Obchod za rohem

Roh za Obchodom je dalsia poloprazdna nacackana hollywoodska nadhera opat s Jamesom Stewartom /The Philadelphia Story, Mr. Smith Goes to Washington/ - tentokrat sa film odohrava vo filmovej Budapesti. Moj prvy Ernst Lubitsch ma teda touto konzervackou nijako nepresvedcil. Stewart bol snad najuniverzalnejsi herec na svete, ale chcelo to aj nejaku dejovu liniu a nielen tarat piate cez deviate. Jo, jo - James Stewart cosi zahral, dej to sice nemalo a som len laik -nedoukl, takze vonkoncom nerozumiem, jak reziser mohol razit suverennu rutinu bez toho, aby sa dostal do zasadneho sporu s prioducentmi. Od od prirodzenia som vsak tolerantny, takze horko - tazko s odretymi usami 70 %. Ale ani o percento viac! (07.03.2015)

Starosvětsky taktní a citlivé, jemný vtip s grácií probleskuje a probublává vším, až i těm nejvážnějším momentům v křehkých lidských životech dodává ta decentní vytříbenost formy na snesitelnosti a naději i tam, kde jako by žádná nebyla. *** Tenhle počin by spadal scénářem i provedením někam mezi naše nejkvalitnější "filmy pro pamětníky", mezi ty komediálně nepřetažené, ale svěží, kde se humor rodí z jemné laskavosti, a třeba na místě Piroviče jsem stejně polovinu času viděla Vlastu Buriana, jen by ho musel hrát ve své nejjemnější poloze. Až si říkám, jestli tohle nebyl jeden z filmů a režisérů, jejichž vliv byl znát i v naší tehdejší kinematografii? Jen to Maďarsko jsem v tom filmu nikde necítila, a to až tak, že když se postavy v angličtině a s anglickým přízvukem oslovovaly "Mistr Kralik", "Mistr Matuček", "Klara Novakova" či "Mistr Pirovič", pořád jsem si musela připomínat, že se to neodehrává v žádné imigrantské newyorské čtvrti... buď se z toho měla stát výzva a charakteristická maďarská etnicita a temperament tu měly ze všeho doopravdy čišet, nebo se na to nemělo vůbec hrát, takhle to trochu vytrhávalo a rušilo. *~ (24.08.2020)

Můj první film z 40. let je velice příjemné překvapení. Pohodová romantická komedie, u které nelze nezmínit Lásku přes internet. Máme tu několik lidí z malého obchůdku a dva z nich, kteří se nemůžou v reálu snést si píší zamilované dopisy. U hlavní dvojice to jiskří a jistotu jak to skončí nemáme až do konce, a ani zbytek postav není jen do počtu a prožívají své drobné příběhy, některé na dobu vzniku docela dramatické (nevěra). Realitu Budapeště bych neřešil. Většina filmu se odehrává v obchodě a blízkém okolí a české filmy pro pamětníky vypadaly v té době zhruba podobně. Jen ty jména (Králík, Klára Nováková, Matušek) jsou na Maďarsko docela úsměvná. (27.06.2016)

Pro mě romantická komedie, která až příliš naplňuje žánrový vzorec. Hašteřivý vztah dívky a mladého muže se změní v hlubokou lásku za dozoru rázovitých figurek a legračních postaviček. Nečekaně se tu sice objevuje lehký sociální podtón v obavě před přísným šéfem a ztrátou místa, ale jinak tenhle film, i když je roztomilý, nenabízí nic navíc. Možná proto, že o hašteření mezi hlavní dvojicí se víc mluví, než že by se v reálu ukázalo. Škoda, slovní přestřelky ve stylu souboje pohlaví můžou být nejsilnější zbraní romantických komedií. Navíc tady je nepřátelský vztah zdůvodněný až ke konci filmu a i to dost slabě.____ V Lásce přes internet je příčina napětí mezi hlavním párem dobře pochopitelná všem už od začátku. _____ Není to ale rozhodně špatný snímek, má atmosférů starých časů, kdy se i prodavačky chovaly jako dámy a prodavači jako gentlemani. A James Stewart zklamat nemůže. (21.09.2012)

Glosuji si o rok starším záznamem Milady Součkové: "Druhý den ráno byla slečna veselá a pán trochu zaražený, snad to mělo být obráceně, jsou však takové případy. Ti dva byli jako to ptactvo nebeské, zpívající i do šedivé a nevlídné oblohy. co jim bylo do uspořádání světa, Evropy, co jim záleželo na osudu jejich národa. Zpívali jeho neumírající píseň a rděli se přitom jako vrbové proutí. Co by byl svět bez nich? Požehnání všem milencům, byť vypadala tvář pána sebesměšněji, s vystouplým nosem a zapadlou bradou, byť vypadal slečnin klobouk komicky." (15.02.2013)