Paní Brownová

Billy Connolly a Judi Denchová sú vynikajúci, len ten príbeh mi prišiel taký obyčajný, bez väčších dramatických polôh. Brown je vtipná postavička, ale natoľko vystrkovala rožky, že tú bitku i následnú stratu pôvodneho statusu som mu doprial. Filmárčina je poctivá, zaujímavý vzťah dvoch hlavných predstaviteľov, celkový fíling presne v duchu Made in UK, ale tá vlažnosť príbehu majú na svedomí to, že už po pár dňoch film vyfučí z hlavy. (11.12.2022)

Scénář se vyvedl a úměrně k tomu vypadají i herecké výkony. Judi Dench (rok nato si královnu zahrála i v Zamilovaném Shakespearovi) s rolí neměla absolutně žádné problémy, ale dokonale ji zastínil pro mě do té doby vpodstatě neznámý Billy Connolly. Tento muž hraje pana Browna s takovým elánem, jako by vlastně "jen" představoval sám sebe. I díky němu jsem dal filmu čtyři hvězdičky, protože minimálně on si je zaslouží. Tím ale nechci shazovat výkony ostatních herců a také úroveň dalších složek filmu. Jako zajímavá ne až tak moc historická podívaná stojí tento snímek určitě za shlédnutí. (20.05.2003)

Elegantní komorní snímek odehrávající se v překrásném prostředí Velké Británie. Judi Dench byla za pravou dámu, její sluha působil trochu neotesaně, zato nekonvenčně, co na srdci, to na jazyku. Získal nad ní moc jako spasitel její existence. Protivilo se mi, jak neustále pronášel, že "ona" se bez něj neobejde. Přesto tam byla oboustranná náklonnost až závislost, která napomohla, že se královna konečně probrala ze smutku a jala se taky trochu vládnout. Co víc dodat, více mě fascinovala hudba, kostýmy a přírodní scenérie než pan Brown. (08.07.2009)

Nevšední vztah dvou historických osobností se podařilo velice střídmě převést do filmu, byť ani historické rekvizity nezůstaly ošizeny. Oba hlavní protagonisté předvádějí kreace, které samy o sobě udrží film v nadprůměrné kvalitě; zvláště na Judi Dench je možné se dívat i bez ohledu na to, kam směřuje zbytek příběhu. (28.10.2005)

----- "Bůh ochraňuj královnu !" ----- Myslím, že pan Brown se rozhodl, že Boha zastoupí. Ne že by snad chtěl zpochybňovat Boží moc a Boží vůli, jenomže takový Bůh, jakkoli vševědoucí a vševidoucí, má na svých bedrech péči o celé stádo svých více či méně problematických oveček, kdežto pan Brown měl jenom svou královnu - tudíž jí mohl věnovat veškerou svou pozornost. A vedl si dobře, neboť ke svému poslání přistupoval nadmíru svědomitě, vědom si své zodpovědnosti. Kromě toho je třeba připomenout, že i královny potřebují oddané a nezištné přátele ... možná o to víc, že jsou královnami. Její a jeho příběh je střídmý, zdrženlivý - i laskavý, naplněný porozuměním, které nepotřebuje velkých slov. P.S.: Oba byli tvrdohlaví a oba měli své vrtochy - svým způsobem si byli velice podobní, i když jejich úlohy v bezohledném světě byly diametrálně odlišné. (19.09.2014)