Nelítostný souboj

Vedle L.A. Přísně tajné druhá lahůdková krimi sága 90. let, v jejímž závěru nebudete vědět, komu fandit víc a díky které vypadá Temný rytíř jak vypadá. Pacino vs. De Niro, profík, který "neumí a nechce dělat nic jiného" proti profíkovi se stejnou diagnózou ve fatálním, nelítostném souboji. Skvělý pokec v restauraci nad kafem a realistický masakr policistů na útěku z banky. A ten moment, kdy De Niro musí během 30 vteřin opustit Brenneman! Škoda dobře obsazených ale upozaděných dalších členů zlodějského i policejního týmu. (22.07.2005)

Kriminální akční drama, to jsou slova vystihující tenhle film. Vlastně ne tak úplně, ještě tam chybí pár slov jako "skvělé", "božské" a tak. Michael Mann vytvořil výborný příběh o zásadovém poldovi a sympatickém zločinci, skvěle ho obsadil, herci ho výborně zahráli, a všichni odešli domů s oprávněným pocitem perfektně odvedené práce. A opovažte se držkovat proti stopáži. U mě už víc než deset let na plných 100%. (05.05.2003)

Nádherný. Božský. Úžasný. Miluju tyhle filmy "muž proti muži" a Heat je jeden z nejlepších. Těžko si vybrat, komu máte fandit, v dlouhé řadě podobných filmů tenhle vyniká tím, že tu proti sobě nestojí jednoduše dobro a zlo, ale prostě jen dva chlapi, kteří k sobě navzájem chovají maximální úctu a respekt. Na jedné straně je tu polda, který zahodil všechno dobré ve svém životě kvůli své práci a osobní život se mu rozpadá (jeho vinou) pod rukama. Můj život je katastrofa. Moje nevlasní dcera je na dně, protože její táta je kretén. Mám manželku... manželství se nám rozpadá. Moje třetí. A to proto, že trávím všechen svůj čas pronásledováním chlapů jako jste vy. To je můj život. Na té druhé je tu pak zloděj, který v jisté ženě konečně našel smysl života a po bankovní loupeži chce všeho navždy nechat. Už sám nevím, co dělám. Vím, že je život krátký, každá vteřina je drahá. Chceš odejít? Odejdi... sama. Nebo se sama rozhodni, že se mnou chceš zůstat. Já jen vím, že pro mě nemá cenu nikam chodit, pokud budu sám... bez tebe. Zatímco toho prvního vystihují slova jako poctivý, hodný, výbušný workoholik, jemuž život utíká každou sekundou pryč, toho druhého můžeme charakterizovat jako empatického, pomstychtivého sympaťáka, který pro své blízké udělá cokoliv. Ale vyhrát může jen jeden. A tak proti sobě naši hrdinové stojí v závěrečné scéně tváří v tvář a já po nějakém roce jsem zase u filmu cítím, jak mi buší srdce. Hluk přistávajících a odlétajích letadel, rychlé přechody mezi světlem a tmou, gradující hudba a k tomu dva muži na pokraji svých možností... neuvěřitelný. (03.10.2007)

Film! Pri niektorých takto dlhých filmoch často napíšem, že by nezaškodilo to trošku zostrihať, no v tomto prípade Mann mohol ešte kľudne niečo prihodiť. Mann nepripísal nič náhode a prizval si k dielu celú enklávu Pánov hercov a to nemohlo viesť k ničomu inému, než k úspechu. S charaktermi postáv na oboch stranách zákona ťahá Mann dokonale za nitky tak, že sa nevieme v (pamätnom, fenomenálnom) závere rozhodnúť, komu „držať palce“. Horlivostné scény, herci, akcia. 100%. (04.10.2006)

Michael Mann napsal a zrežíroval něco, co už jsem dlouho chtěl vidět. Přesně ukázal hranici mezi dobrem a zlem a právě na té hranici celý film balancuje. Dlouho není jasné, kdo je ten dobrý. Je jím vůbec někdo? Nebo jsou svým způsobem dobří všichni? Al Pacino rozhodně nepřipomíná kladného hrdinu a De Niro je na tom stejně. Přesto jim člověk oběma drží palce a konec filmu je neskutečným brnkáním na nervy. Navíc akce a především hlavní přestřelka je udělaná tak úžasným syrovým způsobem, že člověk nemůže odtrhnout oči od obrazovky. Jestli se něco podobného podaří i v MIAMI VICE tak budu mít v létě Vánoce. (20.06.2006)