Dvanáct rozhněvaných mužů

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)

Dech beroucí podívaná se skutečně úžasnými herci, kteří dokonale přesvědčivě ztvárňují postavy s přesně definovanými charaktery, ale proměnlivými názory a nepředvídatelnou psychikou. Lumet zkrátka natočil geniálně strhující drama, kde i scéna napodobování stařecké chůze napíná diváka k prasknutí. A nejlepší na tom je, že pointou není to, jestli obžalovaný je nebo není vinen, ale to, jestli je možné jeho vinu zpochybnit. (06.02.2007)

Ze záhadných důvodů se mi tenhle obecně známý kousek celé dekády vyhýbal, ačkoliv ho vzhledem ke stařičkému dabingu hereckých legend musela už kdysi dávno a nejspíš opakovaně vysílat Československá televize. Nejsem tedy ovlivněn nostalgií, ba co víc, už před časem jsem viděl remake z dílny Nikity Michalkova. Pokud nemáte možnost vidět srovnávané filmy v téže době, je lepší se porovnání vyhnout, spoléhat se na vzpomínky bývá ošidné. Je ale pravdou, že Michalkovova verze mi přišla nepoměrně působivější a svěžejší. V 50. letech Lumetův snímek nepochybně představoval základní stavební prvek žánru soudního dramatu. Jednalo se o film, který zaslouženě výrazně vyčníval mezi tehdejší produkcí. Dnes už ale z mého pohledu vyčpěl. Jakkoliv je možné, že se na mém negativním dojmu podílel starý dabing. Původní dabing z dob, kdy se mu věnovala mimořádná pozornost, bývá obvykle hodnocen vysoko, rozhodně výš než komercí ovlivněná současnost, ale výběr herců a jejich foglarovské podání mi přijdou nepatřičné. Drama plyne bez překvapení, herci vzorně naplňují odhadnutelné úlohy, které jim režisér přisoudil, u 10 z 12 porotců jsem odhadl pořadí, v jakém se budou měnit jejich stanoviska, a to rozhodně není dobrá vizitka. Obvykle nemívám problém s divadelním vzezřením snímku, ani s "ukecanými" filmy. Tohle je ale výjimka. Celkový dojem: 55 %. (20.10.2018)

Už dlouho jsem u filmu neseděl takhle přikovaný, zvláště u díla z roku 1957. Přitom je celý film hrozně minimalistický a vše se odehraje pouze v jedné místnosti. Ovšem velmi zručná režie pana Lumeta podpořená dvanáctičleným hereckým koncertem a inteligentním scénářem, divákovi opravdu nedá možnost nudit se. Trochu mě ten film vedl k zamyšlení, jak bych se zachoval já a bohužel musím říci, že bez přesvědčovacích schopností Henryho Fondy bych toho kluka asi taky poslal na křeslo. (19.10.2006)

Jedna místnost a v ní dvanáct bílých mužů různé výchovy i nátury a každý ze zcela jiných poměrů. Jejich dvanáct rozdílných pohledů na jedno soudní přelíčení. Nejde zde o pravdu. Pouze o to zda jsou důkazy natolik přesvědčivé, že na jejich základě je možné uznat někoho vinným a poslat ho na smrt. Perfektní dialogy, herci a gradující atmosféra. Především však scénář. Dvanáct rozhněvaných mužů není jen jeden z mnoha lepších soudních snímků; on je jedním z těch vůbec nejlepších. Celovečerní filmový debut jakých mnoho není. (04.08.2007)