Reklama

Reklama

Pro hrst dolarů

  • Česko Za hrst dolarů (více)
Trailer

Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (598)

kinej 

všechny recenze uživatele

Když už přijde na remaky Kurosawových filmů, považuji Pro hrst dolarů za nejzdařilejší. Hlavně proto, že se odehrává v podobně temné a cynické rovině jako jeho předloha. Svět Leoneho působí obdobně bezvýchodně a krutě jako ten v Yojimbo. Film Sedm statečných byl na můj vkus až příliš optimistický. A ačkoliv je Yojimbo prostě lepší, je i tento jeho remake velice podařený. Těží maximum zejména ze soubojových scén. Hned rozhovor v úvodu, kdy Eastwood požaduje po vyděšených kovbojích, aby se omluvili jeho mule, má nádech kultovnosti. A souboje samotné, ty jsou zkrátka fenomenální. Typické záběrové studie mimik různě neurotických padouchů, jejich šílené studené oči zářící z podkladů špinavých tváří, jsou již zde vypilovány k dokonalosti. Společně s kongeniálním hudebním doprovodem Morriconeho, vypovídají o absolutní bezbřehosti zla v myslích těchto psanců, z jejichž chladnokrevnosti až zamrazí.. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Je videt, ze se Leone teprve rozehriva, ale uz tady je poznat, ze to je mistr. Jeden z nejklasictejsich a nejlepsich westernu a prvni vetsi prilezitost pro Eastwooda. Vyborna hudba, spousta zajimavejch uhlu kamery a hodne dobrej zaver. Eastwood se na roli skvele hodi, pochybuju, ze by to nekdo zahral tak dobre jako on - drsnej kamennej vyraz, malo kecu, presna muska, drsny hlasky(Jak si to rikal? Kdyz muz s petactyricitkou potka muze s puskou, tak muz s pistoli je mrtvy muz? Tak nabijej a uvidime.) a spousta charisma. Taky se mi hodne libilo, ze tady neni jasne dany kdo je hodnej a kdo zlej - dva zneprateleny klany (tezko rict, kterej je lepsi) a do toho Eastwood, kterej toho vyuziva, aby si vydelal naky dolary. Davam jen 4*, protoze na Leonovo pozdejsi filmy (Hodný,zlý a ošklivý a Tenkrát na západě) to proste nema, ale i presto to je vybornej western. ()

Reklama

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Vynikající italská Leoneho režie s krásnými Morriconeho mexickými hudebními motivy uvedla mezi herecké hvězdy amerického drsňáka Clinta Eastwooda ve westernovém remaku o tři roky staršího japonského Kurosawova samurajského snímku Yojimbo. Po Toshirô Mifunovi (a před Bruce Willisem v pozdějším "gangsterském" remaku Yojimba - Poslední zůstává) přichází i Clint Eastwood do městečka ovládaného dvěma bandami a hraje to za peníze a později kvůli krásné dívce na obě strany. Zde se zrodily základy pro nejlepší Leoneho a tím i světové westerny, zde se zrodil první kvalitní spaghetti western. Trailer: http://www.sms.cz/film/pro_hrst_dolaru_pro_par_dolaru/ukazka ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

První část volné dolarové trilogie jsem paradoxně viděl až jako poslední. Leone teprve piloval svůj mistrovský režijní styl a je vidět, že taky ještě neměl tolik financí a teprve směřoval k velké epičnosti kousků Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě....Mimochodem gangsterka s Brucem Willisem Poslední zůstává je dějově velmi podobná, protože i ona stejně jako tento film čerpá z Tělesné stráže Akiry Kurosawy...Filmoví fajnšmekři by si měli všimnout, že Tarantino použil jednu Morriconeho skladbu z tohoto filmu ve svém Kill Bill 2, konkrétně ve scéně, kdy Michael Madsen přichází k pokořené Nevěstě poté co do ní vpálil dvojitou dávku soli z brokovnice. ()

InJo 

všechny recenze uživatele

První velký herecký úspěch Eastwoodovi přinesla první spolupráce s legendárním italským režisérem Sergio Leonem. V roce 1964 spolu natočili spaghetti western, jenž byl do zcela jiného (západního) prostředí a kultury zasazeným remakem samurajské klasiky Akiry Kurosawy Tělesná stráž. Tak se zrodila obří žánrová klasika, v níž Eastwood ztvárnil postavu drsného, cynického a málomluvného pistolníka, jednu ze svých nejvýznamnějších rolí, která definovala velkou část jeho budoucí herecké kariéry. Druhý díl přišel hned o rok později... 80 % ()

Galerie (145)

Zajímavosti (70)

  • V době natáčení už bylo v Itálii vyprodukováno 25 "spaghetti westernů". Mezinárodního ohlasu se však dočkal až tento. (džanik)
  • Během natáčení pracovali někteří členové štábu pod pseudonymy. Režisér Sergio Leone vystupoval pod jménem Bob Robertson, hudební skladatel Ennio Morricone pak použil jméno Dan Savio. (ClintEastwood)
  • Morriconeho preslávili westerny, hoci ich veľmi nemusel. Počiatok bolo práve toto dielo. Na druhej strane priznáva, že pri práci na tomto type hudby našiel svoj vlastný štýl. Po rokoch skonštatoval: “Mohol som použiť množstvo prirodzených a neobvyklých zvukov, uplatniť všetky nákovy, pískanie, praskanie bičom, ale hlavne, vo westernoch sa veľmi preháňa, postavy sú karikované a po hudbe sa vyžaduje, aby bola výrazná, dramatická, excesívna, aby taktiež preháňala." (Biopler)

Související novinky

Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze

Pro hrst dolarů se dočká seriálové verze

30.09.2020

Slavný western Sergia Leoneho Pro hrst dolarů, jenž je sám o sobě remakem samurajské klasiky Yojimbo Akiry Kurosawy, se dočká seriálového zpracování. Příběhu o potulném cizinci, který svým důvtipem… (více)

Reklama

Reklama