Anna

Od filmu Luca Bessona jsem měl větší očekávání. Bylo to takové nemastné, neslané. Jako nebylo to špatné, dalo se na to koukat, ale bylo tam až moc skoků mezi minulostí a přítomností, hlavní herečka mi nebyla moc sympatická a některé akční scény byly přehnané, jako např. že Anna nemohla jen tak všechny sejmout v restauraci, určitě by ji někdo trefil. Navíc úvodní půl hodina filmu o modelingu také moc nezaujala. (06.07.2020)

Bessonův vlhký sen o lepé blond manekýnce, co se svými padesáti kily zvalchuje všechny neřády světa. A současně je to spřátelený, až soudružský pozdrav filmům Salt, Rudá volavka, Atomic Blonde: Bez lítosti, John Wick. A coby bonus to zdařile funguje i jako (naivní) parafráze na Brutální Nikitu, u jejíhož zrodu Luc Besson dělal porodníka. Až se zejména na pánské publikum vyřítí Sasha Luss, určitě to ustojí v erektivním stavu, bude zaznamenán vyšší výskyt slintavky i kulhavky, až jim Anna zlomí jejich (tělesné) údy. Scénáře Luca Bessona už nějakou dobu nevykazují prudkou inteligenci a ani s originalitou se tentokrát nějak významně nepřekonal, dost často se kopírují jiné (špionážní) filmy a dokonce se sám autor pustí i do kejklí s nechronologickým vyprávěním, což už kdysi praktikoval i Quentin Tarantino. A nic nového nepředstavuje ani střet (š)piček KGB a CIA, který je situován na počátek devadesátých let minulého století. Neokoukaný (ob)jev v hlavní roli je ovšem plně podporován ze zadních hereckých řad Cillianem Murphym, Lukem Evansem a Helen Mirren, což filmu svědčí a dává mu poněkud bizarní rozměr, zvláště v tom, jakým způsobem jsou vedlejší postavy napsány a následně ztvárněny. Nejlépe jdou Bessonovi akční sekvence. efektní vymlácení hordy chlapů vystajlovanou modelkou je opravdu kvalitní variací na to nejlepší z Johna Wicka, lesbické vrnění zase evokuje Atomic Blonde: Bez lítosti a ruské výboje mají nápadně blízko k Salt a Rudé volavce. Je fér si přiznat, že se jedná o zámořské produkce, a Bessonovi se kupodivu podařilo stvořit k nim obstojnou špionážní/thriller konkurenci, která má vnadnou svěží hrdinku, příslušně kvalitně a dynamicky natočenou akci, které ale v žádném případě není přehršel, podpořenou kvalitním technickým zázemím a občas pomrkává i po psychologických i patetických aspektech, načež soft nahota v erotických scénách nepřeje žadatelům o Anniny intimní partie a především naivní obal příběhu film sráží k nepřehlédnutelně přepjaté absurditě. 8/10 (19.09.2019)

Sasha Luss mě hodně nadchla, to blonďaté modrooké stvoření je ve většině záběrů naprosto oslňující, a půvabům té herečky prostě nejde odolat. S její postavou jsem měl ale už trochu problém - to, jak ve filmu chladnokrevně vystřeluje mozky desítkám lidí, aniž by s tím měla sebemenší morální problém, to jak si poživačně užívá sexu s muži, které si omotá kolem prstu, a především to, jak chladnokrevně vyvázne z jakékoli situace a odchází středem jako vítěz, tím vším mi přišla jako takový James Bond v sukních, a protože špionskými filmy jednak opovrhuji a jednak mi ženská postava s takovými vlastnostmi přijde skoro až strašidelně neženská, bránilo mi to si ten film víc užít, ačkoli je jinak natočen vcelku efektně a minimálně některým scénám se nedá upřít značná působivost (zpackaný úkol v restauraci, úprk ze sídla KGB...). Taky mi vadilo obsazení zbylých rolí - duo Luke Evans & Cillian Murphy jsem nikdy moc nemusel, a Helen Mirren, resp. její postava, mě tam vyloženě srala (nevím, co to je za debilní žánrové klišé, že tomu všemu nahoře vždycky šéfuje nějaká ženská). No a konečně sdílím i výtku, která už v souvislosti s tímto filmem zazněla mockrát a je mi skoro trapné to opakovat, ale prostě podoba s Brutální Nikitou je nepřehlédnutelná, a člověk se samozřejmě neubrání dojmu, že se Besson do jisté míry vykrádá. Navíc mám čím dál víc pocit - vzhledem k jeho režijní tvorbě posledních let - že Nikita i Leon z kraje devadesátek byly spíše dílem šťastné náhody, kterou se už nikdy Bessonovi nepodařilo zopakovat, takže si jeho filmů jinak moc necením, a i toto vědomí mi bránilo si z Anny nějak víc sednout na zadek. Není to špatné, ale nepřijde mi to ani jako žádný zázrak; ta vyprávěcí struktura s neustálými retrospektivami mi nepřišla nějak extra invenční; celkově podle mě tento žánr jede odjakživa v bezpečně vyjetých kolejích, kde se ani nečeká, že by vlastně šlo přijít s něčím skutečně novým či převratným - snad i zde se rodí ten můj despekt. A v neposlední řadě mi tam i vadilo, že se ve filmu vyskytují auta a technika (mobily, laptopy...), které v době, do níž je děj zasazen, neexistovaly; hrozně mě takové detaily iritují - prostě nechápu, jak se může dopustit, aby postavy jely v roce 1990 po Moskvě a na silnici před nimi kamera zabrala Oktavii III, nebo jak si můžou telefonovat malými mobilními telefony, které nápadně připomínají Nokii 3310 z roku 2000. Celkově jsem tak nějak nepochopil, proč se to vlastně musí odehrávat na zač. 90. let a ne v současnosti, protože točit dnes dobové filmy o boji CIA vs. KGB mi přijde trapně passé. Bond už ostatně taky dávno nebojuje proti Sovětskému svazu... Nevím no, napadá mě prostě spousta důvodů, proč si Anny nijak moc necením, i když zcela chápu lidi, kteří si to dokonale užili. (20.10.2019)

Film láka na niektoré veľké mená, okrem teda Sashy Luss, to neviem kto je. Možno je známa na ruskom instagrame, ale ja neovládam azbuku. Sasha tu hrá homosexuálnu modelku, ale keď treba oklamať muža, potom vie byť samozrejme aj hetero, čo svojím posolstvom neprináša nič nové. Ale nevadí, filmoví tvorcovia splnili svoju kádrovú povinnosť odviesť svoj desiatok dúhovým úchylákom. Na druhej strane sa nám tu opäť ukazujú nové známe stereotypy - mafiánski Rusi, heterosexuálni muži ako tyrani, policajti ako blbci (ale tomu zas aj trochu verím). Celkovo sa film snaží byť tvrdou gangsterkou, čo Besson v minulosti celkom dobre dokázal urobiť, ale v tomto prípade sa snažil len nakopírovať svoju Nikitu. Fanúšikov tohto žánru môže film ale potešiť. (24.06.2019)