Malcolm X

Udělat z černošského rasisty a fanatika bojovníka za svobodu? No klidně, viděl jsem i horší zbožštění. Přežil bych 20 minutové tiskovky, ve kterých Malcolm omílá stále to samé. Výstavba děje je tak nevzrušivá a tuctová, že těch 200 minut se jeví jako prostříhaná verze. Co si však mohl Lee odpustit, byl patetický epilog s Nelsonem Mandelou, který se vzpírá všemu normálnímu, co jsem kdy v něčí biografii viděl. Vlastně ano, v Gottwaldovi a podobných. Já jsem Malcolm! Ne, já jsem Malcolm! Všichni jste Malcolm! (02.10.2009)

S tímhle mám docela problém protože ten film vlastně působí jako oslava arogantního rasisty a náboženského fanatika který jen pár let před smrtí našel vnitřní mír a smíření. Jako divák nechápu proč by měl být takový člověk oslavován když 180 minut jede nekompromisní hate, následujících 15 minut říká pár věci co dávají smysl a ve finální kýčovité pětiminutovce Lee zaplatil jedné africké vesnici aby mávali portrétem někoho o kom nejspíš nikdy neslyšeli a Mandelu který má jakože vzbudit dojem, že v celé africe je Malcolm X pojmem... Jako příběh cesty jednoho člověka od drobného kriminálníka, přes období manipulativního zmrdsví až po nalezení vnitřní rovnováhy, je to asi OK, ale jako odpověď na otázku "Proč je M.X. osobností důležitou pro americkou (potažmo světovou) společnost?" je to těžce nedostačující. (26.08.2018)

Vynikající. Jak Spike Lee použil na začátku - ve snaze šokovat - amaterské záběry zmlácení Rodneyho Kinga, bál jsem se, aby film nebyl až moc glorifikující vše černošské. Naštěstí nebyl. Snímek velice zajímavě popsal poměry v organizaci "Nation of Islam" a především strastiplnou cestu Malcolma Littlea od kriminálníka až po vůdce černochů v boji za svá práva. Jistě, Spike Lee si - bohužel - neodpustil patetický závěr, kdy černošské děti vstávají a křičí "Jsem Malcolm X". A chyběly mi také - řekněme - temnější stránky Malcolma X v jeho dobách slávy. Pochybuji, že byl tak dokonalý, ovšem na druhou stranu nejsem takový historik, abych to vyvrátil:-). Přece jen mi to ale trošku nesedělo, a tak bych dal celému filmu 4 hvězdičky. Pět jsem ovšem přece jen dát musel. Přinutil mne k tomu Denzel Washington. To co předvedl bylo něco neuvěřitelného a já osobně jsem takový výkon od tohoto herce nikdy nečekal. Klobouk dolů. Kam se hrabe Training Day... (23.05.2005)

Po mojom prvom stretnutí s režisérom Spike Lee som očakával podobnú pecku. V životopisnom filme a v takej minutáži až takú dynamiku nebolo možné dosiahnuť, ale vtiahlo ma to a bol to asi druhý najlepší životopisný film, čo som zatiaľ videl. Zásluha Danzela Washingtona na tom je značná a hrajúci režisér si vybral asi najlepšie, ako mohol. Opäť vytiahol kontroverznú tému a kontroverzné spracovanie a ako neznalý černošskej problematiky som nedokázal odlíšiť, kde už končia historické fakty a začína fabulácia. Nenudili ma dokonca ani časté filozofické debaty a najlepšie boli určite tie z väzenia. –––– Žalujem Bieleho muža, že je najväčší žrút prasiat a pijan na tejto Zemi. –––– Vravím ti božie slová. Nechcem ťa podviesť. No vravím ti, Boh je čierny. – Boh je čierny? Každý vie, že Boh je biely. – Prijal si všetko, čo ťa biely muž naučil. Povedal ti, že si čierny pohan a ty si mu uveril. –––– Nie, Elijah Muhammad nevraví, že len niektorí bieli sú diabli. Učí nás, že všetci bieli sú diabli. (15.06.2013)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)