Segment

Práve som dopozeral tento televízny film a naopak musím nesúhlasiť s názormi už vyslovenými, ale každý má svoj názor u niekoho odpad, mne sa naopak film celkom páčil. Že tu hrali neznámi herci a nemali až také geniálne herecké výkony, ale snažili sa. Dej bol tiež celkom zaujímavý, hlavný hrdina sa neustále rozhodoval medzi saxofónom, alebo niečím iným, vyhral saxofón. Doplnené to bolo jazzovou hudbou, vhodnou do tohto filmu, proste keď si porátam všetky pre a proti vychádzajú mi 4 hviezdičky z môjho hľadiska hodnotenia, keďže na hodnotenie slovenských filmov v porovnaní so zahraničnými používam iný meter. Treba brať do úvahy, že zahraničný film stojí milióny dolárov, zatiaľ čo na obdobné filmy tohoto druhu bolo vyčlenených pár tisíc a teda režisér aj ostatní spolupracovníci vrátane hercov urobili maximum. Možno keby tento film natočili v Holywoode tak by mal úplne iné hodnotenie a všetkým by sa páčil. (16.12.2018)

Jednoducho strašné, od scenára až po herecké výkony. A k tomu tá džezová hudba, ktorej nerozumiem. Vrcholom filmu je hádka pred ľuďmi na ulici pri kontajneri. Druhým plánom filmu bola asi prehliadka (dnes už bývalého) Starého mosta, ktorý sa objavuje každých desať minút a zo všetkých možných strán. (02.11.2018)

Netradiční? WTF! Co je na tomhle netradičního? hlavní hrdina saxofonista je nekompromisní jazzový hudebník, odejde z kapely, protože hráli falešně na nějakém školním koncertě, ignoruje ženu, která ho oddaně miluje (absolutní klišé), poškodí si ruku když před ní utíká (ne doslovně), v nemocnici pochopí od starého poctivého dělníka pokrývače, že hodnoty života jsou i jinde (klišé na druhou), vrátí se k jej milující jen proto, že ho mezitím vyhodí z podnájmu, Nastoupí do knihovny nebo tak nějak, protože ona si to přeje, pak ale potká prvního, druhého atd kamaráda, začne hrát na klavír ("k saxofonu se nikdy nevrátím"), hraje v baru, potká dalšího kamaráda, pak popadne prokletý saxofon a jde ho prodat, ale když na něj v kapele někdo nepříliš dobře zafouká, vezme ho sám a zahraje a ... už ho neprodá. Začne opět hrát na saxofon, ale jeho hra, jak řekne jeden z jeho protivníků, "získala i filosofii". To je tedy opravdu netradiční pohled. Ján Sedal hraje jako v v Goletu z údolí, bez mrknutí oka, bez úsměvu, bez žiletky, ne že by byl špatný, ale moc mne to nepřesvědčuje. Slabounké, hudba je pěkná. Jo a Segment je prý skladba Charlie Parkera, kterou hrávali na konec koncertů. , (13.02.2016)