Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Luboš FišerHrají:
Michal Dočolomanský, Rudolf Hrušínský, Miloš Kopecký, Václav Lohniský, Ladislav Pešek, Naďa Konvalinková, Květa Fialová, Martin Růžek, Olga Schoberová (více)Obsahy(1)
Po čtrnácti letech se sešli režisér Oldřich Lipský a scenárista Jiří Brdečka – tvůrci slavného Limonádového Joea – opět k realizaci další výtečné parodie, tentokrát na rodokapsové příběhy neohrožených hrdinů. V komedii Adéla ještě nevečeřela je tímto hrdinou slavný detektiv Nick Carter, kterého do Prahy pozval policejní komisař Ledvina, aby mu pomohl vyřešit záhadný zločin – zmizení psa hraběnky Thunové. Carter brzy zjistí, že jeho protivníkem je jeho věčný rival, ďábelský botanik, zločinec mezinárodní pověsti hrabě von Kratzmar. Musí se samozřejmě vyrovnat s řadou nebezpečných a důmyslných léček, překonávat „nepřekonatelné“, což slavnému hrdinovi, který je nepřemožitelný, neprůstřelný, nebojácný a neohrožený, nedělá žádné zvláštní potíže. Nevadí mu ani nové, neznámé prostředí, protože jeho společníkem a průvodcem je bodrý komisař Ledvina, který ho neopomene protáhnout pražskými hospůdkami… V komedii, která získala řadu ocenění u nás i v zahraničí, se zaskvěla dlouhá řada výborných herců. V roli velkého detektiva to byl neodolatelný Michal Dočolomanský, jeho českého kolegu hrál Rudolf Hrušínský, role zlosyna byla nezapomenutelnou kreací Miloše Kopeckého. Kostýmy jsou dílem Theodora Pištěka a na animované části filmu se podílel Jan Švankmajer. K úspěchu filmu přispěla i výborná kamera Jaroslava Kučery, který skvěle zachytil půvaby a atmosféru secesní Prahy. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (593)
K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... ()
"Vždy ve střehu." Nick Carter by měl znovu vyrazit do Prahy - samozřejmě do tý ve Vídni. Tentokrát se sice neztratila žádná doga, ale někdo nám vysává státní rozpočet. Vsadím klidně dar přítele Rentgena, že kdyby měl Carter k dispozici komisaře Ledvinu, všechny pražský výčepy, babočku minerála, létající bicykl a kdyby se vyvaroval nadměrný konzumace pampeliškového vína, tak by nepřizpůsobiví občané brzy museli do práce a politici do pruhovanýho. Nicku, vrať se, Evropu rozkládají olomoucký syrečky a má bránice tě potřebuje. ()
"Jakže? Autor kolosálního díla Květena kraje jindřichohradeckého se zvláštním přihlédnutím ke Kardašově Řečici?" "Hřích nezralého mládí, pane kolego..." Ve srovnání s Limonádovým Joem a Tajemstvím hradu v Karpatech génia parodie Brdečky (jehož genialita se naštěstí přelévala i na Lipského) je Adéla přece jen trochu míň geniální, ale stejně v úplně jiných sférách než než jiné Lipského (nebo Vorlíčkovy) komedie. Boj nedostižného Nicka Dočolomanského Cartera s démonem zločinu Kráčmerou Zahradníkem Kopeckým Kratzmarem v pražské bublanině stařičkého mocnářství nemůže v krtických chvílích na miskách vah Dobra a Zla usměrnit na správnou stranu nikdo, kdo se nejmenuje komisař "vona sežrala i toho čokla" Hrušínský Ledvina, v čemuž tomuto nezabrání ani zloduchův noshled "potom ji prodám do jihoamerického nevěstince" Lohniský. ()
Dlouho mi trvalo, než jsem se k této klasice dostal, protože jsem měl z různých útržků zafixováno, že se mi to nebude líbit. Opak byl pravdou. Je to jedna z mála parodií, která se mi fakt líbila. Famózní je opět Rudolf Hrušínský jako věčně nenažraný Ledvina. Stejně tak Miloš Kopecký. Zajímala by mě jedna technická věc. Proč předabovali Petra Bruknera? Jeho hlas by se do parodie báječně hodil! ()
Krásně jeblá komedie! Dnes jsem se s ní setkala po velmi dlouhé době - naposledy jsem peripetie nejlepšího detektiva Spojených států Nicka Cartera viděla kdysi v dávném dětství. Jak jen trpěla má spolužačka Adéla, kdykoliv byl film reprízován - pak nemohla rozbalit svačinu, aby jí někdo (obvykle já) s úsměškem nepočastoval větou: "Papej, Adélko, papej! Už dlouho jsi nic nehamala. Ještě že ten hafík měl skoro metrák." Připomněla jsem si dávno zapomenuté hlášky, zasmála se, pobavila a dalších 15-20 let si od sebe zase můžeme dát s Adélkou pauzu. 79% ()
Galerie (34)
Zajímavosti (48)
- Ve scéně, kdy se Albín Boček (Ladislav Pešek) loučí v bráně s baronem Rupertem von Kratzmarem (Miloš Kopecký) poté, co předstírá záchvat migrény, je vidět kabel protažený rukávem saka vedoucí k lampě, kterou Albín Boček drží v ruce. (gug)
- Film se natáčel v Praze a na Konopišti. (M.B)
- Známá fotografie pořízená během natáčení, na které si Rudolf Hrušínský (Ledvina) přihýbá z půllitru, se zalíbila řediteli jednoho pivovaru natolik, že se herce zeptal, zda by ji nemohl zařadit do podnikového kalendáře. „Klidně tu fotku použijte, ale pošlete mi za to nějaké to pivo k Vánocům,“ řekl prý Hrušínský. Před vánocemi zastavila u Hrušínských Avia plná piva, které bylo všechno vyloženo. Podle slov Hrušínského to byl nejlepší honorář, který kdy dostal. (pursulus)
Reklama