Zabiják proti své vůli

Režisér zábavného metaláckého hororu "Smrtgasmus" zvedá rukavici, která zůstala na bitevním poli akčního filmu ležet po rozpadu dua Neveldine/Taylor. "Guns Akimbo" je kyberpunková videoherně stylizovaná akční komedie, která si hodně půjčuje z "Crank" a "Hardcore Henry", byť jejich upřímnou punkovou energii fakeuje fanboyovskou rádoby drsností. Škoda, že se nedokáže odpoutat od své nerdovsky chcípácké podstaty, která motivuje nejen zdejší humor, ale bohužel i trapně mesianisticky sebezahleděné finále. (22.08.2020)

Hery Potrat a splašený plejstejšn je veskrze zábavná a v detailech roztomilá zběsilá taškařice zejména pro kompulzivní leštiče džojstyků, plná kulantních malých obskurních nápadů a škaredých xichtů, takže slizký Danek a jako vždy ohavná Samanta Čuňáková skvěle zapadli a ani moc neškodili. Howen si po megatrapném Zmrdgasmu rozhodně napravil reputaci. (08.03.2020)

„Vyliž mi klitoris!“ Když už denně hltáme aktuální stav v případě vysoce nakažlivého infekčního onemocnění COVID-19, možná by měl náš ústřední hrdina méně olizovat mobil a víc dbát na hygienu rukou. Ale vážně. Přátel evidentně moc nemá, holka mu dala kopačky, šéf na něj ječí. Zřejmě vyrostl na Arnoldovi a Slyi a v telce mu zrovna běží Hard Target, když se u něj doma objeví organizátoři zvrhlé show, v níž si jdou po krku ti nejšílenější vrahouni. Probudí se s pistolemi přidělanými hřebíky k rukám a jednu takovou vražedkyni má náš loser odkrouhnout. Tvůrci mi připomněli kousek Hardcore Henry, u kterého platilo to stejné: někoho to nadchne, jiného znechutí. Prostě nálož s absentujícím dějem – svěží, sebevědomá a zábavná i zatraceně násilná. Neteř agenta Smithe Samara Weaving je cool, Daniel Radcliffe je cool a v porci „veselého násilí“ se pohybují poměrně obratně. Ubral bych klidně čtvrthodinku, nebo naopak přihodil nějakou scénu á la lahůdkové setkání s bezdomovcem či návrat do práce. Radcliffe to má asi jak Elijah Wood. Oba jsou navždy spjatí s jednou až hystericky populární postavou, oba si pečlivě vybírají, do čeho půjdou. Frodo Wood šokoval Maniakem coby šmírák v zaplivaném městě skalpující své oběti. Radcliffe si vyzkoušel horory a evidentně točí to, co ho baví. Jen tak dál!! Tři až čtyři hvězdy, já jdu nahoru. (23.03.2020)

Více filmová než videoherní, AKIMBO je v první řadě post-twitchovská bouchaná, která má se světy koltů, dvojitých brokovnic a big-fucking-gunů společného daleko méně, než se na první pohled může zdát. Okázalé kamerové přemety sice nechají připomenout tvůrči ruku Hideaki Itsuna (DEVIL MAY CRY, DRAGON’S DOGMA) či stylistickou „bat-shit-craziness“ vývojářů z Platinum Games (BAYONETTA), ale tato podobnost zůstává pouze povrchová. Kde stylistické bravury DMC souvisí se ztřeštěností fikčního světa, jež panuje tolik za hranicemi nápodoby, že jej nelze konvenčně reprezentovat, tam tento film využívá kamerobacie jakožto ozdůbek, hezkých atrakcí, které mají odvázanost (a odvážnost) videoherních cutscén pouze zdánlivě připomínat. Zatímco vizuální delirium her s Dantem vtahuje a je nedílnou částí hráčova pohroužení, umělecky motivované excesy AKIMBA spíše odcizují: boří estetickou iluzi, pomrkávají na diváka a odkrývají jeho voyeristickou pozici... A to je dobře. Adaptace videoher na filmová plátna často selhávají na předpokladu, že lze estetickou iluzi vytvářenou například ve střílečkách snadno emulovat i na filmovém plátně (DOOM, ALONE IN THE DARK). Howdenův film protestuje, půjčuje, exploatuje, nikdy však nenapodobuje._ Co do vyprávění bychom mohli daleko exemplárnější příklad videoherní logiky hledat ve „WICKOVSKÉ“ trilogii, kde lze mluvit o hloubkovém směřování narativu. Mluvíme o útržkovité znalosti fikčního světa, který je postaven na určitém řádu, po jehož žebříčku s každým dalším dílem stoupáme výš a výš. Dodržím-li videoherní analogii, objevujeme nové úrovně (Continental – the High Table) spolu s novými bossy (Winston – The Adjudicator), kteří určují status quo. Poslední díl tuto tendenci dokonce emblematizuje závěrečným vertikálním posunem a finálním střetem. Zatímco Keanu s propiskou připomíná dílčí (a dobrovolné) sbírání „lore notes“, Radcliffe s bouchačkama připomíná horizontální pětiaktovku vedenou jasně zvýrazněným deadlinem. __ AKIMBO odmítá na... no... hru na videohru přistoupit a otevřeně proti ní brojí. Miles nechce být hráčem, rezignuje na pozici loutky a svoji přeměnu na Doomguye frustruje svým útěkem. Je opakem videoherního hrdiny a jako netradiční postava na pozadí klasických schémat rozkládá a podvrací možnosti videoherních adaptací. Nikoliv herní film, ani hravý film, ale film o hrách ve filmech. (05.03.2020)

Tyhlecty pokračování Harry Pottera jsou čím dál tím lepší. Od režiséra metalové parodie Deathgasm jsem výbornou přestřelenou komediální zábavu čekal, ale že jako svůj další film udělá rovnou něco jako John Wick a Hardcore Henry v jednom? Přitom s výbornou akcí a parádně dynamickou kamerou? A že za Keanu Reevese tam bude Danielem Radcliffe v plyšových papučkách, a přitom to bude mít i nějaký ten sociálně kritický přesah? No tak to je prozatím film roku. 9/10 (07.03.2020)