Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (490)
(1001) Co si tak vzpomínám, tak to nejspíš bude nejlepší film o lidských právech v Americe, jaký jsem kdy viděla. Je chytrý, citlivý, vyrovnaný, hraje si s formou a žánrovými pravidly a hlavně, hlavně: nenechává se ovládat emocemi jako jiné filmy (a tvůrci) ze stejné kategorie (12 let v řetězech, Zrození národa 2016). Spike Lee zůstává klidný a pečlivý, ujede to pouze v doušce o současnosti, která je hodně nasáklá zeitgeistem a racionální tvůrčí filtr jde stranou. Herci jsou přesní, přirození a uvěřitelní, jsem prostě strašně ráda, že jsem našla film, který se tak drží při zemi a zároveň (a hlavně díky proto, měla bych říct) je maximálně působivý. Soundtrack Terence Blancharda představuje absolutní blaho pro moje uši. ()
Univerzální přístupnost BlacKkKlansman vychází z celkového zacílení filmu, který na rozdíl od Leeho předchozích snímků, nekáže jen k jedné divácké skupině. Ačkoli by to mohly název a částečně i propagace filmu naznačovat, BlacKkKlansman nestaví na opozici ras, nýbrž na opozici postojů, ideologií a východisek. Konkrétně proti sobě staví na jedné straně rasismus, xenofobii a nenávist a na druhé právo, sounáležitost a sebeuvědomění. - více v recenzi pro ČRo ()
Za mě teda dost unylá podívaná. Přišlo mi to příliš jednoduché a jelikož postavy z Ku Klux Klanu byly vylíčeny, jako karikatury, tak to nebylo ani napínavé. Prostě jste věděli, že jim nic nemůže vyjít a působily jen komicky. Tím více se do toho nehodily agitační části s Harry Belafontem, nebo jakási anti Trump koláž na konci. Film s poselstvím by neměl působit trapně, nebo příliš chtěně. Spike to dříve uměl, ale tohle silně neukočíroval. Průměr. ()
Skvěle vybalancovaný poměr závažnosti tématu a lehce úsměvné jízlivosti, ve filmu, který pomrkává po legendách blaxploitation a i přes divokou stopáž nenudí - výtečně ho totiž táhne Washington s Driverem. Bylo by to za hřejivější 3+, ale závěrečný statement zamrazí a dává jasně najevo, že Spike Lee je pořád na svém místě. 80% ()
Bylo to udělaný cyhtře, nepopírám, že jsem se i bavil, Postavy skvělý. PWH začínám pomalu věřit, že je retard. Z černošských hereců mě nejvíc zaujala ta mladá aktivistka, neměla tak velkou roli i když její postava byla pro děj hodně podstatná, hrála to dobře. JDW zkusím ještě v nějakým filmu odchytit, abych si udělal jasný názor, ale hrozně rád jsem viděl Adama Drivera už ve Star Wars mě hrozně bavil a tady byl opět výrazný a naprosto přesný. Jinak všechny ty White power a Black power mě serou stejně jako Spika, ale tím koncem ujel, ne, že by Trump nebyl křupan, ale ten konec mě přišel jako kdyby si Spike myslel, že všichni diváci tohoto filmu jsou kreteni a že se prostě neudržel a zvolil formu zcela mimo scénář a příběh, jen aby jsem znal jeho politický názor. ()
Galerie (57)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (26)
- Topher Grace si chtěl odpočinout od natáčení filmu BlacKkKlansman a zkrácení Hobití trilogie (Neočekávaná cesta – 2012, Šmakova dračí poušť – 2013, Bitva pěti armád – 2014) na pouhé dvě hodiny mu přišlo jako dobrý nápad. Hobita se již rozhodlo zkrátit hodně fanoušků, nicméně upravená verze od Tophera, která má opravdu jen pouhé dvě hodiny, je pro mnoho lidí, kteří měli to štěstí ji vidět, ta nejpovedenější. Sám herec říká, že to ani nepovažoval za žádnou dřinu, naopak mu to přišlo velice uklidňující. (CrypzzXD)
- Události z filmu se ve skutečnosti odehrávaly o sedm let později, v letech 1978 a 1979. Posunutím děje mohly být zachyceny další dobové události, např. kampaň na znovuzvolení Richarda Nixona americkým prezidentem, které bylo údajně podporované právě Ku-klux-klanem. (tom.nosek)
- Podľa strihača Barryho Alexandra Browna neexistovali pre film žiadne zmazané scény, čo je vo filmovom priemysle rarita. (zajo91)
Reklama