Pro hrst dolarů

Clint opět s kolty proklatě nízko u pasu pase po dolarech, spřádá intriky, vypořádává se s přismaženými padouchy a dokonce i nějaký ten dobrý skutek udělá. Pod dojmem zdejšího hodnocení a komentářů jsem čekala o něco víc, než poměrně tradiční western, který párkrát zaškytá v logice a zvláštním ho dělá pouze Morriconeho soundtrack. Pokud scéna, kdy má pořádně mrazit (postřílení vojáků), vyvolala u mé maličkosti záchvat chechtání a vrtění hlavou, pak prostě něco není v rychtyku. Ještě bych pochopila, že se tehdy šetřilo kečupem a tak se chlapi, "rozervaní" kulometnou palbou hroutí, aniž by byla ke spatření kapička krve... Ovšem jak si ten proud kulek selektivně nacházel jezdce a míjel koně (pokud ho jezdec se značným úsilím nestrhnul na zem), to bylo zajímavé. A vůbec nejvíc se mi líbily ty umírací ochotnické výkony - konečně vím, odkud své herecké manýry překopírovala česká fotbalová (j)elita. Pozdější Leoneho filmy mají lepší grády a tak si odpustím časté dilema "3 nebo 4, kurňa" a vystřílím sem úhledných, leč nenadšených 69%. (07.09.2011)

Těžko oceňovat originalitu prvního spaghetti westernu více než půl století po jeho natočení, člověk si může říct "ano tohle zde bylo nové, ano tady je to inovativní", ale zábavnost to snímku nepřidá, přiznám, že jsem se v neakčních scénách slušně nudil. Bezejmenný Eastwood, který právě westernům dal jméno a ony jemu, zde uplatňuje své klasické drsné charisma a jako pravý pistolník s kolty proklatě nízko na sebe stahuje veškerou pozornost. Tenhle film je o něm, o jeho chytrosti, rychlosti a především stylu. Pro hrst dolarů evokuje příjemnou vzpomínku na divoký západ, kvality následujících Leonových westernů však nedosahuje... PS: Za vrchol demence považuji, že na DVD při zvolení originálního znění je Eastwoodova angličtina předabována italštinou. 6/10 (28.06.2009)

Remake Kurosawova Yojimba? Proč ne? Leone to zvládl rychleji a lépe. U Kurosawy jsem se místy výrazně nudil, tady ne. A dokonce jsem měl stále ponětí o tom, co se děje, kdo je kdo a proč to a to dělá zrovna teď, což se mi u Yojimba nepodařilo. Možná jsem trouba nebo to prostě opravdu Leone natočil líp. (13.04.2006)

Neznámá doba, neznámé místo, neznámý muž. Nikdo neví, jak se jmenuje, odkud se vzal, co tu dělá nebo kdy vypadne. Nemluví, jen pozoruje situaci a ve správném okamžiku dokáže sejmout i několik nepřátel najednou. Vždy stojí uprostřed bitevního pole, spolupracuje s oběma stranami, aby nakonec dostal všechny. Proč to dělá? Jde mu o pomoc obyčejným obyvatelům vesnice? Záchranu jedné bezmocné rodiny? Nebo se to vše děje jen kvůli několika málo zlatým mincím? Nikdy se to nedozvíte. A ani to vědět nepotřebujete. Clint Eastwood svého hrdinu beze jména vystihl tak, že se vám na jazyk derou slova jako drsný, cool, tajemný, zajímavý, neproniknutelný. Nedává najevo, co si myslí, ostatně sám Leone o Clintovi prohlásil, že má jen dvě výrazové polohy: tu s kloboukem a tu bez něj. Osobně přiznávám, že jsem se sledováním snímků z dob divokého západu skončila ve dvanácti letech, protože mě nebavily, ale jestli je celá dollarová trilogie alespoň z poloviny tak dobrá jako její první díl, asi jsem se právě zamilovala do spaghetti westernů. (23.05.2009)

První část volné dolarové trilogie jsem paradoxně viděl až jako poslední. Leone teprve piloval svůj mistrovský režijní styl a je vidět, že taky ještě neměl tolik financí a teprve směřoval k velké epičnosti kousků Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě....Mimochodem gangsterka s Brucem Willisem Poslední zůstává je dějově velmi podobná, protože i ona stejně jako tento film čerpá z Tělesné stráže Akiry Kurosawy...Filmoví fajnšmekři by si měli všimnout, že Tarantino použil jednu Morriconeho skladbu z tohoto filmu ve svém Kill Bill 2, konkrétně ve scéně, kdy Michael Madsen přichází k pokořené Nevěstě poté co do ní vpálil dvojitou dávku soli z brokovnice. (15.03.2005)