Baby Driver

Nadupané představení, které zobrazuje jedinečnost a osobitost hlavních postav. Promyšlený a fikaný film, který aspiruje na krále všech filmů v propojenosti hudby a dění ve filmu. Tak provázaný film s hudbou jsem už dlouho neviděl a troufám si říct, že ani takový neexistuje. Bylo velmi příjemné na to koukat. Leč konec byl už přitažený za vlasy, myslím s odpuštěním Babymu od Kevina, ale to je drobnůstka, kterou rád odpustím. :D (30.11.2017)

Edgar Wright se film od filmu zlepšuje a tímhle mi udělal neskutečnou radost. Baby driver je neskutečná stylovka,která má kultovní nádech a za 20 let by se z něj mohla stát klidně klasika. Film mi nabídl víceméně vše, co od filmu očekávám počínaje excelentního hereckého cástingu se sympatickým Ansel Elgortem, drsným Jamiem Foxem, nasraným Jon Hammem, strašně sexy Eiza Gonzáles, děsivým Kevinem Spacey a roztomilou Lily James. Soundtrack je naprosto chytlavý a dotváří skvělou atmosféru, vizuálně naprosto bezchybné, kamera nevídaně přehledná, akce prvotřídní ( Ozvučení přestřelek patří k nejlepšímu, co jsem kdy viděl), drajvové tempo, občasný humor, emocionální základ i nečekaná rozuzlení mi z filmu udělala mimořádný zážitek, kde především u konce jsem měl chuť si urvat koule a hodit je po plátně od radosti, z toho jaká to je pecka. Společně s Hacksaw Ridge a Johnem Wickem 2 řadím Baby Driver mezi nejlepší letošní kino zážitek. Tohle jednou projekcí nekončí. 95% (11.07.2017)

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (22.10.2017)

První polovinu jsem si říkala, že tohle bude hodně fajn zábavná jednohubka. Film má dobré tempo, je výborně sestříhaný, prim hraje hudba, některé scény jsou jak vystřižené z muzikálu. Jenže v druhé půlce jsem Algortovi přestala tu jeho postavu zoufale věřit a v poslední třetině se pro mě stal vývoj a chování postav doslova nesnesitelným. Opravdu jsem chvílemi měla pocit, že sleduji nějakou parodii. Nevěděla jsem, jestli to má být pokus o jistý nadhled, nebo jestli se to myslí vážně. Jednoduše mi to nesedlo. (27.07.2017)

Natočit akční film, v němž se skoro všechno děje do rytmu hudby, kterou podle aktuální nálady nebo příležitosti poslouchá hlavní hrdina, považuji přes občasnou klopýtavost a nestálou míru nadhledu za skvělý nápad, jak oživit muzikálový žánr (a zároveň jej takto podvratně podsunout divákům, kteří muzikály jinak ignorují a nejlepším letošním filmem pro ně doposud byl osmý díl Rychle a zběsile). Můžeme Wrightovi vyčítat, že jeho film není stylisticky nijak výrazně ozvláštňující (stejně stříhal akci už v U konce světa), že nezvládá práci s ženskými postavami a na rozdíl od svého velkého filmařského vzoru Quentina Tarantina zůstává i po čtyřicítce nedospělým nerdem se slabostí pro samoúčelnou fetišizaci filmových odkazů (silnice ubíhající jako v Lost Highway, stejně poničené sluneční brýle, jako měl Warren Beatty v Bonnie a Clydeovi), který pořád dokola vypráví ten samý příběh o hrdinech, kteří musí dospět, ale zároveň se můžou nadále bavit v zásadě stejným způsobem, obývat své únikové světy a být při tom hrozně cool. Nebo si prostě můžeme užít originální letní blockbuster s božím soundtrackem a několika neuvěřitelně našlapanými akčními scénami. Jelikož sám zatím alespoň ve vztahu k popkultuře dospět neplánuji, volím druhou možnost. Více jsem se o filmu rozepsal na svém blogu. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, JFL, Cervenak (13.08.2017)