Vzorný kinematograf Haška Jaroslava

Výborné zpracování čtyř povídek Jaroslava Haška pod taktovkou Oldřicha Lipského, vtipně doplněné komentářem Jana Wericha. Hodnocení jednotlivých povídek: Vzorná škola mocnářství ***** (Pucholt byl skvělý už ve svých dvanácti letech!), Vzorné rodinné štěstí *****, Otec chudých ****, Vzorná láska lepších lidí ****. (30.11.2011)

Čtyři povídky podle Jaroslava Haška, spojené rámcem komentáře majitele pouťového kinematografu (vidíme jen jeho siluetu v šeru promítacího stanu, ale namluvil ho Jan Werich). Ještě to není úplná senzace, ale rozhodně zajímavý film, který už předznamenal, co bude Oldřich Lipský točit. Už je tady secesní Praha, skoro všichni jeho klíčoví herci, viráž a daleko větší nadsázka, než bylo do té doby zvykem. Hlavně v druhé povídce "Vzorné rodinné štěstí" o těch nejbláznivějších pokusech, jak dostat zatoulaného křečka z útrob gauče. :-) Hezká stará komedie, která mi připomíná francouzské filmy té doby, třeba Ztracené vzpomínky. 80% (19.04.2006)

"...a usnul zdravým spánkem člověka, který má přeraženy obě nohy." Skvěle ztřeštěné Haškovy povídky, z nichž nejvíce se mi líbila ta, ve které Jaroslav Marvan a jeho nastávající zeť Jiří Sovák spolu se zbytkem rodiny a sousedy vyháněli křečka z gauče pomocí fretek, morčat a ježků. Ovšem i ostatní příběhy měly leccos do sebe a velmi milý byl také spojovací materiál a samozřejmě naprosto přesně namluvený komentář Jana Wericha. (23.10.2013)

Kdybych šel v padesátých letech do kina, nejspíš bych vykřikoval: "Nikdy jsem v českém filmu neviděl tolik hravosti, tolik rozpustilosti, tolik radosti z tvorby, tak málo bržděnou vlastní sřelenost, tak sympatické uličnictví, tak rozjásanou drzost." Dnes už máme takových filmů více a já jsem tomu jen rád. Kdepak... koho by v 30. a 403 letech napadlo natočit film o klukovi, co se kvůli písemce zamkne na záchodě nebo jak dostat křečka z kanape? "Pryč s prvorepublikovou maskovanou upjatostí! Ať žije svobodná fantazie!" křičím hloupě v těch nesvoboných padesátých letech. A kdybych tušil, s čím Lipský teprve přijde... (13.01.2009)

Film režiséra Miroslava Hubáčka „Haškovy povídky ze starého mocnářství", natočený v r. 1952, volně spojoval čtyři Haškovy humoresky. Aby využil co nejvíce Haškova textu, aby konfrontoval jednání hrdinů v povídkách s jejich jednáním ve skutečnosti vymyslil režisér filmu „Vzorný kinematograf Haška Jaroslava" Oldřich Lipský se spoluautorem scénáře J. A. Novotným pro další haškovský film hraný rámec: v jarmareční boudě promítá Jaroslav Hašek hlavním osobám svých příběhů čtyři filmy, které náležitým způsobem komentuje Právě do tohoto komentáře je zahrnuto to vše z Haškova osobitého humoru, co se nedá vyjádřit ani obrazem, ani v dialogu jednajících postav. Hraný rámec - promítání filmů v jarmareční boudě - vtáhne diváka plně do ovzduší doby na počátku našeho století a navíc umožnilo autorům použít řady působivých formálních záběrů: zrychleného chodu kamery, trhaného pohybu, triků atd. Po fotografické stránce je film zajímavý tím, že jeho Vladimír Novotný použil pro podtržení dobového koloritu jednotlivých Haškových povídek, pro odlišení rámcového příběhu, jakož i pro zdůraznění změny filmového času různobarevného tónování (viráže) obrazu. — Film „Vzorný kinematograf Haška Jaroslava " je druhou samostatnou režijní prací Oldřicha Lipského. Před úspěšnou veselohrou „Cirkus bude" pracoval Lipský jako asistent režie na filmu „Racek má zpoždění", s J. Strejčkem spolupracoval na filmu „Slepice a kostelník" a s režisérem Miroslavem Hubáčkem na filmu „Haškovy povídky". Filmový přehled 20/1956 (03.02.2010)