Baby Driver

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (22.10.2017)

| Rozpočet: 34 miliónov $ | Tržby: 226.9 miliónov $ | Absolútny klenot formálnej stránky kinematografie. Nič nové - hovorí si človek, keď pozerá na tie rytmické hrátky so strihom na hudbu - a pritom niečim tak originálne a nevídané. Edgar Wright je po bicistovi vo Whiplash najlepším tempomatom v Hollywoode. BEATová bomba od začiatku do konca, aká tu ešte nebola. Naviac, herecká garda je k zožraniu, a scenár je až na pár výtiek tiež podarený. Takmer stopercentný nárez. Ps: Objavujúce sa videá na youtube s dovetkom IN BABY DRIVER STYLE naznačuje, že sa stal film kultovým za neuveriteľne krátku dobu. Má nárok. (22.09.2017)

Navoněná popová eskapáda s docela fungujícím rytmem střídání dynamických a konverzačních scén, jejíž největší devízou je promyšlená střihová skladba a pohyb kamery i postav po mizanscéně, díky čemuž i ty zdánlivě pomalejší scény nevybočují z nastoleného tempa. Ale aby se tu našla jediná pasáž, kterou bych si chtěl v budoucnu zopakovat, nebo jediný zvrat, který by mi přišel zajímavější než jízda osobákem po našich dálnicích, to ani náhodou. Nejlepší postavou jednoznačně hláškující Spacey (nuceně cool Fox se nechytal), nejvtipnější scénou zřejmě ta nejstatičtější - obhlídka místa činu s osmiletým klučinou. Wright to má možná řemeslně v malíku a jednotlivosti promyšlené, ale tentokrát prostě nebaví příběhem ani postavami. 65% (05.01.2018)

Muzikál může být i dnes stále živý žánr, a to navíc ne pouze v předvídatelné resuscitaci klasických postupů a la "La La Land" a spol., ale díky uchopení formálním mistrem s ambicí. Primárně sice "Baby Driver" mísí gangsterku a romanci, ale mnohem zásadnější je Wrightův koncept veškerý styl filmu vystavět kolem hudby. Sice ve výsledku postavy zpívají a tančí pouze občas, ale o to víc tu na hudbu tančí auta při honičkách, v rytmu soundtracku se střílí a vykrádají banky, ba dokonce i ty zamilované pohledy mají svůj sound. Úvodní titulkový záběr s cestou pro kafe co do choreografie pohybu aktérů, kamery i mizanscény a sladění všech těchto složek s hudbou představuje jeden z naprostých vrcholů muzikálu. Na obecnější rovině je neméně fascinující, že za nejmlaději působícím hollywoodským filmem posledních let stojí čtyřicátník, což se nevztahuje pouze na formální svěžest a feeling filmu, ale také nevyhnutelný pocit generačního lakmusového papírku. Už trailer mohl u třicátníků vyvolávat pocity nepatřičnosti, který film ještě upevňuje svým zastřešujícím principem coby zpřítomnění niterného pocitu mladých vyrůstajících v popkultuře, kde se každý vidí jako hvězda vlastního videoklipu. Věk Wrighta pak prozrazuje pouze hudební vkus a konkrétní volba skladeb, byť podobně jako Tarantino má šanci z oprášených kdysi-hitů a zapadlých vychytávek udělat generační retro soundtrack. Současně ale také ukazuje, jak zásadní vklad do předchozích společných filmů vnášel Simon Pegg, protože "Baby Driver" na rozdíl od nich postrádá nadhled a schopnost se nebrat vážně. (05.07.2017)

Edgar Wright je borec. To, co natočil dřív, je jedna věc, ale on tím svým zbrkle vychytaným střihem a láskou k muzice dokázal natočit jednu z nejlepších gangsterek za poslední dobu. A během sledování mi opravdu bylo hodně jedno, jak je film místy dost nelogický. Užíval jsem si totiž po technické stránce tak bravurní akční komedii, že pochybuju v podobný zážitek v nejbližších minimálně pěti letech dokud Edgar nepřijde s něčím novým. Dojde Vám to totiž v momentě, kdy Vám muzika bude hrát kvalitní tóny na střelbu z ryzího kulometného hnízda. Také to ale určitě zaregistrujete v momentě, kdy muzika bude intenzivnět ve chvíli, kdy dojde k životnímu smyku Ansela Elgorat. To, že je to dvacet tři let starý mentol dementol je sice jedna věc, ale po asi půl hodině oťukávání jsem si na něj přeci jen dokázal zvyknout. Za tou hrubou vrstvou drsnosti a aroganci se totiž skrýval kluk, který si odžil opravdu dost. A tím vlastně směřuju i k příběhové stránce, která není kdovíjak silná. A já to po tvůrcích ani nechci. Tenhle film se totiž točil na efekt a chtěl jím vědomě poděkovat všem gangsterkám nejen Guye Ritchieho. Kdyby v hlavní roli byl Simon Pegg a Nick Frost, tak si myslím, že se jedná o další film Cornetto série. Takhle je to "jenom" jednoduchý, ale silně efektivní film. Tedy přesně to, co jsem od Edgara Wrighta čekal a co jsem dostal. Díky za super zážitek. Chvílemi jsem si říkal, že v rámci akce v dnešní době nic lepšího neseženu. Ten střih v kombinací s dobrou muzikou? Ten je prostě boží! (20.08.2017)