Superman 3

Richard Lester spáchal na postavě Supermana stejný zločin jako Joel Schumacher na Batmanovi. Natočil jej tak, že daroval trumf všem možným kritikům, kteří považují komiks za brakový druhořadý žánr. Superman 3 je tak moc špatný, že už to snad ani víc nejde. Chvílemi jsem si říkal, že někdo ze Foxů se chtěl krutě za něco pomstít Christopheru Reevovi a to tak, že mu stálo za to vynaložit nemalý peníz, aby mo viděl máchat se v tom největším filmovém bahně. Příběh je dětinský jako z pera sedmiletého dítěte, které si napsalo scénář pro své firgurky, režie ubohá a když už by si mohl Superman získat diváky akcí, např. při hašení chemičky, tak se tam kryptoňan klidně prochází a kdekým debatuje, no prostě prohra na plné čáře. (03.09.2012)

Myslím si, že před tím, než se autoři v 80. letech pustili do třetího pokračování příběhů slavného superhrdiny, měli se zamyslet nad tím, co tvoří Supermana Supermanem a co je vlastně základ komiksu s tímto slavným hrdinou. Kdyby se podívali na starší díly Supermana, určitě by neviděli žádnou prazvláštní nepovedenou komedii s hloupou loutkou v červeném plášti v hlavní roli ani rádoby vtipným černochem, jehož part by lépe zahrál kdejaký amatérský herec. Natočili film, který se naží neustále rozesmívat diváka těmi nejnešťastnějšími způsoby, lauero - hardyovskými vtipy, které se prosadily snad jen v 30. letech nebo v Tom a Jerryovi. Richard Pryor jde po ulici, narazí do sloupu, prostor pro smích, mim uklouzne na kuličkách, prostor pro smích, a takto bych mohl pokračovat do aleluja. Scénář je velmi slabý, špatný a hloupý, Chris už si nás jako Superman nezíská a spíš mu přejeme ve chvílích, kdy se svým druhým já vše ničí, neboť mu tato role padne daleko lépe. Triky už také nepůsobí tak kouzelně, i když pár dobrých nápadů (hra na sestrřelení Supermana) film má. Bohužel, Supermana rychleji než nejkoncentrovanější kryptonit položil na lopatky stupidní scénář i špatné výkony jeho hereckých kolegů a nebýt toho, že mám pro něj slabost, nebylo by to více než za 2* (04.01.2008)

Druhý spôsob ako spraviť supermana zaujímavým je urobiť z toho riadne psycho. Pri úvodnej scéne som sa rehotal ako blázon, potom vyskočí na scénu vyhúkaný počítačový génius gus (to sa rýmuje!) a syntetický kryptonit ktorý spôsobí že superman dostane schizofréniu, robí šarapatu a bije sa sám so sebou. Nakoniec ešte vzbúrený superpočítač so svetovládnymi chúťkami a cyborgická žena. No nekúp to! Je to sprostosť ale ostatné diely dokazujú že vážne poňatý superman bude pravdebodobne nudná blbosť tak prečo si trochu nezavystrájať? (01.07.2010)

Dobře uznávám, že odpad! dávám z povinnosti, protože filmařsky je toto strašná ptákovina. Vyjmenovávat důvody nemá opravdu smysl. Ale z celé osmdesátkové vlny má tahle trojka asi největší naději na můj rewatch. V přítomnosti intoxikovaných přátel. Má dokonce výborné předpoklady zařadit se po bok přivilegovaných Bratrů z donucení a hlavně Černého přízraku, filmů jež se staly pravidelným itinerářem v rámci našich nepravidelných movienights sessions. 10 % (24.06.2013)

Zvrhlost, ve které campy humor definitivně vítězí. Že něco není v pořádku zvětříme hned na začátku filmu. Jestliže první díl otvíral epický zánik Kryptonu a druhý napínavý boj Supermana s teroristy o atomovou bombu na Eiffelovce, trojka začíná infantilní bláznivou groteskou vrcholící tím, že Superman zachrání řidiče topícího se v kabině svého auta (do kterého nějakým podivným způsobem vtéká voda ze sraženého hydrantu pod ním). Kamenem úrazu je slabý scénář, který sice operuje s několika zajímavými motivy (nadšení i obavy z komputerizace, schizofrenický Superman), ale postrádá silný příběh plný emotivních momentů, jakým disponovaly oba předchozí díly. Místo toho je pojednán jako trapná taškařice, opírající se o one man show Richarda Pryora, který se ne náhodou dělí s Christopherem Reevem o místo na filmovém plakátě – stráví totiž na plátně zhruba stejně tolik času. Nedotaženost scénáře lze krásně ilustrovat na Clarkově/Supermanově romanci s Lanou Lang. Ačkoliv nápad nechat nový (super)hrdinův milostný objekt zahořet (narozdíl od Lois) pro Clarka a ne pro Supermana je osvěžující, vyvrcholení romantické linie se s předchozími díly, kde Superman kvůli Lois vrátil čas či se zbavil svých superschopností nedá srovnávat. Ještě hůře je na tom postava ústředního padoucha, který je pouze převlečeným Lexem Luthorem (další aristokraticky povýšený, ale ani zdaleka ne tak vtipný a charizmatický megaloman s komickým poskokem a bimbem), nemluvě o tom, že Robert Vaughn nesahá Gene Hackmanovi ani po kotníky. Vrátím-li se k filmu, pořádné obrátky nabere až ve druhé polovině, kdy se Superman pod vlivem syntetického kryptonitu stane „zlým“, vyvede pár zlomyslných skopičin, následně se efektně porve sám se sebou na vrakovišti a zlikviduje padoušský tým. Škoda jen, že je finále u superpočítače komiksově hloupoučké a naivní jako Kačenka Langerová z VyVolených. Kdo tenhle scénář poslal do výroby... (14.02.2006)