Môj neznámy vojak
My Unknown Soldier
Režie:
Anna KryvenkoScénář:
Anna KryvenkoKamera:
Radka ŠišulákováHudba:
Yair Elazar GlotmanObsahy(1)
Jaký je to pocit, stát se okupantem, aniž byste to měli v úmyslu? Pomocí známých, ale i doposud nikdy nezveřejněných archivů z celé Evropy i Ruska vyprávíme rodinný příběh režisérky Anny Kryvenko o tom, jak vysoká politika ničí životy obyčejných lidí. Teprve před pár lety totiž režisérka objevila rodinné tajemství svého prastrýce, který jako sovětský voják z Ukrajiny okupoval Československo v roce 1968. Při pátrání po osudu svého prastrýce se autorka dotýká témat jako je fragmentace osobní i národní paměti, dědičná vina, výklad historie, mediální manipulace, vztah k dnešnímu Rusku, ale i vztah Čechů a Slováků k cizincům, tedy témat právě v dnešní době aktuálních. (Analog Vision)
(více)Videa (1)
Recenze (16)
Zaručeně nejhorší věta, kterou může režisérka začít dokument, je: "Dnes jsem se rozhodla psát si deník." Ježiš. V tu chvíli už je to tak nějak jasný. Fakt bych chtěl, aby to bylo lepší, ale ta neschopnost rámovat film jinak než tím nejbanálnějším způsobem je prostě smrtící. Lidi zajímá to téma, ne režisérčin deníček. A tím neříkám, že není možné točit o sobě, nakonec to dělá vždy každý. Ale existuje víc než jeden nejpřímočařejší způsob, jak to dělat. ()
Na výročie okupácie je jasné, že bol podnet na vznik nových dokumentov. Konkrétne ale tento mi prišiel dosť bezobsažný a akoby bez nejakého jasného posolstva. Bol síce plný dobových záberov a fotografií, ale v zásade sa tam divák nič podstatné nedozvie, a to asi aj vďaka tomu, že tam bolo minimum komentárov týchto záberov. Taký nemastný-neslaný alternatívny pohľad na dramatické časy našich dejín. 45 % ()
Projekt síce česko-slovenský, ale nejako z neho cítiť, že ho nakrútil niekto zo zahraničia. Obávam sa, že pod rukou našinca by sme sledovali hovoriace hlavy v kombinácii so sucho premietanými doku-zábermi. Tie predstavujú gro celého filmu, pričom sú podkreslené skvelým hudobným podmazom a mám dojem, že takto sugestívne som okupáciu ešte v žiadnom dokumente nevidel. Problém pre mňa ale predstavuje stopáž, polovičná by myslím bohate stačila, už sa vážne naťahovalo a čo bolo spočiatku formálne zaujímavé, sa časom svojou repetetívnosťou opozeralo. ()
Fiktívny príbeh napojený na skutočné dokumentárne zábery okupácie? Alebo to mohol byť príbeh skutočný? Keď sa pracuje s analógiou na obsadenie Krymu, začal som sa viac zamýšľať. Namiesto hovoriacich hláv je tu monotónne čítaný denníček, čo tiež nie je veľká výhra, takže občas by som uprednostnil nejaké pútavo rozprávajúce hlavy. Obával som sa, že ma tento experiment celkom odradí od sledovania, ale to sa nestalo. ()
Dokážu si představit, jak rozhodí obyčeného, mladého člověka odkudkoli, když je vhozen někam, kde není doma a kde ani být nechtěl. Taky už vím, k čemu slouží propaganda a lži. Historie se bude opakovat, protože to funguje... třeba zrovna na Krymu. A co dokáže dav? Staň se davem. Nech se jím vést a poznáš svoje pravé já. Máš-li svědomí, budeš se divit. ()
Galerie (10)
Photo © Analog Vision
Reklama