Pro hrst dolarů

Když už přijde na remaky Kurosawových filmů, považuji Pro hrst dolarů za nejzdařilejší. Hlavně proto, že se odehrává v podobně temné a cynické rovině jako jeho předloha. Svět Leoneho působí obdobně bezvýchodně a krutě jako ten v Yojimbo. Film Sedm statečných byl na můj vkus až příliš optimistický. A ačkoliv je Yojimbo prostě lepší, je i tento jeho remake velice podařený. Těží maximum zejména ze soubojových scén. Hned rozhovor v úvodu, kdy Eastwood požaduje po vyděšených kovbojích, aby se omluvili jeho mule, má nádech kultovnosti. A souboje samotné, ty jsou zkrátka fenomenální. Typické záběrové studie mimik různě neurotických padouchů, jejich šílené studené oči zářící z podkladů špinavých tváří, jsou již zde vypilovány k dokonalosti. Společně s kongeniálním hudebním doprovodem Morriconeho, vypovídají o absolutní bezbřehosti zla v myslích těchto psanců, z jejichž chladnokrevnosti až zamrazí.. (19.12.2005)

Když hrajete na dvě strany, je nezbytné stát na hraně. Menší bratříček Tenkrát na Západě a Hodný, zlý a ošklivý se Kurosawově předloze přinejmenším vyrovná. Mifune je sice o něco charismatičtější než Clint, ovšem druhé straně přináší body těžké váhy Leone/Morricone a více mazácký závěr. Znáte sebevědomější pistolnickou hlášku než: „Připrav tři rakve.“?. To trumfne snad jen Harmonika a jeho: „You brought two too many.“ (29.08.2008)

Nepřiznaný remake Kurosawovy TĚLESNÉ STRÁŽE (Kurasawa taky na Leonem vysoudil 15 procent tržeb a vydělal tak na remaku víc než na originálu, načež Leonemu napsal: "Je to skvělý film, ale můj film"), první spaghetti western, kterému se dostalo široké mezinárodní distribuce a otvírací díl Leoneho dolarové trilogie (dále PRO PÁR DOLARů NAVÍC a HODNÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ), který udělal z Eastwooda (populárního v Americe díky westernovému seriálu Rawhide) mezinárodní hvězdu, ale Leone i Morricone (kteří se tu sešli poprvé) se jím jen rozjížděli. Vedlejší zdroj zábavy může poskytnout srovnávání s dalším remakem téhož, Hillovým POSLEDNÍ ZůSTÁVÁ s Bruce Willisem. Mimochodem Charles Bronson odmítl roli Muže beze jména s tím, že jde o nejhorší scénář, jaký kdy četl. Spolu s jiným kandidátem na tuto roli, Henry Fondou, se pak sešli v Leoneho TENKRÁT NA ZÁPADĚ. (17.12.2007)

Já si celou dobu říkám, že mi tento film něco připomíná, že něco podobného natočil Kurosawa a že se tento film jmenoval Yojimbo a on to je přiznaný remake… ;-) A Fistful of Dollars je film, který se mi nějakou tu dobu vyhýbal i přesto, že Leoneho obdivuju, stejně jako Clinta či Ennia. Ale nějak jsem vždy zapomněl, že jsem ještě neviděl celou "dolarovou trilogii". No, konečně jsem to napravil a jsem spokojen. Především proto, že je vidět, že Leone se ještě trošku hledal, takže to není zas tak dokonalé, jako následující dva díly této trilogie, ale má to své kouzlo, nenudí to a ty úvodní titulky jsou opravdu lahůdkové. Už se těším, až si někdy najdu čas a dám si "dolarovou trilogii" pěkně popořadě. Věřím, že to bude teprve ten pravý zážitek. 80 %. (27.04.2013)

86% - Dlouho jsem si říkal, že tento film netřeba komentovat, ale včera jsem viděl Kurosawova Yojimba, a na Hrst dolarů jsem při něm musel myslet celou dobu... Podle mě se zde jedná o výtečný remake, který se díky typické Leoneho strategii "oči a hudba" dostane pod kůži diváka o něco rychleji, než jeho japonská předloha. Rozumná délka filmu a výborné nápady si zde rozhodně zaslouží pět hvězdiček. Teď ke kladům mohu připojit i mnohem věrnější a "fajnovější" zpracování originálu, než je tomu např. v Sedmi statečných. (17.04.2006)