Režie:
Richard LesterScénář:
George MacDonald FraserKamera:
Bernard LuticHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Michael York, Oliver Reed, Frank Finlay, C. Thomas Howell, Kim Cattrall, Geraldine Chaplin, Christopher Lee, Philippe Noiret, Richard Chamberlain (více)Obsahy(1)
Rok 1649 přinesl monarchii celé Evropy velké obtíže. V Anglii svrhly jednotky Olivera Cromwella krále Karla I., ve Francii nastoupil na trůn mladičký Ludvík XIV. Zemi však vládla jeho matka, královna Anna, a její milenec, nenasytný kardinál Mazarin. Společně dali uvěznit vévodu du Beaufort, vůdce lidové Frondy, a Francie se rozštěpila na znesvářené strany. Rodiny se rozpadly a přátelé se střetávali jako protivníci. Bývalí stateční mušketýři Athos, Porthos, Aramis a D´Artagnan už dávno nejsou spolu. Aramis je kněz a královnin zpovědník, Athos žije na svém panství s adoptovaným synem Raoulem, Porthos se výhodně oženil a je z něj bohatý muž, kterému ke štěstí chybí už jen šlechtický titul. a D´Artagnan je stále mušketýrem a velmi touží po povýšení na kapitána. Mazarin si nechá zavolat D´Artagnana a chce, aby pro něj společně se svými přáteli pracoval. Porthos souhlasí, ale Athos a Aramis nabídku odmítnou. Do Francie se vypraví dcera popravené Mylady de Winterové, Justina, aby našla čtyři muže odpovědné za smrt matky. Vyhledá kata, který vedl popravu její matky, a od něj se dozví jméno jednoho z nich, hraběte de la Fere. Katovi pak bez slitování setne hlavu a slibuje pomstu za smrt matky. Náhodou se seznámí s Raoulem, kterému svůj úmysl prozradí – netuší, že mluví s Athosovým synem. Ten pak otci a jeho přátelům její plán prozradí. Du Beaufort uprchne z vězení a D´Artagnan s Porthosem dostanou za úkol ho najít. Na cestě se setkají s Athosem a Aramisem, kteří du Beaufortovi pomohli uprchnout. Dojde k potyčce mezi Aramisem a D´Artagnanem, po které Aramis uraženě odjíždí a du Beaufort je volný. Mazarin je naštvaný a D´Artagnana s Porthosem propustí. Mezitím za Mazarinem přijede Justina de Winterová, aby mu prozradila Cromwellův plán: král Karel I. má být popraven. To se nelíbí jeho sestře, královně Anně, a tak povolá D´Artagnana, Athose, Porthose a Raula, aby krále zachránili... (TV Prima)
(více)Recenze (47)
Poslední dobrodružství slavných mušketýrů, kteří dokazují, že heslo jeden za všechny, všichni za jednoho platí i po dvaceti letech. Avšak nějak mě to nezaujalo, tématicky příběh navazuje na příběhy tří mušketýrů, vystupují tam i stejné postavy, akorát Milady je mrtvá, takže ve filmu vystupuje její dcera. Příběh se točí vesměs a celý okolo toho samého jako první díly (láska, přátelství, kordy), ale není to už ono, první verze byla zkrátka lepší než tato. Zdálo se mi to příliš moderní, místy i tak trochu vyumělkované a bez toho pravého francouzského humoru, na který jsme byli zvyklí..Jednoznačně nejlepší byli ty první dvě verze nějak po sobě s 61' s Gerardem Barrayem v hlavní roli, od režiséra Borderieho, a jako nejslabší se mě zatím zdála verze s 93' v hlavní roli s Charlie Sheenem. Věc názoru... ()
Hodně slabá, zmatečná, vyumělkovaná a možná až trapná snaha obnovit zašlou slávu mušketýrů. V příběhu, který moc extra velký smysl nedává, se setkáváme opět se všemi čtyřmi mušketýry, kteří však už ne vždy drží spolu, s dcerou mrtvé Milady (Kim Cattrall mně k ní vůbec neseděla, byla snad až moc krásná a moc vtipná) i s dalšími hrdiny předchozích dvou dílů. Filmu chybí švih, kouzlo starých šermířských filmů a také veškerá akční choreografie je spíše trapná. Film hodný ke shlédnutí a rychlému zapomenutí. ()
Vyčichlost nových příhod mušketýrů, kteří byli čtyři a teď už je vlastně jen jeden, protože mimo d´Artagnana se hrdinové už vzdálili mušketýrskému životu, nemůže mít na svědomí jen těch dvacet let. To spíš slabý scénář a vyprchavší kouzlo dávného dobrudružství, které už nemůže být stejné jako tenkrát. Snaha zašmodrchat zápletku změnou pohlaví miladina potomka vychází přes nesporný půvab a kouzlo Kim Catrall naprázdno, záhadně obživnuvší Rochefort se nám z prohnaného mizery změnil v ufňukaného chudáka, nad Noiretem, jenž se svým upřímným kokršpanělím očím pokouší dodat intrikánský lesk, člověk kroutí hlavou, a scéna s anglickým králem dělá dojem nepovedené komedie namísto dramatu. Pár okamžiků, z nichž na nás dýchne vůně toho, co bývalo (jako první scéna s Aramisem), nezaplaší smutek nad tím, že léta běží a lepší už to nebude. ()
Mne sa aj pokračovanie vynikajúcich troch mušketierov páčilo. Sú už síce o niečo starší a tučnejší, ale to na dobrodružnosti ich putovaní nič nezmenilo. Spočiatku síce stoja na rôznych stranách barikády, ale spoločný nepriateľ a záchrana kráľa z rúk zradného kardinála spoja silnú štvorku opäť dokopy. Keď sa k tomu pridruží snaha získať postavenie, majetok, zažiť dobrodružstvo alebo postup v cirkevnej hierarchii, hrdinov veru nič len tak nezastaví. Príbeh po neúspechu s polapením nepriateľa kráľovského dvora zavedie hrdinov do Anglicka, kde si takmer chlipnú vína zmiešaného s krvou z hlavy urodzenej; potom putujú zase späť a túžba po dobrom portskom (až výbušne dobrom) im zachráni život, na lodi prepravujúcej ich späť do Francie, o ktorý ich chce neustále pripraviť krásna blondínka, aby tak dokonala pomstu za zabitie vlastnej matky. Zradný kardinál unesie mladého kráľa, mušketieri však využijú prítomnosť Cyrana z Bergeracu, práve sa chystajúceho letieť na Mesiac a s pomocou jeho cestovného prostriedku sa dostanú na hrubostenný, dobre pevnený a vodnou priekopou opevnený hrad. Na príbehu som sa zabavil a potešil, aj keď úplne dokonalý návrat ku koreňom sa pánovi Lesterovi nepodaril. ()
Kdo ví, jak by film dopadl, kdyby nezemřel při natáčení Planchet. Film se snaží být příliš komediální. Chybí v něm to, co bylo v původních dvou filmech. Ač se sejdou opět všichni čtyří mušketýří, tak scénaristé v něčem dost odbočili podle předlohy. Ale děkuju za tento film. Přec tam zůstalo kus duše pana Dumase. Dodnes vzpomínám na scény, kdy se stará čtyřka rozkmotří na dva tábory a zase se sejdou. Mazarin je perfektní. I když ze syna mylady udělali dceru, i když sympatickou a do filmu se hodící, tak film má pořát své kouzlo. Ale plný počet hvězdiček, bohužel nemůžu dát, i když bych si to moc moc přál. Doufal jsem, že Lester zpracuje ještě poslední knihy o panu DArtagnanu a to, jak to bylo dál se synem Athose, jak to bylo o muži v masce ..., chtěl jsem opět vidět Yorka, mojeho nejmilejšího Athose v podání Reeda... Snad pro "méně povedené " pokračování, snad pro odbočku ve scénáři, už pokračovíní nebylo a ani nebude. Možná je to dobře. Kdo ví. ()
Galerie (26)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (2)
- Během natáčení zemřel herec Roy Kinnear po pádu z koně. (HappySmile)
Reklama