Život je krásný

Ztvárnění závažného tématu s poťouchlým úsměvem ode mne vždy dopředu získá nějaké body k dobru, ale tentokrát na mne uvedený princip nějak nezafungoval. Těch opravdu úsměvných scén mi totiž nabídl jenom nezbytné minimum a mezitím na mne zkoušel něco zavánějícího citovým vydíráním. Možná jsem jenom měl vysoká očekávání, ale ono mne už označení žánru (Komedie / Romantický / Drama / Válečný) mělo varovat, že takového kočkopsa zřejmě s nadšením nepozřu. (30.11.2008)

Vynikající film, který celou dobu táhne Roberto Benigni. Oscara za hlavní roli dostal zcela zaslouženě. I když film je velmi málo věrohodný, tak je neuvěřitelně milý. Taky se mi na tomhle nápadu líbí, že se někdo snaží ukázat 2. sv. válku z jiné než smutné a brutální stránky. Scénu s tlumočením pravidel jsem si pustil 4krát dokola a stále jsem se u ní neuvěřitelně řezal smíchy. Hlavní co by nám měl tenhle film dát je, že otec se snaží ubránit svého syna před hrůzami koncentračního tábora a dávat naději své milující ženě, že vše dobře dopadne.Pět hvězdiček za tenhle klenot nejenom italské, ale světové kinematografii..... (18.10.2007)

Já nemám rád Benigniho a jeho humor už vůbec ne, možná bych spíše mohl napsat nesnáším, nenávidím, jsem na něj alergický, ale to by mi přišlo moc přehnané. I přesto je však jeho snímek Život je krásný takovým roztomilým neviňátkem v jeho tvorbě. První polovina filmu vypráví Guido Oreficeovi, což je číšník, jehož život by se dal nazvat vtipem. Překypuje smyslem pro humor a dostává se z jedné nezáviděníhodné situace do druhé, jednoho dne mu však spadne do náruče půvabná Dora, kterou nazývá až do té doby, než si ji vezme a zplodí s ní syna, princezno. Jenže přijdou nacisti a jelikož je Guido žid, je i se svým synem (v té době již pětiletým) odvezen do koncentračního tábora. Tam se však bohužel dostane i jeho žena nežidovského původu, a to jen protože nechce svou rodinu v žádném případě rozdělit. Guido však tají svému synovi pravdu a vypráví mu o tom, že tento výlet má jako dárek k narozeninám, prý se jedná o hru, v níž může vyhrát opravdový tank, to je věc, po které Giosué (syn) velice touží... Pokud by ten film byl jen takovýhle a popisoval by život v koncentračním táboře, jako komickou situaci, rozhodně by se mi nelíbil a rozhořčil by i hodně lidí, kteří jej zažili. Jenže tak to vůbec není, režisér nám dává možnost nahlédnou do otcova nitra, vidíme jak už by pomalu vzdal život, sledujeme jeho utrpení a víme, že žije jen pro svého syna, proto se film stává nádherným válečným dramatem, které si zaslouží jak přízeň diváků, tak ocenění... (01.01.2006)

Kdybych se býval nechal odradit nudným začátkem, který mě ani svým vtipem nebavil a neoslovoval, přišel bych o velice příjemný a silný zážitek z tohoto filmu. Od chvíle, kdy se Guido, Giosué a Dora ocitnou v koncentračním táboře, nabere snímek zcela jiný ráz a je napínavý, dramatický a zároveň vtipný, naivní a poutavý. Závěr podtrhuje výsledný dojem na krásné 4*. (13.07.2012)

Život v koncentračním táboře sice není krásný, ale pro malého chlapce je to hra o tank za 1000 bodů aneb Benigniho vysněný projekt, do kterého dal vše a výrazně tím ovlivnil svou kariéru. Itálie byla vždy místem ztřeštěných komedií a vynikajících gagů. To si po 45 minutách budete myslet také. Řada scének je velice dobře promyšlených, nenajdete tu snad jediné hluché místo, které by v kontextu filmu nemělo valnějšího významu nebo odkazu. První půlka filmu je ryze komediální, druhá dramatická. Celým filmem se nese romantická atmosféra za notného přispění Piovaniho hudby. Vzniká tak zlatá střední cesta mezi parodujícím Diktátorem a filosofickým Schindlerem. Benigni přesně trefil melancholickou notu a brnká na ni tak šetrně a rafinovaně, že vás druhá polovina totálně do sebe vtáhne. Je ovšem potřeba se přenést přes hutně idealizovaný, patetický děj a ti, jež nemají Benigniho rádi, překousnout jeho občasné přehrávání. A moje nejoblíbenější scéna? Krom silného posledního záběru kraluje filmu Benigniho předříkávání pravidel od německého důstojníka. Z marmelády hold asi fakt břicho bolí. [Přesná stopáž: 111 min] (12.07.2008)