohlo být? ()
Galerie (14)
Zajímavosti (111)
- Otík (János Bán) v biografu sleduje seriál Pojďte pane, budeme si hrát (od r. 1965). (SONY_)
- V televizi hlásí film hlasatelka Marie Poláková. (M.B)
- Když je mladý Pávek (Stanislav Aubrecht) na rodičovské schůzce, tak má límeček od košile pod svetrem. Později ho má ale na svetru. (Duoscop)
Reklama