Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (442)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrá komediální pohádka podle Drdovy divadelní hry. V podstatě je to ještě "barokní" příběh s tradičními duchovními principy dobra a zla. Postavy jsou výborně typizované (loupežník, anděl, čert nižší a vyšší, poustevník, vysloužilec atd.). Drda sice byl komunista, ale tyto principy respektoval - na rozdíl od současných tvůrců (např. Trošky), kterým to už vůbec nic neříká. Pravda, socialismem je načichlá i tato pohádka, ale i přesto ji řadím k těm nejlepším. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli se to týká jen mě, nebo se podobná věc může vztáhnout i na jiné. Díky tomu, že jsem své čivy škádlil hrátkami s ďasem od dětství a ještě k tomu opakovaně, stal se pro mě Bekovka archetypálním nositelem selského rozumu, fotr scholastik typickým kněžourem a ten jurodivý puclík v roli anděla se mi slévá s ideálem hravého pederasta. Jo a Káča! Nadrbaný feministický babochlap, jdoucí své oběti po koulích i přes mrtvoly. Byť ,,uvědomělost" let padesátých cáká z filmu na všechny strany, jedná se o zaručenou zábavičku. ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

Kouzelná studiová pohádka se zábavným a samozřejmě také vtipným příběhem. Neumann a Filipovský jako čerti byli dokonalí. Vlastně nejen oni. Takových postav je tu ale víc, třeba loupežník Sarka Farka. A ta ladovská stylizace je nezapomenutelná. Někdy to jde o bez velkolepé výpravy. Tady by byla na škodu. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Není to rozhodně typická pohádka. Umně si vyhrává s klasickými schématy pohádkového žánru, ale nezná míru, jak dlouho je schopná bavit, a za jak dlouho znudit. Dost se totiž vleče, a když už má nakročeno zakončit nějakou svoji fázi, tak je to právě začátek nového úseku, v němž se začíná rozvíjet další dějová linie, například s loupežníkem legračního jména. Až moc motivů na jeden film. Chtělo to ubrat a věnovat se jedné dějové linii, ne rozjíždět další, poněkud dějově brzdící linie. Zkrácení a prostříhání by filmu prospělo. Divadelní původ je znát a nezapře se ani ve filmové řeči. 60% ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Ono je docela jasné, že film takového roku výroby bude v určité míře poplatný době. Martin Kabát je tak hrdinou z lidu, otec školastik docela svině, Káča chce chlapa co umí vzít pořádně za práci atd... Na druhou stranu, pokud se na film díváme pořádně Josef Mach se docela pochlapil a vecpal do něj i spoustu proti-režimních perliček, jejichž vrcholem je pak Kabátův proslov v pekle. Dost ale těhle rozborů a přímo k filmu. Je asi na každém jak mu sednou Ladovy kulisy. Nevadil mi Čaroděj ze země Oz, nevadili mi jiné kulisové pohádky a nevadí mi ani Hrátky s čertem. Na druhou stranu mě však Lada nikdy nijak neoslňoval. A podobně jsem na tom i příběhem a hereckými výkony. Dobrý, ale šlo to ještě lépe. Spokojené tři hvězdy za povedenou klasickou pohádku, ale určitě ne tu nejlepší... Mordyhard, to je polízanice ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)
  • Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama