Tenkrát na Západě

Pozoruhodný western evropské provenience nese na sobě - ke svému prospěchu - známky svého původu. Oproštěn od tradičního sentimentu klasického amerického westernu třicátých až šedesátých let minulého století zachovává s pietou až úzkostlivou základní znaky žánru, mýtus dobra a jeho vítězství, které zde přerůstají až do klasického mýtu někdejšího pověstného Divokého Západu (proslulé hudební motivy). Svým způsobem tvoří neotřelou součást italského neorealismu; lze ho nazírat jako formu italské, ale vlastně i evropské sebereflexe mýtů rodokapsu, kovbojek přenesených na plátno, jako touhu vychutnat ovoce, které už není zakázané, jako snahu vymezit a současně si i užít to nové i to tradiční, které to všechno s sebou nese. Mluvit o mimořádně dobře zvládnutém prolnutí hollywoodského a evropského herectví, o schopnosti oslovit ne klubového, ale i masového diváka (mluvím tu o své vlastní zkušenosti) znamená zachytit další výrazný klad dnes již klasického díla. Pohnutí a radost, asi tak lze nejlépe zachytit pocity, které se nás zmocní, narazíme-li po desetiletích na tohoto našeho blízkého, drahého přítele a jeho nezapomenutelné hrdiny a jejich stejně nezapomenutelný příběh. (19.03.2008)

Z takového filmu zkrátka nejde vybrat a vyzdvihnout jedna konkrétní věc, která by si to zasloužila, protože je třeba ho vidět celý a několikrát, aby člověk uvěřil, že i western může mít rozměry shakespearovského dramatu! (Tolik moje hodnotící souvětí)__P.S. ze 14. 5. 2013 - konečně jsem Tenkrát na Západě viděl v kině... A zase nemám, co dodat. Snad jen, že Cheyenne je pravděpodobně ten největší kabrňák ze všech spaghetti westernových postav. (18.09.2007)

Harmonika: (Vystoupil z vlaku a vidí tři zabijáky z bandy Franka.) A Frank? zabiják: Poslal nás. Harmonika: Máte pro mě koně? zabiják: (Zasměje se.) Tak se zdá, že nám jeden schází. Harmonika: (Nesouhlasně pokyne hlavou.) Vzali jste dva navíc. (Následuje přestřelka.) ..... Boží western !!! Jeden z najfilmovejších filmov aké poznám. Úchvatné po všetkých stránkach a plné detailov. Úplne chápem môjho otca, keď film videl už vyše 70-krát. Nádherná a nápaditá kamera, parádny scenár, najlepšia filmová hudba, skvelí herci a tak by sa dalo pokračovať a chváliť ešte veľmi dlho. Film bez chybičky. Zaslúžený klenot kinematografie. (26.08.2011)

Film mého srdce. A to doslova. Žádný jiný western mu nesahá ani po kotníky a 99,99999% ostatních filmů taktéž. Nenapodobitelná atmosféra, úžasní herci a nadčasová hudba Ennia Morriconeho. Scéna závěrečného účtování nemá svojí působivostí v celičkých dějinách kinematografie obdoby.....vlastně tak jako zbytek. Dlouho jsem hledal svůj nejlepší film. A v "Tenkrát na Západě" jsem ho snad už našel. (18.08.2003)

Úplně to cítím. To pražení slunce do zátylku, prach vyřící se po cestě, nepříjemnou mouchu, jenž si na mém obličeji čistí packy. Ale především tu atmosféru napjatého očekávání něčeho. Něčeho opravdu velkého a nepůjde tomu zabránit. Sergio Leone navazuje jednu z nejhutnějších atmosfér v dějinách kinematografie. Dva manící proti sobě stojí s rukama nehybně u pasu a vyčkávájí. Tak kdo to bude, ten či ten? I když byla tahle scéna zparodována v nesčetně filmech, pořád nemohu odtrhnou od obrazovky oči....Rychlým střihem oba vytahují pistole a PRÁSK!!!!!. A já padám k zemi naprosto vysán energií. Jak říkám, atmosféra k pohledání. (26.02.2008)