Režie:
Sergio LeoneKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Robert De Niro, James Woods, Elizabeth McGovern, Treat Williams, Tuesday Weld, Burt Young, Joe Pesci, Danny Aiello, William Forsythe, James Hayden (více)Obsahy(1)
Jako kluci si slíbili, že jeden pro druhého zemřou. Jako muži slib dodrželi... Newyorský gangster David Aaronson, přezdívaný Noodles, uprchne z města před federálními agenty. Vrátí se až po pětatřiceti letech. Na známých místech ho pronásledují vzpomínky na mládí, kdy začínal jako vůdce klukovské bandy v židovské čtvrti. Jeho nejlepším přítelem se stal stejně schopný Max Bercovicz. Oni a další mladíci si v dobách prohibice dokázali vybudovat silné postavení v newyorském podsvětí. Brutální násilí pro ně už od dětství bylo denním chlebem, později se k němu přidala chtivost po penězích a moci. Zároveň by však nemohli přežít bez silného přátelského pouta a vzájemné důvěry. Jeden z nich však toto pouto přerušil, když na telefonu vytočil číslo policejní stanice... Legendární sága italského režiséra Sergia Leoneho patří mezi nejlepší díla gangsterského žánru. Tvůrce ji připravoval dvanáct let, přičemž podkladem byl autobiografický román spisovatele Harryho Greye "The Hoods" (Chuligáni). Strhující epos o násilí, moci, vášni a solidaritě uvedl Leone na MFF v Cannes v roce 1984 v téměř čtyřhodinové verzi. Američtí distributoři si v době premiéry vynutili zkrácení filmu zhruba o hodinu. Dílo tak značně utrpělo a vinou toho nezískalo žádnou oscarovou nominaci. Uznání kritiky i diváků si film v USA získal až později, po uvedení plné verze na kazetách a DVD. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 049)
Monumentální dílo, epická freska mafiánova života z vysněné a snad i malinko zkreslené Ameriky. Nechronologické vyprávění, spousta menších epizodek a přesto film nepůsobí nikterak roztříštěně, scény se totiž slévají v jednou monstrózní, emocionálně hutně podbarvenou, výpověď o trochu více hořkém, než-li sladkém životě. Tenkrát v Americe má pár surových, nekompromisních scén, realisticky vykreslujících drsné gangstery z ulice, ovšem umně je vyvažuje jemností a poetikou zejména v etapě mládí postav. Záběry jsou táhlé, tempo pomalé (v závěru až moc), režie sebejistá a stopáž rozhodně ne přemrštěná, ba naopak po opakovaném zhlédnutí bych si troufal tvrdit, že některé události byly nepříjemně zkráceny, popř. pár postav zasloužilo více prostoru. Menší problém jsem měl s emocionálně příliš podbízivou (vlezlou) hudbou, to si myslím, že takto propracované dílo nemělo ani za potřebí, jinak je to ale klenot... 9/10 ()
Bohaté poetické záběry, typické Leonovské zpomalené záběry, hutné a velmi bohaté ztvárnění děje, složitá struktura vyprávění, různé dějové roviny a zpětné pohledy z období let 1922, 1933 a 1968, v nichž po čase leckterý divák může ztrácet orientaci. To vše v tomto tříapůlhodinovém spletitém a mnohovrstvém brilantně zfilmovaném eposu o jednom velkém ztroskotaném přátelství, kde bylo jasným cílem vykreslit obraz amerických dějin v časové posloupnosti..Vrchol Leonovy tvorby, dokonalost sama, mimořádně působivý a fascinující film, skvěle obsazený, zahraný a dokonale promyšlený do posledního detailu .Závěr stejně jako začátek filmu se odehrávají v čínském opiovém doupěti, takže je především pak v poslední scéně na místě otázka, zda opravdu nejde jen o vzpomínku vyvolanou odhalením, které anuluje Noodlesův dosavadní život, anebo jde jen o iluzi a fantasmagorii jednoho kuřáka opia, který se nikdy nezvedl s postele. Pro mě osobně "Top 5 Gangster's Movie of all Time ".. ()
Loňský filmový rok jsem zahájil s Al Pacinem a jeho Zjizvenou tváří, takže ten letošní jsem pochopitelně také musel rozjet ve velkém (víte co, jak na nový rok... :-) Dalším důvodem pro výběr posledního Leoneho díla, bylo nadcházející hodnocení s číslem 2000. K samotnému filmu.. Nebudu zabíhat do detailů, opakoval bych totiž jen to, co bylo 100x řečeno. Snad jen vyjádřím své překvapení nad tím, jak s příběhem perfektně ladila hudba, která je typická spíše pro Leoneho westerny a zároveň tedy zmíním i jeden negativní pocit.. Ten se týká Joea Pesciho, přesněji řečeno jeho dosti obsahově omezené role (stejně, jako tomu bylo u Příběhu z Bronxu), což je imho u obou případů veliká škoda.. Takže ? This is epic and i love it - 100% (pozn. viděna speciální cca 220-ti minutová edice) ()
Sergio Leone se rozloučil ve velkém, neřku-li přímo epickém stylu. Natočil film svým dobovým zasazením zcela odlišný od filmů předchozích a přitom nesoucí typicky "leonovské" rysy. Film hodně dlouhý, hodně násilný, hodně dobrý. Ač má své mouchy, důstojně uzavírá filmografii jednoho velkého člověka, jednoho výjimečného a naprosto jedinečného režiséra. Sbohem, mistře. A děkuji. 90% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Aiax, Fr, tragos, uzzi ()
Nepochybně velmi velké dílo, o čemž mluví už jen fakt, jak dlouho ho Leone připravoval a vymýšlel. Perfektní režie, skutečně úchvatná hudba a skvělé herecké výkony jsou samozřejmostí (psát ódy na De Nirův účet je zbytečné). Jak jsem mohla přežít 3h 45minut dlouhou speciální verzi nechápu. Co si z filmu odnášeli ti, co byli kdysi na 2 hodinové verzi v kině, to nechápu ještě víc, protože i s obohacujícíma minutama navíc jsem měla co dělat, abych se v tom všem dění orientovala. Ale i délka by se dala odpustit, kdyby mě film dokázal na celou tu dobu strhnout. Podle mě nejlepší je ta část z dětství, protože je relativně přehledná, zaujme a je výborně zahraná dětskými herci - dokonce tak dobře, že je škoda, že nikdo z nich neprorazil. Snad až na sladkou Jennifer Connelly. Alespoň pro mě je Tenkrát v Americe příliš dlouhé a dějově nekonzistenční, aby na mě mělo takový dopad, jako například Kmotr. Snad po pár dalších zhlédnutích - i když vzhledem k délce filmu zatím neplánuju. ()
Galerie (108)
Zajímavosti (71)
- V úvodu filmu hraje z rádia v Eveině (Darlanne Fluegel) pokoji skladba “God Bless America”. Stejná píseň zazní na konci filmu, kdy Noodles (Robert De Niro) pozoruje skupinku rozpustile povykujících hostů odjíždějících z večírku ministra Baileyho (James Woods). (/Pablo)
- Sergio Leone původně chtěl, aby film v režisérském sestřihu trval 250-265 minut. 45 minut, které byly vystřiženy, obsahovaly detailnější popis gangsterské práce; scénu, kde Noodles (Robert De Niro) potká Carol (Tuesday Weld) v roce 1968 a vztah Noodlese a Eve (Darlanne Fluegel). (HellFire)
- Muž, který na konci kráčí k popelářskému vozu, není James Woods (Max), ale herec, který je jen nalíčený jako on. (c.tucker)
Reklama