Nelítostný souboj

Výlet do hlubin duše policajta (žije mezi mrtvolami, hledá stopy, štve svoji kořist) na straně jedné a na straně druhé nitro bandity (dělá, co mu jde nejlíp - krade). Psychologie postav, speciální efekty, budování napětí, příběh, herecké výkony - o všem zde se dá psát v superlativech. Nápad ukázat ,,obě" strany jako lidi - no jo, ale komu má potom člověk držet pěsti? M.Mann dokázal, že to s filmem myslí opravdu vážně. A podobné filozofie se drží bohudík dodnes. (10.08.2007)

Snad po sedmi letech jsem si Nelítostný souboj zopakoval a mohu konstatovat, že neztratil nic ze své atraktivity a režisérské zdatnosti. Notně se mi zamlouvá Mannův městský styl, plný šedivosti, betonu a oceli, který díky kontrastním neonům působí až zajímavě futuristickým dojmem a ač to možná zní podivně, tak ze snímku cítím „feeling“ dobré francouzské kriminálky, který mi evokuje zejména „Belmondovky“ sedmdesátých let. Akční scény jsou zvládnuté bravurně a zejména podhledy, kterými je neskutečně šetřeno, berou dech stejně jako menší náběh na tzv. Bayův kamerový oblet /či snad jen oblet, jak chcete/ . Působivý film u nějž by měl být co možná nejkvalitnější formát podmínkou ke sledování, ale silný dojem zachová i tak... (07.04.2005)

Tenhle film mě nijak nechytil. Za prvé je až příliš dlouhý a z toho následně nezáživný, vlastně se tam skoro nic neděje, všichni jen kecají a kde nic tu nic. Za druhý se mi mnohem víc zalíbil jeho originál Přepadení v LA od stejného režiséra, protože herci tam nejsou okoukaní a i když by dokázali těžko konkurovat kapacitám jako DeNiro a Pacino, jsou v těch rolích přesto mnohem přesvědčivější. DeNiro a Pacino totiž hrají úplně stejnej typ chlápků, jako už hráli spoustykrát dřív a taky to je proto pořád o tom samým. Ne že by to bylo špatný, ale jako tříhodinovej film je to nuda k ukousání a rozdělený na dvě části v televizi si to zas člověk nezapamatuje, o co tam vlastně šlo. Kdybych neviděl tu starší lepší verzi, nepamatoval bych si to dodnes. (27.12.2005)

Vedle L.A. Přísně tajné druhá lahůdková krimi sága 90. let, v jejímž závěru nebudete vědět, komu fandit víc a díky které vypadá Temný rytíř jak vypadá. Pacino vs. De Niro, profík, který "neumí a nechce dělat nic jiného" proti profíkovi se stejnou diagnózou ve fatálním, nelítostném souboji. Skvělý pokec v restauraci nad kafem a realistický masakr policistů na útěku z banky. A ten moment, kdy De Niro musí během 30 vteřin opustit Brenneman! Škoda dobře obsazených ale upozaděných dalších členů zlodějského i policejního týmu. (22.07.2005)

Mannova neo-noirová elegie si přes svůj vizuální chlad udržuje punc velkých westernových duelů (finále na mne působilo hodně "leoneovsky"), oproti kterým ale odmítá třídit postavy na dobré a zlé. Není až tak podstatné, čím kdo vyplňuje svou existenci. Pacino i De Niro hrají profesionály, kteří si svou oddaností zvolenému řemeslu kompenzují neuspokojivé osobní životy. I když se film díky prostředí a celkovému ladění v paměti snadno usadí jako výhradně mužská záležitost, opakovaná zhlédnutí odhalují, že skutečnými pilíři životů obou mužů (a tudíž i vyprávění) jsou ženy, bez kterých by životy charismatických rivalů pozbyly významu. Bonusem k mnohovrstevnatému scénáři a prvotřídnímu hereckému obsazení je bezchybná rytmizace vyprávění, díky které vám film bude připadat mnohem akčnější, než by papírově měl být, obsahuje-li prakticky jedinou větší akční scénu (jež každopádně patří k tomu nejpřesvědčivějšímu z heist subžánru). 90% Zajímavé komentáře: tron, Falcor, novoten, genetique, Theraphosa, castor, vik, lennyd, TD (21.04.2005)