Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Miklós RózsaHrají:
Charlton Heston, Sophia Loren, Raf Vallone, Geneviève Page, Gary Raymond, Hurd Hatfield, Massimo Serato, Frank Thring, Michael Hordern, Tullio Carminati (více)Obsahy(2)
Kde rozhoduje síla nad myšlenkou, je třeba bojovat jiným způsobem... Osudy legendárního španělského hrdiny jedenáctého století, Rodriga Diaze de Vivar přezdívaného El Cid, inspirovaly režiséra Anthonyho Manna k natočení jeho idealizovaného životopisu. Legenda o muži, který ve své době prokázal nejen hrdinství při obraně vlasti jako vojevůdce vojsk krále Kastílie, Leónu a Asturie, ale také nečekanou toleranci náboženskou a rasovou, je klasickým zástupcem výpravné kinematografie své doby se vším, co k ní patří – velkorysé davové scény s tisíci statistů, nádherné exteriéry i interiéry Španělska, velkolepá kamera Roberta Kraskera i dechberoucí hudba Miklóse Rózsy. Hereckému obsazení dominuje Charlton Heston v roli Cida a Sophia Lorenová jako jeho nedosažitelná láska Jimena. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (123)
Další film z dílny těch největších hollywoodských historických velkofilmů. V hlavní roli španělský rytíř, kterého skvěle ztvárnil Charlton Heston. Poutavý příběh muže, který jak už to tak bývá, se stal hrdinou, legendou, i když o to vůbec nestál. Dobrá režie Anthony Manna. Ač mi přišlo, že děj nebyl vždy úplně plynulý. Avšak stovky a stovky kráčejících komparzistů navlačených v kostýmech-i to je něco. ()
Po Ben Hurovi byl Charlton Heston na koni a začal sekat podobné historické postavu jednu za druhou - ale ani jako Cid, ani Markus Antonius se svému ikonickému charakteru nevyrovnal. Nejen jako charakter samotný, hlavně zůstaly ve stínu ty filmy, vedle Wylerova eposu vypadají všechny jako laciné napodobeniny. El Cid má sice tři hodiny a obzvášť ke konci i velice slušné masové scény s obléháním hradu, ale většinu času připomíná spíš divadelní záznam - s předlouhými dialogy pečlivě okostýmovaných postav ve velmi sterilním prostředí. Filmová řeč režiséra je tu všechno, jen ne progresivní. Ale příběh jeho postav je naštěstí tak silný a nestárnoucí, že i po šedesáti letech stojí za vidění.7/10 ()
Velkolepé, epické, oslnivé, místy i dech beroucí. já byl prostě nadšený! Ono těch rytířských velkofilmů moc natočených není. Ale tenhle vede určitě. Ch. Heston exceluje a táhne vlastně celý film. Předlohu neznám, jen jsme se o ní ve škole učili. Nejslabší ve filmu je bohužel S. Loren. Krom hloupé role jí to ještě ani neslušelo a za ty roky jako jediná ze všech nezestárne. Nevím, nesedla mi tam. Celkově ale na tak dlouhou stopáž bezchybné.... ()
Film důstojně oslavující španělského národního hrdinu Rodriga Díaze de Vivar. Tvůrcům se podařilo věrohodně ztvárnit reálie 11. století, celý příběh je hrdinský epos jak má být, zejména obléhání Valencie a samotný závěr nemají chybu. Výhrady bych měl k některým interiérům, které zbytečně připomínaly filmové kulisy a hlavně k melodramatičnosti, které zde bylo na můj vkus trochu moc - Heston i Lorenová jsou jistě sympatičtí, ale jejich milostné problémy mne opravdu nezajímaly tolik, jako Cidovo zápolení s nepřáteli :-). ()
Jeden z těch výpravných historických velkofilmů, kterté nestárnou. Jeden z těch, o kterých říkám poctivá filmařina. Tedy tisíc skutečných komparsistů a ne deset a Ctrl + C, Ctrl + V a bitva je hotová, jak se to často dělá ve filmech dnešní doby. Charlton Heston je skutečnou osobností, které věříte každou roli. Neskutečná výprava, skvělá hudba, středověk, tak jak si ho představujete v těch nejrealističtějších snech. Když hrdina, tak Cid. ()
Galerie (117)
Photo © Allied Artists Pictures
Zajímavosti (9)
- Herbert Lom získal roli po Orsonu Wellesovi, kterému se nelíbilo, že ve většině záběrů by měl zahalenou tvář. Stalo se tak už po druhé, poprvé Herbert Lom získal roli po Orsonu Wellesovi ve filmu Spartakus (1960). [Zdroj: Zdeněk Bauer – kniha Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě] (mar48)
- Snímek byl v Itálii v sezoně 1961 a 1962 kasovním hitem. (Cucina_Rc)
- Nesporně grandiózní výprava zobrazuje typické naivní stereotypy o středověku a s historickou skutečností má společného pramálo. Skutečný El Cid žil v 11. století a jako nejvýraznější prohřešky proti tomuto období můžeme jmenovat: ještě neexistovaly erby, hrady ani turnaje. (tomalakis)
Reklama