Na dno vášně

Tento film je typologicky veľmi podobný s ostatnými Almodóvarovými filmami (videl som ich deväť v momente písania tohto komentáru). Netypické je to, že tu v tomto filme nie sú transexuáli. Ako vždy Pedro neukazuje dôležité scény a tentokrát je to scéna s autobusom, aj keď tentokrát to ukazuje z diaľky. V iných jeho filmoch proste povedal (povedali herci), že sa niečo stalo a to niečo bolo dosť dôležité pre vývoj (dej) samotného filmu. Film má veľmi podobnú kostru s inými jeho filmami, ale tento je jeden z lepších. Penelope tu síce hrá len chvíľku, ale Liberto Rabal hrá nadštandardne. Celý film je dobre zamotaný a musím povedať, že ma rozhodne prekvapil koniec (neviem či v dobrom, alebo zlom), ktorý je príliš nečakaný k celkovému vývoju filmu. Príbeh je slušný a napätie (nie elektrické) sa stále s blížiacim koncom zvyšuje. (27.07.2015)

Pedro Almodóvar je bezesporu jedním z nejlepších novodobých režisérů a jeho díla překypují originálním námětem a zpracováním, ale bohužel je zde pro mě jeden velký a zásadní problém - mnohdy nerozumím, respektive důrazně nesouhlasím s chováním a jednáním hlavních postav. V několika případech jsem si při sledování jeho snímků pokládal otázky typu ,,Jak něco takovýho může udělat?" nebo ,,Proč to sakra udělal/a zrovna takhle?". Samotného mě to tak trochu štve, ale je to zkrátka dáno tím, že mám v mnoha ohledech naprosto odlišný názor a pohled na svět či život jako takový, než pan režisér. Nebýt tohohle rozporu, má u mě většina jeho filmů 5 hvězdiček, takhle je to jen za 4, zejména v případě Na dno vášně. (13.05.2012)

90% - Z filmů, co jsem od Almodóvara viděl je Carne trémula jasně nejlepší. Svět, který režisér ve svých filmech vytváří je sice i zde poněkud přitažený za vlasy, ale konečně se nestává dominantou obsahu. Je pouze ideálně načechraným polštářem, který filmovému jedlíkovi usnadní a zpříjemní koncentraci na strhující děj. Již od úvodních scén je jasné, že se řemeslně bude jednat o vybroušený klenot. Obsahově začne být film unikátní v okamžiku, když se divák začne pohybovat mezi relativními pravdami všech pěti ústředních postav, a klást si mnoho otázek, jako při četbě dobré knihy. Film Na dno vášně mi přinesl parádní zážitek, v němž se mísí výborný scénář s dokonalou režií, pěknou Iglesiasovou hudbou a hereckým koncertem, z něhož vyniká zejména Javier Bardem. (17.07.2007)

Keď vás chyba včely sprevádza počas celého poobedia až do neskorej večernej hodiny, tak jediné správne rozhodnutie je pozrieť si film. Po dlhom uvažovaní a prepisovaní režisérskej túr som siahol po vášnivom filme Carne trémula. Na prvý pohľad prakticky obyčajný film z malou zápletkou. Ale tá hudba a Francesca to vytiahli veľmi vysoko (08.06.2016)

Ešte emotívnejší Almodovar, ako Všetko o mojej matke a Hovor s ňou. Takýto scenár mohol skončiť ako základ totálne gýčovej červenej knižnice, alebo ako geniálneho diela. Na dno vášne sa blíži druhej méte. Názov je absolútne výstižný, tu sa ide až na dreň emócií, vášní, smútku, hnevu a lásky. A všetky sú maximálne uveriteľné. Almodovarova réžia je nebezpečne istá, v pravých momentoch tasí prekvapivé zvraty (u nich obzvlášť platí, že v rukách amatéra by pôsobili ako nechcená paródia) a občas len tak mimochodom prekvapí vtipnou scénkou, nijako neobohacujúcou dej, ale napriek tomu silno zapamätateľnou, ako napríklad spoločná radosť z gólu. (20.02.2016)