Psí ostrov

30. léta 21. století. V Japonsku se přemnožili psi s nakažlivými chorobami, a všichni byli vyhnáni na ostrov s odpadky. Sem spadne letadlo s malým japonským hochem, který něco hledá. A společně se psy odhalí zlé spiknutí. Isle of dogs je animovaný film Wese Andersona. To, že jde o jeho film, poznáte opravdu snadno. Používá všechny jeho unikátní metody. Také že mi dalo pořádně zabrat vlastně pochopit, jaká byla ústřední zápletka, a proč vlastně kdo dělal to, co dělal. Dá se říct, že každý si nejspíše musí tento snímek vyložit podle sebe a hodně číst mezi řádky. Tohle byl podle mého i záměr, protože filmy Wese Andersona neexistují proto, aby dávaly smysl. Ale existují kvůli nejrůznějším bizarnostem, a těch si tady člověk užije opravdu dostatek. Psi mezi sebou mluví anglicky. Japonci mezi sebou mluví japonsky a není to nijak otitulkováno. Občas slyšíme tlumočníka, občas je celý dialog nepřeložen a tudíž mu nerozumíme (tohle rozhodně není kritika, ale naopak chvála za odvahu to lidem nepřeložit a doufat, že to pochopí). A jak má Anderson ve zvyku, odskakuje v nečekaných chvílích do různých odboček, které nijak nesouvisí s dějem (např. několikaminutová scéna přípravy otráveného sushi). Psy mluví slavní herci a mluví je většinou zcela vážně, což vytváří zábavný kontrast. Dialogy jsou proto opravdu radost poslouchat. Tento film poskytuje stylovou animaci, skrytý humor, netradiční děj, japonskou kulturu a psy a rozhodně není vhodný pro děti. Ne že by v něm bylo něco nevhodného, ale nebudou mu vůbec rozumět a pravděpodobně se budou nudit. Hlavně je film velice ponurý a jeden musí opravdu číst mezi řádky, aby film vůbec pobral. Za me jeden z nejlepších novodobých animáků. - "We’ll find him. Wherever he is, if he’s alive, we’ll find your dog." (25.08.2019)

Miešať sociálno-kritické téma a ručnú stop motion animáciu nemuselo dopadnúť zle. Lenže to by musel Wes Anderson operovať s lepším scenárom, ktorý je v tomto prípade plný iba náznakov a akejsi modernistickej agitky. Chce to zasiahnuť, ale netrafí sa. Aspoň, že tu máme skvelú technickú stránku a úžasnú hudbu Alexandre Desplata. (26.10.2018)

Perfektní animák. Wes Anderson je režisér, na jehož filmy je vždycky radost se dívat. Miluji styl jeho vyprávění, práci s herci, smysl pro detail, svérázný humor, propojení, a hlavně nenapodobitelný autorský rukopis. Psí ostrov je výtečný. Opět se jedná o nesmírně originální dílko. Navíc půvabně zasazené do dálného Japonska. Není to až takový ohňostroj jako Grandhotel Budapešť či Až vyjde měsíc, ale pořád se jedná o mimořádně dobrý film, který skvěle baví i nenuceně dojímá. Animace je krásná, stejně jako nápaditá hudba Alexandra Desplata. Můj zážitek trochu snižovaly české titulky, jež byly až příliš dole a hlavně byly malé, takže se těším na verzi s dabingem. Ani tempo tentokrát není až tak závratné, jak jsme u Andersona zvyklí a chvílemi se film začíná vléct. Přesto je Psí ostrov pořád nádherným příběhem, který si bez výjimky užijí všechny generace; děti nejspíš méně. Podle mě jeden z nejlepších animáků poslední doby a doufám v nominaci na Oscara. U mě zatím 75%. (17.05.2018)

KINO Světozor, festival AniFilm v Třeboni/// Dabing 9/10 Děj 9/10 Hudba 9/10 Animace 10/10/// PLUS: ten dabing si zamilujete, příběh, zpracování i dialogy jsou perfektní, postavy jsou parádně vytvořené, od charakteru, přes animaci, zároveň příběh je poměrně nepředvídatelný, hudební a zvuková složka už tak skvěle doplňuje celý film MÍNUS: originalita a směsice žánrů by mohla některé diváky odradit, japonština nebyla otitulkovaná/// Shrnutí: v sále druhé patro, balkón, čtvrtá řada na stojáka, přesto filmový zážitek, který si rád zopakuji, protože film nabízí tolik motivů a myšlenek, že je napoprvé nelze všechny vstřebat. Takhle podle mě má vypadat současný animovaný film./// Celkem 92%/// (06.05.2018)

Jakkoliv mně výtvarně Psí ostrov ani v nejmenším nevyhovoval – nelíbil se mi ani mě nedráždil ani netrýznil, prostě jen mělce stékal po obrazovce (a myslím, že by i na plátně stékal stejně ledabyle) a nechával mě chladným – a podobné alegorie mi byly vždy cizí (včetně Zvířecí farmy, dlužno dodat), ocenil jsem vedle silného příběhu jeho angažovaný zápal – a také jeho originální filosofii jazyka. Napětí mezi rozuměním a nerozuměním, mezi jasnou – organickou a rajskou – mluvou psů a temnými střety dialektů lidských sdělení, konfliktních frází a hněvivých žargonů. Zatímco kousající pes mluvil řečí Adamovou, dvojnožci jen skřípali zuby, i když se vyznávali z lásky. (14.03.2020)